Přízračný svět

Komickým se pro mě stává zjištění, že jsem o tomhle filmu věděl už v době jeho vzniku a chtěl ho vidět - což jsem zrealizoval až teď, o dvacet let později. No... celej já! Na druhou stranu, i z dnešního hlediska člověk ocení tehdy skoro neznámou a dnes velepopulární Scarlett Johansson, tehdy velepopulární a dnes skoro neznámou Thoru Birch a konstantně podivínoidního Steva Buscemiho, skvostně podivínujícího úplně všude, kde se objeví. Oceňovanej scénář nevypočitatelně vede svou ústřední blběnku světem adolescentských patálií, kde to má těžký, protože je divná a chce bejt svá. Nebo si to aspoň myslí. Na podobný téma jsme tu nedávno měli Lady Bird (a celou řádku dalších filmů), nicméně Ghost World o vlásek vede. Vedle božího herectva na tom maj podíl super obrázky, který si rády hrajou s barvičkama a fajnovej závěr. Každej občas potřebujem sednout do busu, aniž bychom věděli, kam vlastně jede. (22.08.2021)

Enid udělá všechno, jenom aby šla proti davu. V tom s ní sympatizuju, i když způsob jakým to dělá, zdá se mi poněkud nešťastný. Becca je vlastně jenom Scarlett s culíkama, o níž víme bezpečně, že s dospělostí se dočkala i výrazného sex appelu. Film není o ní, i když se zpočátku zdá, že sledujeme příběh dvou dívek. Ve středu pozornosti naopak je skvělý Steve Buscemi, jehož nekonzistence s Enid je podstatou všeho. Pak je tu ještě Norman, ale ten nakonec odjede z města. (26.03.2011)

Zbytečně nadhodnocený film, který se nemůže rozhodnout, jestli bude komedií nebo dramatem a nakonec dopadá jako nahořklý příběh o klasickém hledání životních cest. Bohužel ale snad všechno, co je v něm k vidění, už tu nejméně jednou bylo. Zajímavý loser, znuděná a cynická dvojice holek, epizodní role jednoduché premiantky nebo třída plná divných existencí s uměleckým zaměřením. Jestli je něco prvotřídní, je to Steve Buscemi, kterému jsem věřil všechno, od neurotických záchvatů po lásku k deskám. Škoda trochu vypočítavě nedořečeného konce, zbytek je příjemný, ale rychle zapomenutelný. (19.01.2007)

I po přečtení komiksu a opětovném (třetím? čtvrtém?) zhlédnutí za plný počet. Předloha je sice o něco "punkovější" (je to dáno epizodickou strukturou - vycházela na pokračování - a absencí Seymourovy postavy), jízlivost komentářů ale film většinou zachovává (což zaručuje Clowesovo jméno v titulcích). Navíc lepší herecké představitelky pro role Enid a Rebeccy mě v tuto chvíli nenapadají. This is so bad it's gone past good and back to bad again. (19.06.2005)

Mám rád filmy o podivínech mnohem radši než o velkých borcích s nabušenýma kárama a tunou trapných keců. Asi možná i proto, že sám se za podobného podivína považuju. Nevadí mi to. Každý je nějaký. Tenhle film je však perfektně napsaný, co dialog to perlička, líbí se mi ten pohled na američany, taková ta drobná a nenápadná kritika americké konzumní společnosti. Všechno to prostě utváří velmi zajímavý pohled do duše jedné mladé američanky, která prostě nezapadá mezi (ne)normální většinu. Na maximum to nevidím, ale ty 4 hvězdy jsou na místě. (03.12.2013)