Manderlay
Manderlay
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Joachim HolbekHrají:
Bryce Dallas Howard, Isaach De Bankolé, Danny Glover, Willem Dafoe, Lauren Bacall, Jean-Marc Barr, Geoffrey Bateman, Jeremy Davies, Udo Kier, Chloë Sevigny (více)Obsahy(1)
V druhej časti stále nedokončenej „americkej“ trilógie, založenej na motíve USA ako krajine neobmedzených možností, Lars von Trier znovu privádza na scénu postavu Grace – hrdinku svojho predchádzajúceho filmu Dogville. (Nicole Kidman však vystriedala Bryce Dallas Howard). Grace a jej otec sa začiatkom 30. rokov presúvajú z Colorada do Alabamy, na starú plantáž s názvom Manderlay, kde sú konfrontovaní s desivou krutosťou a nespravodlivosťou otroctva. Niet divu, že Grace nemôže zostať bokom a rozhodne sa zasiahnuť. No s akým výsledkom? Poriadky udržiavané celé desaťročia sa rúcajú, ale osvedčí sa výučba otrokov demokracii? (ASFK)
(více)Recenze (205)
Veskrze souhlasím s Kleopatrou - ve srovnání s průměrem exelentní film - ale oproti Dogvillu už nemá takovou razanci o(c)hromit. Závěr je - opět - překvapivý (i když - opět) spíš už jen opakovaný... :-/ Jo, a mně N. Kidman opravdu chyběla (celou dobu se mi urputně vybavovala) - myslím že by stálo za to s celým filmem si na ní počkat! ()
Musím se přiznat, že jsem docela dlouho přemýšlela nad tím, jestli si to zaslouží plné 4 hvězdičky.. a to asi proto, že za 1) už to v sobě nemá ten efekt a atmosféru, ze které jste měli husí kůži, tak jako v Dogvill.. a za 2) ačkoliv mám Bryce velice ráda, tak tady mi prostě vůbec neseděla.. a jak ve mě postava Grace (hraná Nicole Kidman) v Dogvill vyvolávala všechny druhy emocí, až k těm nejhlavnějším a konečným a to k lítosti a veliké sympatii.. tak tohle ve mě Bryce, prostě nevyvolávala ani jednou, spíše naopak mi zde byla její postava vcelku nesympatická.. ale člověk znovu obdivuje tu snahu o skvělý příběh, který by kdyby nebylo předchozího Dogvillu, byl rozhodně strhujícím, ale bohužel to na mě tak nepůsobilo... ()
Vynikajici film, ktery s Dogville nesnese srovnani, protoze je o necem uplne jinem a je mozna jeste o kousek lepsi. Prijde mi zajimave, ze oproti ubozakum, jako je Marius , jsem si absence kulis ani nevsiml. Asi je to tim, ze ja sledoval film ;-) ()
Lars je vskutku mistr pointy (bez ohledu na žánr - viz. Kdo je tady ředitel). Mám to štěstí, že Manderlay jsem shodou okolností viděla před Dogville, pročež subjektivních pět hvězd. Manderlay není tak syrový ani se nevyznačuje příliš hutnou atmosférou, ale příběh a zpracování samotného tématu osobní svobody a odpovědnosti za společenství (konec konců bychom si mohli místo osvobozených černochů v dané situaci dosadit třeba nás těsně po revoluci a nedivili bychom se současné situaci.... ale to už jsem se dostala někam úplně jinam)... kde jsem to skončila? Ano, téma osobní svobody mi v případě Manderlay připadá i se svojí uměřeností propracovanější než u Dogville (nemluvě o samotném vyznění na závěr). Klasická stopáž oproti dogvillské tříhodinovce byla jen ku prospěchu a přispívá k tomu, že si Manderlay pustím určitě častěji než jejího předchůdce. Porovnání Bryce Dallas Howard a Nicole Kidman se vyhnu, obě jsou báječné. ()
Drsný příběh od von Triera, který je obsahovým i formálním pokračováním filmu Dogville. Podruhé se už ale překvapení nekoná, dobry film ovšem naštěstí ano... ()
Jeden z možných scénářů toho, jak by vypadaly současné koncepty humanitární pomoci (resp. intervence) a vývozu demokracie zasazené do kulis 30. let 20 století. ()
Pro mě úchvatný zážitek a co si vzpomínám tak i zábavnější než dogville, které ale manderlay silou příběhu a myšlenky o kus předbíhá. To je asi také hlavní důvod proč jsem nedal 5 hvězdiček. Jinak nemůžu filmu vytknout nic. Zpracování, i když už podruhé a prakticky totožně, funguje dokonale a nechavá vyniknout přiběh a herce, což jsou dvě nekvalitnější devizy snímku. Byl jsem zvědavý na Bryce Dallas Howardovou, která mě opravdu nezklamala a skvěle se typově hodila do role se svojí křehkostí. Rozhodně stojí za zhlédnutí... ()
