Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa. (Bio Illusion)

(více)

Videa (29)

Trailer

Recenze (101)

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Komunistický převrat v osmačtyřicátém vyplynul i z reality tehdejšího života a dozvuků "sociální spravedlnosti" první republiky, rozuměj tvrdému kapitalismu, kde dělník byl zejména spotřebním zbožím. Zjednodušující pohledy nejen na onu dobu jsou dnes in. Takhle oklikou jsem se ale chtěl dostat k osobnosti Františka Kriegela, zapáleného komunisty, který právě komunistický převrat a následnou vedoucí funkci KSČ nadšeně podporoval. Iluze mu vzaly až právě události v osmašedesátém.  Víc než trochu mne tu tedy pak zarazila jeho věta (ale mohu se mýlit), že chtěl vždy budovat demokracii a ne diktaturu. Diktatura proletariátu byla myslím jedním ze základních tezí KSČ jako takové, čili zrovna téhle formulaci se zdráhám věřit, působí spíš jako moderní  až lehce manipulativní anachronismus, stejně jako výhradně démonické postavy Sovětů či až směšná zbabělost Bilakovy kliky. Ale to spíš jen tak na okraj. Jinak se  Nikolaevovi jeho "Dny zrady" docela povedly, při sledování mi totiž hned naskočily ty Vávrovy a celá ta trilogie, kde si komunisté připsali hlavní zásluhy za osvobození Československa.  Takže docela bych uvítal další dvě části, pochopitelně Sametovou revoluci a za pár let doufám i ve zfilmování čtvrté pražské defenestrace, která se v dohledné době odehraje ve Strakově akademii. Tomáš Töpfer mne pak nepřekvapil, civilní role, která mu skvěla sedla a byla radost se na tu jeho vyholenou ale neskloněnou hlavu dívat.  on vůbec celý ten herecký ansámbl byl povedený. Třeba  Švehlíkova kreace staré struktury Ludvíka Svobody a Jastrabanův  až démonický Husák patří k tomu nejlepšímu, co se dá v současném českém filmu vidět. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Můžeme jen hádat (respektive vyčíst z internetových článků), na čí straně byla vina ohledně rozepře při natáčení tohoto filmu, každopádně výsledný tvar je kompromisem mezi strohým popisem historických událostí a dilematy jednotlivých historických postav. Ano, je to občas povrchní, jistě, hudba zase hraje většinu stopáže (ale Michalovi Novinskimu se fakt povedla), ovšem výsledný tvar mě zkrátka a dobře nepopouzí tak, jako mnohé jiné. Příspěvek k českým dějinám, který z hlediska faktografického i filmařského došel na půl cesty. Vždyť i ten oceňovaný román Ivana Fíly hodně fabuluje. ()

Reklama

petrsv 

všechny recenze uživatele

Film bohužel není tak dobrý, jak jsem čekal. Obávám se (a zdejší komentáře tomu nasvědčují), že dnešní většinový divák vidící černobíle bude mít Kriegla za hrdinu a ostatní za padouchy. Jenže takto na dobu před 55 lety nelze nahlížet. I starší díla na toto téma jasně říkají, že nebýt Svobody, bůhví jak by to dopadlo a jaký by tu byl další vývoj. Kriegel se v r. 1968 zachoval svědomitě a málem za to zaplatil životem. Proto si rozhodně zaslouží, aby o něm byl natočen film. Nechápu ale, proč bylo vynecháno dalších ne méně důležitých 11 let jeho života. ()

rublik05 

všechny recenze uživatele

Z konečného výsledku mám velmi rozporuplné pocity, a to hned z několika důvodů. V první řadě mi přišlo, že si tvůrci nemohli vybrat, jestli se film bude věnovat pouhému popisu historických událostí a rolí klíčových osob v těchto zásadních událostech roku 1968, nebo se zaměří jen na samotného Františka Kriegla, jehož život je vskutku pozoruhodný. Nakonec z toho vznikl takový kočkopes, mix obou těchto postupů, což se nakonec ukázalo jako ne úplně šťastné rozhodnutí. Film se jmenuje Muž, který stál v cestě, avšak samotného Františka Kriegla je tu zoufale málo, větší prostor dostávají úplně jiné postavy, což je velice matoucí a pro mě i docela nepochopitelné. Snímku moc neprospěly ani časté časové skoky, malinko to kazilo určitou ucelenost příběhu. Na vizuálu byl hrozně poznat nízký rozpočet, i celkové zpracování působí spíše televizním ražením. Na druhou stranu je nutné zmínit, že vesměs všichni herci odvedli dobrou práci, Tomáš Töpfer je výborný, Adrian Jastraban by mi více sedl do role Dubčeka, i tak ale svou roli zvládl perfektně. Film má hned několik silných momentů, ze kterých člověku není vůbec příjemně, tyto momenty jsou pak umocněny povedeným hudebním doprovodem od Michala Novinskiho. Z mého pohledu se jedná o čistě průměrné televizní historické drama, které zaujme především hereckými výkony, jinak toho zas až tak moc nenabízí, na jedno zhlédnutí to ale ujde. Málem bych ještě zapomněl na naprosto tragický zpětný dabing všech(!) postav, to byl místy fakt solidní bizár. 5/10. ()

fuxoft 

všechny recenze uživatele

Velmi kvalitní (tedy na české poměry vynikající) historické drama typu "tucet politiků spolu 90 minut v různých permutacích mluví". Osobní drama Františka Kriegela zabírá překvapivě (vzhledem k reklamní kampani a názvu) jen malou část filmu (oněch zbývajících 30 minut) a je to pouze standardní dojení emocí tradičními filmovými postupy (satanističtí StBáci a Rusové, zrádná cukrovka atd). Rozhodně bych doporučil tento film vidět, pokud se chcete atraktivní formou něco víc dozvědět o událostech srpna 1968. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Scénář snímku napsal Ivan Fíla, který se měl původně ujmout i režie. Po neshodách s producentem se tak ale nestalo a scénář, který je v majetku produkční společnosti Bio Illusion, převedl na plátno Petr Nikolaev. (sator)
  • Moskevský protokol, tedy vazalský a poníženecký akt, byl utajován a pro veřejnost byl nahrazen takzvaným společným nic neříkajícím komuniké. Protokol obsahuje patnáct článků, které jsou pouze očíslovány a nemají žádný název. Stručně lze jejich obsah popsat takto: Vyhlášení podřízenosti, Zneplatnění Vysočanského sjezdu, Kádrové změny ve vedení, Umlčení svobodných médií, Schválení pobytu vojsk, Zamezení konfliktů, Ochrana kolaborantů, Upevnění hospodářské závislosti, Posílení Varšavského paktu, Podřízení zahraniční politiky Sovětskému svazu, Stažení stížnosti v OSN, Potrestání viníků, Instrukce k další politice, Utajení průběhu jednání, Přátelství na věčné časy. (sator)

Reklama

Reklama