The Prince and the Dragon
Režie:
Jiří AdamecScénář:
Jiří ChalupaKamera:
Antonín KovácsHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Vladimír Menšík, Ivana Andrlová, Jiřina Bohdalová, Jan Kaněra, Jan Čenský, Jiří Lábus, Roman Skamene, Bohuslav Čáp, Laďka Kozderková, Anna Wetlinská (více)Obsahy(1)
Legendární pohádka s oblíbenými písničkami Z. Svěráka a J. Uhlíře, které už zlidověly. Dnes již patří do zlatého fondu České televize. Dělání, dělání, všechny smutky zahání, dělání je lék. Zatímco: Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí. A taky: Hlupáku, najdu tě, tváříš se nadutě… Jestli vám tyto slogany a písničky nic neříkají, tak to jste opravdu ještě nikdy neviděli pohádku Princové jsou na draka. Teď už ale pojďme nahlédnout společně do pokoje malého Martina (J. Kaněra). Maminka (J. Bohdalová) synům oznámí, že budou mít nového tátu, a Martinovi se v noci zdá pohádkový sen o království, které je ohroženo zlým drakem. Naštěstí je tu ale právě chytrý Martin, který má pohádky doslova v malíčku. Poradí králi (V. Menšík), jak na draka – chtělo by to Honzu… Honza (J. Čenský) postaví pevnou zeď, zbaví království nebezpečného draka, zamiluje se do princezny (I. Andrlová) a všichni budou šťastni… (Česká televize)
(více)Recenze (262)
70% - Nejvíc si samozřejmě pamatuju ten známej song... :) ()
Historka z natáčení: Adamec při natáčení nevěděl, tak tu pohádku pojmenovat, říkal si, že třeba název Blahobojní princové nebo Počátky socialistického dělání by nebyly špatné názvy, ale těsně před premiérou mu vedení dalo tip. Když pádil chodbou do střižny, nějakej přeceda za ním volal: Móža sa to volat "Princové só ale paka"...ale protože Adamec blbě slyšel, dal tomu název "Princové jsou na draka"...a jak to tak bývá, královská linie vymřela po přeslici, páč princ, sexuálně orientovaný na draky, dědice trůnu s nějakým drakem (doufám, že aspon s dračicí) jen tak nesplodí. Co na jeho orientaci říkala princezna, je pochopitelně z politických důvodů zamlčeno. Tento film se snažil fikaně zamaskovat problémy ve vztazích v prvopočáteční dělnické šlechtické rodině písní, která jistě zvedne tlak většině našich blahobojných podnikatelů: Dělání, dělání, u soustruhu či na báni, dělání, dělání je lék (ehm)...dělání, dělání, výdělečné je zaměstnání (ehm), dělání, dělání je lék... dělám si legraci, mně se ta pohádka taky líbila! ()
Opravdu jedna z nejlepších českých pohádek. Zajímavý nápad je černobílý úvod ze současnosti a pak pomocí snu malého Martina vše přenést do říše pohádek. Tato pohádka v sobě skrývá překvapivě hodně moudra ze skutečného života, skvělého Vlastíka Bedrnu a hlavně nádherné písničky! ()
Nenávist přecházející v blití. Dodneška mě nepustila chuť zmlátit Čenského, Andrlovou i toho brýlatého parchanta na jednu hromadu a postříkat je yperitem. ()
Z absolutního mála udělat moc, uměli jen na Barrandově. Hodinová, kulisová pohádka, ve které Jaroslav Uhlíř potvrdil svou oprávněnou pověst absolutního hudebního velikána. V podstatě nesmrtelné melodie z tohoto snímku, zná nejspíš každý. Pohádková "agitka" na šlechetnost a nutnost poctivé práce, zabírá i po letech. ()
Finále, vrcholící v Slunce nám svítí atd., dosahuje velkoleposti Let the sunshine Formanových Vlasů. Nejraději mám ale princezny Lenky Jsou tady zlé časy. Eine Bemerkung k písni Hlupáku najdu tě: Teprve před několika lety jsem si všiml, že se zde nezpívá "sotva byl náš svět stvořen", nýbrž "...váš...". Pořád mě to tahá za uši. Stvoření "vašeho světa" působí v tomto kontextu natolik nepřirozeně, že jsem nakloněn vidět v něm zásah komunistické cenzury, pro niž muselo být stvoření našeho světa (tedy světa jako takového) nepřípustné, nemarxistické (a tedy nevědecké), tmářské a kleroreakční. Naproti tomu změnou