Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)

(více)

Recenze (85)

Saur.us 

všechny recenze uživatele

"Peníze a trápení" Westernově špinává a seversky promrzlá melancholie znásobená písněmi Leonarda Cohena a pomalým tempem Altmanova umění. Jen ten závěr mě nepřišel tak silný, jak všichni básní. ()

finn 

všechny recenze uživatele

Narozdíl od sousedícího pana Zsigmonda jsem vydržel do konce a vyplatilo se. :) Určitě jeden z (nej)lepších westernů a filmů 43. Varů. ()

Wolvie 

všechny recenze uživatele

Je škoda,že se Altman tolik rochnil v experimentech a nenatočil víc čistě žánrových filmů.Šly mu skvěle. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Kterak hazardní hráč se schopnou prostitutkou vybudovali vznešený bordel v malém hornickém městečku, aby byli tak úspěšní, že se je rozhodne donutit prodat svůj majetek, jak by se dnes řeklo, místní mafie. Anti-Western v neobvyklém kabátě působí krapet neokázale, ale překvapuje svým nihilismem. Tady rozhodně nejde o nějaký záživný rodokapsový příběh. Jen se poukazuje na svobodné podnikání s ironickým koncem, který diváka vyvádí z rovnováhy, neb nic tady není takové, jak se zdá a nikdo není tím, kým si myslí že je. Vše je náhodné, neočekávané, místy až absurdní. Vizuální stránka je nadměrně realistická, neb se při natáčení žádná umělá světla nepoužívala. Jen přítomné svíčky či petrolejky. Děj příběhu v podstatě skromný, ale vygradovaný. Možná to přijde neuvěřitelné, ale snímek se považuje za jeden z velkých mistrovských filmových děl a jeden z vynikajících ze sedmdesátých let. Svým způsobem se jedná o ´filmovou báseň žalostného druhu, proložená hlubokou, ale potlačenou touhou po lásce a smrti´. Uchvacuje harmonická atmosféra. Z filmu je doslova cítit určitá depresivita nehostinné oblasti, zima a sociální nesouměrnost. Neobvyklý je i soundtrack, který je dobrou kombinací s obrazem. A co je nejhlavnější, není tu zvýrazněn žádný hrdina. Každý je tu prostě sám za sebe se svým osudem a schopnostmi. Takže tradiční westernové hodnoty se tu budou hledat marně. Inu snímek jen pro určitý okruh diváků. Za zmínku určitě také stojí, že tu lze spatřit  Terence Hilla, který, na rozdíl od Buda Spencera, po herecké stránce zůstal věrný westernovému žánru. ()

nmafan 

všechny recenze uživatele

"I got poetry in me". Podle mě nejlepší film z kvalitativně nabité Altmanovy "sedmdesátkové" filmografie a současně jeden z uměleckých vrcholů celé éry Nového Holywoodu. Aneb hledání krásy skrze bláto a špínu, v místě, kde vás z ubohosti vlastní existence osvobodí jen whisky, děvky nebo opium. ()

bubblebobble 

všechny recenze uživatele

Dlhá ale zmyselná nuda, ktorá v závere zasiahne človeka do srdca a zrazu si uvedomíte ako vám postavy tohoto príbehu prirástli k srdcu. Nevídané spracovanie a pre mňa aj nevídané spojenie dvoch žánrov, ktorých kombináciou vytvoril Altman niečo jedinečné. Rozbil drsný mužský svet westernu a pridal do neho cit. ()

bearmeedek 

všechny recenze uživatele

Nevadí mi, že to není klasický western, takových je víc a některé jsou velmi dobré. V tomto případě se jedná o baladické drama, kde se tato poloha zrovna nepovedla. Zdlouhavost filmu ubíjí a moc se nevyvíjí. Nenaplněná láska je podávána v klidu a až ukňouraně. Dal bych za snahu 3 ***, ale v této kategorii mě film nějak baví, a to tu nebylo. Pardon. ()

Izz 

všechny recenze uživatele

Westerny od Altmana mám moc ráda,škoda že jich nenatočil víc.Každopádně McCabe a paní Millerová je ten jednoznačně nejlepší.Má fantasticky charismatického warrena Beattyho,úžasnou Julii Christie a skvěle vystavěný příběh,který neomrzí ani při více zhlédnutích.Zkrátka výtečné. ()

Brooks 

všechny recenze uživatele

V pomalom tempe a melancholickej atmosfére odrozprávaná, úsporne a nežne zrežírovaná, romantická dráma odohrávajúca sa vo westernovom prostredí. Skromná výprava, citlivá hudobná zložka Leonarda Cohena a srdcervúca chémia medzi excelujúcou dvojicou Beatty-Christie. Nebyť druhej tretiny, ktorá je už predsa len až príliš naťahovaná, išiel by som na 5*. ()