Pro někoho nuda, pro mě mistrně odvedený kus filmařiny… Bohužel Dogville bylo lepší, to se zapřít nedá. Nicole je podle mě nenahraditelná, Bryce Dallas Howard mi přišla (alespoň co můžu že svého ženského úhlu pohledu posoudit) hrozně asexuální, a i nosný příběh se mi v „prvním díle“ líbil víc.. Nebo že bych od toho po totálním nadšení z Dogville čekala až moc? Možná. Každopádně stejně za 5, protože když to srovnám s ostatními „čtyřhvězdičkovými“ filmy, tohle je prostě víc… ()
Argument,že Manderlay nedosahuje originality Dogville,nepovažuju za směrodatný.Nápad už byl jednou použitý,takže stoprocentní originalitu nemohl očekávat absolutně nikdo.Mě Manderlay absolutně sejmulo,rozbrečelo,nadchlo,ochromilo a Bryce Dallas Howard je pro mě stejně dobrou herečkou jako Nicole Kidman.Nebo je to tím,že Lars von Trier dokáže dechberoucí výkon vytáhnout z kohokoliv?V tom případě si chci zahrát v jeho filmu. ()
Osobně si myslím, že díky formě se plně můžeme soustředit na příběh. Jak Digville tak Manderlay jsou pro mě naprosto geniální díla a nesouhlasím s názorem, že opakovaný vtip není vtipem. Já naopak u tohoto snímku za jeho formu děkuji. Příběh je sice méně strhující, ale myslím, že téma je pro nás současné a je nám bližší. Co mě ovšem šokovalo, byla forma titulků- foto zabývající se tématem rasismu a veselá píseň.... to podle mého byla trefa mimo terč. Nu což, já jsem ale nadšená a ještě dlouho nadšená budu. ()
Další Larsovo podobenství o Americe, lidských ideálech a hlavně lidské povaze. Grace chce tentokrát "osvobodit" otroky kdesi na americkém Jihu, ale co když o to vůbec nestojí? Je svoboda za každou cenu lepší než jistoty, na které se mohou spolehnout? Dá se "exportovat" svoboda a demokracie do míst, jejichž fungování moc nerozumíme? Poděkují Vám a nebo si budou myslet, že jste zničili všechno co dosud fungovalo? Dají se jedny pravidla vykládat dvojím způsobem? Tyto a spoustu dalších otázek klade film v podobně divadelní formě, jakou jsme viděli už v Dogville. ()
...a ten konec je fakt přísnej. Jinak je asi Manderlay Dogville v ničem nepředčí. Přesto Trierova mistrovská režie opět úřaduje a reflexe mnoha společností je opět znamenitá. ()
Byla asi velká chyba se na to koukat tak krátce po Dogville, ale co nadělám. Manderlay postrádá tu osobitost, tu sílu, tu scénáristickou dokonalost a hereckou excelenci, jimiž předchozí díl suverénně přímo přetékal. O krok dál šel akorát s nudistickou odvážností, která je ale nakonec úplně samoúčelná. Ostatně jako skoro vždy. A ta minimalistická forma tomuto příběhu nesluší ani zdaleka tak dobře, jako tomu v Dogville. Škoda. ()
Druhé použití "konceptu" Dogville. Tady naopak jedinec aktivní vůči zbytku. Samozřejmě mnohem složitější situace, trochu sociální inženýrstvií, ale furt fajn ()
Z Dogville přímo do Manderlay. Mladá idealistka Grace si po velmi nepovedené návštěvě malého městečka ve Skalistých horách nedala pokoj a chystá se znovu napravovat nějakou tu zvláštní společnost. Tentokrát je to bavlněná plantáž v jižních oblastech USA, na které je stále praktikováno otroctví, jenž je už 70 let oficiálně zrušeno. Divák může opět očekávat kulisovitou formu, zajímavé psychologické vyvíjení všech postav a zajímavý příběh, ale i když vše toto je na úrovni velmi znamenité, Manderlay jako celek pro mě zůstává na 4* s tím, že do takřka dokonalého Dogville mu chybí výraznější hlavní představitelka. Výtečnou Nicole Kidman totiž vystřídala poněkud nevýrazná Bryce Dallas Howard, která se sice snaží, ale to je jí nakonec vlastně k ničemu, Nicole se ani nepřiblížila. Lars von Trier se tentokrát pouští do poměrně kontroverzní interpretace otroctví a svobody co se týče černochů v USA, což ještě ani dnes není úplně vyřešené téma. ()
