Obsahy(1)
Divadelní hra o tom, jak se může během jediné noci změnit vztahy i vzájemné postavení mezi urozenou slečnou a ambiciózním sluhou (wictoria)
Recenze (3)
Je těžké být s postavami když nerozumíte jejich jednání.... Za herecké výkony 5........................ 70 %.............. Ač se snad řady Strindbergových nepřátel, či lépe potrefených hus, v uplynulém století nijak neztenčily, ba snad právě naopak je určitým módním klišé čas od času na Augusta Strindberga zaútočit jako na představitele temného patriarchálního 19. století, ale i zapřísáhlého nepřítele žen, potažmo manželství, nelze se asi neshodnout, že August Strindberg je nejen jedním z divadelních klasiků, jehož psychologicky laděná dramata předurčila vývoj moderního divadla na mnoho desetiletí dopředu, ale též, že jeho dílo, ač snad ostře vyhraněné, v základních rysech nastínilo budoucí společenské změny s důsledkem postupné emancipace žen, potažmo tzv. sexuální revoluce. A jednou z nejúspěšnějších, ba dodnes velmi aktuální a hrané, je drama z roku 1888, Slečna Julie, jež se mimo jiné dočkalo jen v českých zemích několika televizních podob, a v roce 1999 v hollywoodské produkci i podoby filmové, což dosvědčuje, že tématika sexuální stránky emancipace jen přes opakované módní vlny sexuálních excesů a frivolnosti, zůstává ve své nejvlastnější podstatě nedořešena.............................. Osobnost slečny Julie je do značné míry narušena poněkud neuspořádaným vztahem svých rodičů, kdy její matka, původem z nižších společenských vrstev, si z hrdosti odmítla vzít za manžela pozdějšího Juliina otce, naopak společensky nejvyššího původu tak, že již samotné početí Julie bylo ze strany matky zcela nechtěné a na straně otce zase znamenalo významnou společenskou komplikaci, jež jej vydělila z okruhu svých někdejších společenských styků. Roztržka mezi oběma rodiči se pak v průběhu dalších let ještě více rozrůstala tak, že výchovu Julie dle svého nejlepšího mínění zastínil otec s tím, že ji až do dospělosti vychovával jako muže...................................... Děj hry, jež je umístěn do rozmezí několika hodin večera a nadcházející Svatojánské noci, zastihl Julii v jejích pětadvaceti letech, krátce poté, co zrušila své zasnoubení s tím, že jí neuspokojuje původní plán i v manželství hrát vůdčí mužskou úlohu se submisivním, ba do jisté míry masochistickým manželem. Naopak jako žena touží být dobyta a pevně vedena dominantní osobností. Tímto vyvoleným se v očích Julie měl alespoň co by milenec stát, světem i milostným životem protřelý, sluha Jean, nicméně ten přes počáteční rozpaky, ba strach z Juliina otce, pana hraběte, v Julii vycítí pouhou sexuální trofej, vyzná jí lásku, omámí společným romantickým útěkem do Švýcar, aby ji dal ráno do ruky svou břitvu a poslal ji „na úrovni“ vyřešit svůj neomluvitelný prohřešek, kdy spustiv se s mužem nižšího původu, již nikdy nemůže očistit svou pověst padlé ženy. ()
Na DVD vyšlo v ediční řadě Thespis, stejně jako Dům na nebesích (1980) nebo Tři v tom (1981). Je to radost, tyhle exkurze na Palmovku v 90. letech, setkala jsem se už s jejich Nebezpečnými vztahy, i zde kraluje Vilma Cibulková s Lindou Rybovou. A samozřejmě je tu Langmajer a ženský přístup k věci v podání Bělohradské. Pokud vás láká Strindberg v kombinaci se Stravinským, směle do toho. ()
Úspěšná hra divadla Pod Palmovkou. Lucie Bělohradská zde opět dokazuje, že na českých jevištích patří k nejlepším českým divadelním režisérkám. Její trvalá spolupráce s Jiřím Langmajerem nemá chybu a zde se navíc ukazuje i herecká vyzrálost Vilmi Cibulkové. Třetí "do party" je zde přesná Linda Rybová. Kdo má rád na jevišti skutečné drama neměl by otálet. Bohužel již hra není na repertoáru a televize nepřenese stejný zážitek, ale jak říkám Bělohradská-Langmajer-Cibulková nekončí... ()