Doutas 

všechny recenze uživatele

Atmosférický melancholický antiwestern o zbabělém pistolníkovi, zdrogované bordelmamá a o jednom špinavém hornickém městečku v zasněžených horách. Altmanův snímek cíleně převrací žánrová schémata – hlavní hrdina McCabe je hloupý a zbabělý, není ani šerifem ani charismatickým padouchem, ale prachsprostým pasákem, který vycítil v nově založené vesnici příležitost jak zbohatnout. Hlavním tahounem se tak stává paní Millerová, agresivní a průbojná žena, která zcela boří představy o ženských westernových charakterech, které je třeba neustále před něčím ochraňovat nebo odněkud zachraňovat. McCabeovi a Millerové se vede docela dobře dokud ziskový potenciál jejich podniku nevyčmuchají agenti bezskrupulózního velkokapitálu, kteří udělají McCabeovi „nabídku, která se nedá odmítnout“. Tento (marný) boj malého a velkého kapitálu pak ze snímku dělá nadčasové dílko, které bude aktuální v každé době. Vynikající kamera a hudba Leonarda Cohena. ()

me_george 

všechny recenze uživatele

Výborná atmosféra, příběh průměrný a až na závěrečných 20 minut se tam toho zase tak nestalo (a i ty by se daly shrnout do tří vět). Na western je příběh netradiční, což se dá na druhou stranu brát jako plus. Co mi vadilo, byl McCabe. Chodil jako by měl v sobě neustále 2 promile kombinované s obrnou a mumlal, že mu nebylo rozumět. Vůbec srozumitelnost anglické stopy byla dost špatná (nikoli angličtinou, ale upozaděním a zašuměním zvuku). ()

SAINTS 

všechny recenze uživatele

Warren Beatty ako hazarder zakladajuci verejny dom.Americky western s prijemnymi baladickymi piesnami Leonarda Cohena. ()

pollstro 

všechny recenze uživatele

Velmi atypický zástupce žánru western, který je charakteristický svým pomalým tempem vyprávění a prostředím, ve kterém se děj odehrává. Prostředí kanadské přírody je jedinečné, dodává neuvěřitelný dojem surovosti a realističnosti, k tomu taktéž napomáhá život tehdejších lidí, kteří především žili v nečistotě a špíně, chlapi věčně vysedávali v hospodě a popíjeli alkohol a hráli karty, hygiena jim v žádném případě nic neříkala a tento aspekt je v celém filmu skvěle reprezentován, to se musí nechat. McCabe & Mrs. Miller nabízí zvláštní příběh o muži, jenž se vydal do hornického města na severu USA s úmyslem, že si zde založí živnost v podobě salónu a bordelu, do toho se spojí s bordelmámou, která má bohaté zkušenosti s vedením bordelu, společně přežívají a v průběhu toho se mezi nimi vyvíjí neobvyklý vztah. Velmi zvláštní hra se světlem, jehož absence a nevýraznost vzbuzuje v člověku pocit nejistoty, není mu zrovna příjemný a celkově podtrhuje drsnou a špinavou atmosféru. Osobně mě tenhle příběh zrovna neohromil a jeho vývoj v průběhu filmu není zrovna záživný a závěrečný souboj tomu zrovna nenapomáhá a především je závěr dosti předvídatelný, ale jednoznačně se jedná o velmi zvláštní western, jehož atmosféra je bezesporu jedinečná a velmi specifická. "If a frog had wings, he wouldn't bump his ass so much, follow me?" ()

Andrrew 

všechny recenze uživatele

Pomalý snímek, který si po celou svou stopáž buduje atmosféru a vtahuje diváka – jenž má díky vypiplané řemeslné stránce filmu pocit, jako by byl přímým svědkem všech událostí – do děje. Altman využívá netradičních způsobů, hlavně co se týče práce s obrazem a jeho barvou, čímž vytváří místy až snové scenérie. Zajímavé je, že divoký západ na sklonku své éry nijak neromantizuje, právě naopak, skutečnost zobrazuje velice realisticky – otrhané dělnictvo, nehezké prostitutky, nehostinná příroda atd. Tento film bývá často označován za anti-western, což dává smysl, neodehraje se v něm totiž až na závěrečnou část žádná přestřelka a nevyskytují se v něm žádní hrdinové. Ani McCabe není žádný hrdina, je to přes veškeré své charisma a předstírané chlapáctví spíše člověk citlivý a zranitelný, podobně jako Clyde Barrow. Jistá podobnost s filmem Bonnie a Clyde se tu nabízí (ústřední dvojice muže a ženy, snažící se prosadit se mimo zavedené pořádky), avšak McCabe a paní Millerová je film o poznání složitější a ve svém vyznění mnohem méně jednoznačný. Najdou se však společné rysy, které jsou typické pro většinu filmů „Nového Hollywoodu“, a sice odpor k autoritám, cynická nedůvěra v systém nebo tragické vyústění děje. ()

Cascabel odpad!

všechny recenze uživatele

Dlouhé a blbé jako každý příběh prostitutky. Do kapsy by McCaba a paní Millerovou strčil i ten nejúpadkovější italowestern z roku 1971. Protože pro italské filmaře nebylo na prvním místě obrazoborectví, ale zábava. ()

Reklama

Reklama