Bohužiaľ ide len o pokračovanie, ktoré je závislé od úspechu DOGVILLE, od ktorého režisér sám vykráda nápady a používa ich v tejto lajdácky spracovanej sucharine. K postavám niet čo dodať. Kto Larsovu tvorbu chápe, vie, že všetko je to satirická kritika spoločnosti, odrážajúca sa od naivity hlavných postáv a ľahostajného pohŕdania tých vedľajších. Nemôžem povedať, že Bryce nebola stavaná pre túto rolu (nevadilo mi ani preobsadenie Starlingovej v HANNIBALOVI), ale jej stvárnenie Grace mi nepríde presvedčivé. A to ani do takej miery, aby som k nej cítil ľútosť. A vôbec záujem o jej postavu či iné ďalšie (čo sa mi stalo asi po prvýkrát v Larsovom filme). Záver tiež nijak nespôsobil emocionálny knockout a ani s neviditeľnými kulisami sa tu vôbec nepracuje. Celé zle. Aj geniálny filmári majú svoje nepodarené diela. Už už to vyzeralo na pokračovanie, ale chvalabohu sa Lars vydal úplne iným smerom, vďaka čomu ho zbožňujem (dobre, tak je to vonku :)). Byť na tomto v kine, asi tam už nikdy nevstúpim. Za mňa 2*. ()
Možná trošku slabší než Dogville, ale i tak obrovská úroveň. Opět Trierovské výborné uvěřitelné rozporuplné charaktery a provokativní konec (tentokrát přenešený i do titulků :) ). Bryce Dallas Howard nahradila Nicol Kidman hodně dobře. Některé její "dramatické" pohledy byly nezapomenutelný. Postava Željka Ivanka se mi taky hodně vryla do paměti. Jsem zvědavej, zda se někdy dočkáme Washingtonu. Já celou duší doufám, že jo! ()
Lars von Trier je zkrátka fenomén. Jedinečný umělec, který své scénáře piluje tak podnětnými myšlenkami jako snad žádný jiný filmař, navázal na uhrančivé Dogville dalším famózním dílem. Manderlay, příběh z vesničky na rigidním americkém jihu, je v zásadě stejné jako jeho předchůdce. A přitom se tak podstatným způsobem liší ()
Pri tomto snímku mám veľmi podobné pocity ako pri snímku Dogville, čoho je tento film priamym pokračovaním. Zmena hlavnej herečky tu až tak zásadne nevadila a taktiež dejová linka sa posunula dosť výrazným spôsobom oproti jednotke, ale stále tu ostali veľmi minimalistické divadelné kulisy a príliš ponurá a nudná atmosféra na to, aby som si to dokázal naplno užiť. Trošku som bol aj prekvapený, že sa von Trier venuje aj otázka černošského otroctva, ale prečo nie, aspoň na to poskytol svojský unikátny pohľad. 45 % ()
Související novinky
Zemřeli Robin Williams a Lauren Bacall
Dvě hollywoodské legendy během dvou dnů? Smutnější týden letos filmový svět ještě nezažil a snad už ani nezažije. Nejdříve jsme přišli o třiašedesátiletého komediálního génia Robina Williamse, který… (více)
Film o tom, jak moc je těžké zbavit se desetiletí trvajícího otrockého života a jak je pro osvobozené otroky lepší zůstat na plantáži a řídit se kodexem pravidel než se vydat do americké společnosti jako svobodný negr. Idealistka Grace díky tomu zažije jedno velice nepříjemné procitnutí do reality. Další divadelně-filmové drama, natáčené v black box divadle, které navazuje na předchozí díl z Dogville, akorát se změnili hercy v hlavních rolích a také prostředí místa, ve kterém se film odehrává. Film se skládá z osmi kapitol: 1.) Seznámení s Manderlay a jeho lidmi; 2.)"Svobodný podnik Manderlay"; 3.)"Zahrada staré dámy"; 4.) Grace rozjíždí obchod; 5.)"Bok po boku"; 6.) Těžké časy v Manderlay; 7.)"Sklizeň"; 8.) Grace se vyrovnává s Manderlay a film končí. Film se odehrává v roce 1933, kdy se Grace a její otec po vypálení a likvidace Dogville dostanou s konvojem a ozbrojenci na venkovskou Alabamu. Zde se zastaví na plantáži zvané Manderlay, kde se z předních vrat vynoří černoška, stěžující si, že jednoho chlapa zbičují za krádež láhve vína. Grace se na plantáží dozvídá, že zde pořád funguje otroctví, ačkoliv bylo zrušeno před 70 lety. Je z toho zděšena a trvá na tom, že otroci