na stvoření "vašeho světa" se dostává do hry třídní antagonismus: hloupost patří do světa prohnilé vládnoucí třídy. Navíc je naznačeno, že její "svět" byl "stvořen", tedy je něčím nepřirozeným. Případná námitka, že "vaším světem" mohl Svěrák mínit svět nadutců, neobstojí pro svou vratkost, neboť sotva lze stanovit, čím by tento jejich "svět" byl konstituován. Pokud jde o nepísňovou složku: Najdeme jinou pohádku, v níž by na tak malém prostoru byla každá postava kultovní, včetně marginálních? Zajisté ne, Vaše Veličenstvo. Nebo pohádku orámovanou černobílým, šedivě všedním a veskrze smutným (neukočeným) příběhem? Zajisté ne, Vaše Veličenstvo. Čenského postava je sice ještě víc na přesdržku než samotný Čenský, ale mění to na věci něco? Zajisté ne, Vaše Veličenstvo. ()
To mohla být tak krásná pohádka, kdyby v ní nepřekážel Čenský. Skvělá hudba, výborní herci a Čenský. ()
Mě vždycky vadila ta "televiznost". Na mě příliš moc papundeklové. A dělání je lék? ()
Kto nevidel, neuverí. Postmoderna, kde sa prelína rozprávkový svet s tým reálnym. Princezná hrá na elektrickú gitaru, po "kráľovskom dvore" sa postavy prechádzajú v teniskách a v šiltovkách a do toho sa spievajú popové pesničky. Od tých otravných, cez priemerné až po tie celkom vydarené. Výprava dáva poznať, že nejde o televízny film, ale o čistokrvnú inscenáciu. Tú si užíva najmä nervózny Menšíkov kráľ, poteší aj Lábus ako spiaci princ alebo krásna princezná Ivana Andrlová. Ako čisté WTF to funguje skvele... ()
Doplnění vzdělání v již poměrně vzrostlém věku. Pohádka to je lehce roztomile hloupá, zpěv Čenského hrozný, stejně jako choreografie, ale písničky od dua Svěrák Uhlíř jsou fajn, stejně jako Ivana Andrlová jako princezna... 80% ()
V rámci televizních pohádek (které ze srdce nenávidím) je tato jedna z mála, které se mi líbí. Dokonce snad ta nejlepší. Podíl na tom mají nejen herci (Menšík), ale především svěrákovské písničky, které mám a vždy jsem měl rád. ()
Nebýt tam pohledné dvorní dámy Anny Wetlinské a princezny Ivany Andrlové, nevydržel bych se dívat ani chvilku. Upocený a uřvaný Menšík jako král se mi vůbec nelíbil, nebylo to ani vtipné. Slabé tři hvězdičky! A to mám pohádky rád. ()
Kdysi mě tu pohádku odvyprávěl spolužák a jeho verze byla lepší, než když jsem později tu pohádku viděl. ()
Legendární TV pohádka s ještě legendárnějšími písničkami. V rámci pohádkové TV tvorby se jedná snad o to nejlepší co u nás kdy vzniklo. ()
Stále moc pěkná televizní pohádka, na které jsme, někteří, vyrostli. Ano, je studiová, ale je tak dobře obsazená, zahraná, má výborný scénář a legendární písničky dvojice Uhlíř/Svěrák, že je její obliba u vděčného publika zasloužená. Ivana Andrlová byla krásná princezna, Čenský byl pěkný chlap, Menšík byl v roli pana krále moc fajn a oceňuji docela požehnaný počet dvořanů. Když uvážíme, že dnes se točí pohádky, ve kterých často vystoupí všehovšudy deset lidí, tady se na lidech nešetřilo. Přičemž každý má své pevné místo, roli a hraje to, co má. Pan Adamec umí. ()
Propojení reálného a pohádkového světa je zvýrazněno střídáním černobílých a barevných obrazů. Ty pohádkové jsou vesele muzikální a pomáhají malému hrdinovi pochopit realitu. ()
Celkem hezká pohádka. Příběh nění nějak extra dobrý, takový průměr, ale ty písničky jsou luxusní. ()
Dějově značně chabá pohádka, která ovšem sází (a dobře dělá) na výborné písničky a hudební vystoupení. Navíc výborné herecké obsazení tomu dodává šťávu. ()
Nebýt písniček, jsou to slabé tři hvězdičky. Ten děj nic moc, a nebýt herců, kteří to táhnou nahoru, včetně Menšíkova krále, mohl to být pěkný průšvih. Ještě že to má tak krátkou stopáž, uteče to celé docela rychle. Nechápu ale ten depresivní černobílý úvod ze současnosti se sociální tematikou. ()