Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)

(více)

Recenze (85)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Brilantní drama, zasazené do >westernového< rámce malého hornického města v Briské Kolumbii někdy na konci 19. století. Tahle krutá romance, odehrávající se uprostřed nádherné divočiny panenských hor nemá kladných hrdinů, jen jednoho pošetilého chlápka, co uvěřil tomu, že vše co chce mít a za co zaplatil mu doopravdy patří, jednu bordelmamá, co myslela si, že spolu s ním se sveze k vysněnému penzionu ve slunném San Francisku - a pak už zbývá jen kopa čínských kopáčů zinku, zapomínajících na svou bezcennost a bídu v opiovém kouři a banda špinavých otrlých chlapů, co marně odžívají si svůj sen o zbohatnutí u karet a chlastu v lokále pana McCaba s občasnou úlevou v bordelu paní Millerové a reálnou perspektivou neoznačeného hrobu ve zmrzlé půdě někde na kopci za kostelem. Že místo práva a svobody na tomhle konci světa platí spíše násilí a nabitá zbraň, pochopí McCabe - "...ten chlap nikoho nemohl zabít..." - až příliš pozdě, pomalu zavátý sněhem z posledního bouřlivého dne jeho života - sám a na okraji "jeho" města, po boji, jehož je smutným vítězem... A tak po dvě hodiny jen s úžasem sledujete neuvěřitelnou Altmanovu režijní práci, díky skvělé kameře prakticky reálný život v naprosto věrných kulisách, kvůli nimž produkce opravdu postavila repliku celého města uprostřed lesů západní Kanady a v neposlední řadě dotváří atmosféru filmu i tklivé tóny písní Leonarda Cohena, coby poutavý doprovod tohohle příběhu z mýtů historie dobývání Západu... ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Nikam nespěchající vyprávěnka s naprosto padnoucím Cohenovic soundtrackem se za klasický western dá považovat možná až tak v poslední půlhodince, a to kdo ví jestli. Máte-li rádi kolty proklatě nízko, rozhodně ruce pryč. Příběh obchodníka McCaba a bordelmamá paní Millerové je totiž "pouze" výbornou a skutečně pomalou baladou, baladou o osamělosti a touze po lásce. A právě tenhle motiv mě ve svém výsledku ponechal chladnějším než bych potřeboval, byť jeden nádherně upřímný okamžik mezi dvěma hlavními postavami opravdu zazářil. A aby bylo jasno, nečekal jsem ani nechtěl tklivou melodrámu, ale stačilo jemné drnkání na struny emocí. I když koneckonců to vlastně obstaral ten Cohen, tak co tu řeším. Ať nežeru, za čtyři. ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Chladné prostředí působí už samo o sobě velice syrově a ač se až do poslední třetiny vůbec nestřílí, příběh dokáže i přes své pomalé tempo strhnout. Z kamerových záběrů Vilmose Zsigmonda až srdce přichází - v podzimních sekvencích zachycuje každý kontrast barevných listů, zatímco po příchodu sněhu působí depresivně šedě. Sympaticky civilní Warren Beatty a Julie Christie byla prostě k sežrání. Nádherné balady Leonarda Cohena dotváří chmurnou atmosféru, vrcholící smutným koncem. Robert Altman si mě získal už svým "MASHem" a tímto snímkem potvrdil, že to nebyla náhoda. 100%. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Spolu s Judge Roy Bean další svérázná osadnická hustler postava, Beatty nemá o nic menší charisma. Zde navíc podmanivá snová atmosféra, mix melancholie a dobrosrdečný komedie, romantický prostředí pršavý/ zasněžený důlní kolonie na samotě u lesa, motiv fair-play podnikání nevěstince versus zmrdský praktiky velkých společností (prodej nebo tě zabijeme) — všeho všudy pěkná westernová alternativa. ()

progression 

všechny recenze uživatele

Moc zajímavé westernové drama s trochu netradiční zápletkou, krásné exteriéry kanadské divočiny, skvělé písně Leonarda Cohena a přesvědčivé herecké výkony, kde bezesporu kralují Julie Christie a Warren Beatty. Příběh je budován zdánlivě dost pomalu, ale dokáže diváka zaujmout. Dva životem poznamenaní jedinci se "trošku nešikovně" potkávají i sbližují, protože i přes zdánlivou společenskou i povahovou rozdílnost toho mají dost společného, až se nakonec doopravdy "minou" úplně. Ale tak to dost často v životě i filmových příbězích chodí ... ()

Galerie (35)

Zajímavosti (4)

  • Snímek byl natočen na motivy románu "McCabe", který napsal Edmund Naughton. (Hans.)
  • Robert Altman byl jedním z prvních tvůrců, který využíval při komponování obrazu tansfokátor, který byl urážkou starých hollywoodských kameramanů, protože transfokace je vždycky riskantní. Ve zvláštní oblibě ji nemají ani herci, protože přizpůsobují svůj projev tomu, jak daleko jsou od kamery. Režisér ale inscenoval velký celek, zalidněný řadou postav, a pak se vydal pomocí transfokátoru davem pro detaily, takže si herci nebyli jisti, jestli jsou jen jednou z dvaceti tváří, anebo úplně sami. (Andrrew)
  • Keith Carradine v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)

Reklama

Reklama