budou osvobozeni a že zde zůstane s několika ozbrojenci a právníkem svého otce Josephem, aby otroky nikdo po osvobození nezneužíval. Gracein otec a zbývající gangsteři odjedou a paní plantáže Mam zemře, ale těsně před smrtí žádá Grace, aby spálila zápisník obsahující "Mamin zákon", kodex chování pro celou plantáž a její svobodné a zotročené obyvatele. V zákoníku si přečte všechny druhy otroků, se kterými se lze setkat: Skupina 1: Hrdý negr; Skupina 2: Mluvící negr; Skupina 3 Plačící negr; Skupina 4: Urážlivý negr; Skupina 5: Klaunský negr; Skupina 6: Prohrávající negr; Skupina 7: Úslužný negr (známý též jako chameleon, který se dovede změnit v typ, jaký by divák rád viděl). Hlavních sedm skupin má svého zástupce v podobě jednoho dospělého negra v Manderlay, kteří se denně shromážďují na "přehlídkovém hřišti", přičemž číslice 1-7 označují, kde se každý otrok nachází. Mamin zákon obsahuje ustanovení proti používání hotovosti otroky nebo kácení stromů na pozemku pro dřevo. Grace je z těchto informací znechucena a chce se ujmout vedení plantáže a připravit otroky na svobodný život. Aby garantovala, že otroci nebudou nadále vykořisťováni, nařídí Josephovi, aby sepsal smlouvy pro všechny obyvatele Manderlay a institucionalizoval formu kooperativního života, ve kterém bílá rodina pracuje stejně jako otroci a černoši společně vlastní plantáž. Grace všem přednáší o pojmech svobody a demokracie, používá při tom rétoriku zcela v souladu s ideologií rasové rovnosti, kterou ještě musí většina Američanů přijmout. Jejím zdánlivým spojencem je starý negr Wilhelm, zatímco Timothy se tváří celou dobu dost nasraně. Nicméně, je dost těžké začlenit tyto principy do Manderlayské komunity v uspokojivé formě. Některé její návrhy vyloženě selžou. Například nařídí pokácení stromů na dřevo, kterým si mají obyvatelé opravit své přístřešky, a díky tomu jsou plodiny zničeny písečnou bouří. Díky tomu dostane malá Cynthie zápal plic a přes veškerou snahu svých rodičů umírá. Otec obviňuje ze smrti své dcery starou Wilmu, která snědla jídlo, určené pro Cynthii. Chce spravedlivý proces, během kterého se většina negrů shodne na tom, že stará Wilma musí být zabita. Nebohá a zubožená žena, kterou už bolí zuby z věčného jezení hlíny a písku, má být tedy zastřelena, ale Grace jí nejprve uklidní a uspí, než jí zastřelí. Dost těžké časy. Grace má také biologické sexuální potřeby a sní o jejich uspokojení s nějakým černochem, nakonec se o to postará chameleon Timothy a ukáže jí, co je to BBC, a přes její původní chtíč jí to moc příjemné není a po aktu se rozbrečí. Nicméně, po roce pěstování a problémů okolo něj, komunita sklízí bavlnu a úspěšně ji prodává, což představuje vrchol Graceina snažení. Peníze z prodeje bavlny zajistí jídlo, ale většinu peněz ukrade Timothy a prohraje je v kartách. Naštěstí prohrál proti jednomu z gangsterů a ten doveze 80 % své výhry Grace do Manderlay. Takže tu máme popravu a také BBC. Brzy Grace navštíví jeden z otcových mužů, který jí předá zprávu, že přesně za týden bude otec čekat v autě po dobu 15 minut před bránou a pak odjede. Poté starý Wilhelm vysvětlí Grace, že Mamin zákon sepsal on, aby měli otroci jasně vymezená pravidla, která jim budou ku prospěchu, že to pro ně bylo prospěšné, a z filozofického hlediska se jednalo o "menší zlo", protože ve skutečném světě by se jako svobodní negři měli mnohem hůře. Grace je z toho znechucena a negři si ji zvolí jako novou Mámu, čímž jí zakážou odejít. Grace prasknou nervy a rozhodne se osobně zbičovat zloděje Timothyho. Poté ovšem zazní hodiny a před bránou má čekat otec, nicméně ten už jaksi odjel, zatímco Grace nahánějí negři. Na závěr vidíme záběry toho, jak se v následujících desetiletích "dařilo" zařazovat svobodné negry do americké společnosti a do toho hraje skvělý song od Davida Bowieho – Young Americans. () (méně) (více)