Bouřlivé výšiny

Souboj romantismu s osvícenstvím (přičemž vizuálně tvůrci jednoznačně straní prvnímu směru), zasazený do prostředí jako z gotického hororu. Nepochybuji, že předloha obsahuje stále platné myšlenky a dokáže čtenáře emocionálně vyždímat, tato adaptace ale nabízí jenom značně neuspokojivou ochutnávku. Dvojitý skok do minulosti, ani samotný fakt, že celý příběh někdo vypráví, není filmem nijak odůvodněn. Tedy kromě snahy pomoct nám s orientací ve složitých rodinných vztazích, trochu incestních a zřejmě i lehce nekrofilních. Nelimitované utrpení ženské hrdinky k melodramatu patří, zde ale neplní svou funkci. Nevyvolává soucit s Cathy, která se ke svým blízkým občas chová jako mrcha mrchatá, ani s jinou ženskou postavou, protože žádná z nich není výrazněji prokreslena. Ještě obtížněji se cesta hledá k Heathcliffovi, jenž je vykreslen jako podlý psychopat, kterého ke Cathy nepoutají čisté city, ale šílená láska (a k nikomu jinému se dobře nezachová). Zkuste si pak užít melodrama s vesměs nesympatickými postavami, které ubližují sobě navzájem i lidem, jež se jim snaží pomoct. Mít přečtenou knihu, třeba bych jejich jednání vnímal v jiném světle, takhle jsem si však odnesl jenom hodně negativních emocí a vzpomínku na sugestivní záběry krajiny, které by se dobře vyjímaly jako ilustrace v některé z knih třeba od Byrona. Zajímavé komentáře: Madison, Gilmour93 60% (17.12.2012)

Martyrium lásky zmítané v hávu "montecristovské" msty. Srdce Heathcliffa bije jen pro tu jednu jedinou, avšak neopětovaná láska Cathy, pokryje jeho srdce jinovatkou chladné mizantropie. Duše zasažená šípem zrady se zaprodá ďábelské manipulátorské odplatě. Tenkost hranic, kontrast lásky a nenávisti v grimmovsky laděné mysteriózní poetice anglického venkova a mytologických akordech hororové melancholie. Démonický "černokněžník" Ralph Fiennes jako elegantně temný vládce Větrné hůrky s mrazivou přitažlivostí ztělesňuje uhrančivé zlo, z něhož se (za)tají dech. Heathcliffovi vtiskuje doteky křehké zamilovanosti, nářky zanícených citů, odstíny bolesti zachvácené posedlou žárlivostí, živelnou nenávistí a mstivou krutostí. Jeho oči jsou skutečným oknem do "katakomb" Heathcliffovy tesklivé duše. Z jeho pohledů šlehají blesky charismatické černoty, děsivosti a zloby. Kamenné srdce je ve skutečnosti jen maskou plačící duše, zlomeného citu, tváře nešťastné a zklamané bytosti. Spiritistická posmrtně snová katarze vroucího objetí Heathcliffa a Cathy na milovaném vřesovišti budiž jakýmsi magickým vykoupením oné zhrzené pozemské lásky. Duše Heathcliffa čas od času bloudí Větrnou hůrkou jako memento zranitelné rozervanosti a niterné vášně v rozsudku citu, který zažehl plamen zášti a spálil veškeré kvetoucí bytí. (21.08.2013)

Jediný román Emily Bronteovej si hlavne kvôli ženám zaslúžil filmové spracovanie. Osloví tých, ktorým sa páčilo i literárne dielo, ale aj nováčikov v tomto príbehu. Film teší tým, že ako jedna z mála verzií obsahuje aj pokračovanie, ktoré niektoré iné verzie už neobsahujú a tým pádom sú prázdnejšie. Chváliť treba majstrovsky hrajúceho Ralpha Fiennesa, ktorého si tu všimol aj Spielberg a tak ho obsadil do ešte temnejšej roly v Schindlerovom zozname. Knižka je krátka, film dlhší, ale vôbec nenudí. (14.05.2017)

Příběh nešťastné lásky a kruté pomsty … V podstatě je to jako vždycky: Za vším hledej ženu. Navenek se zdá rozmarná, trochu vypočítavá - a nestálá jako aprílové počasí ... Do srdce jí nevidíte - kdo se v ní má vyznat ? Příběh je víceméně odvyprávěný podle knižní předlohy Emily Brontëové, problém ale spočívá právě v tom, že je JENOM odvyprávěný - i když prostřednictvím překrásných, velice podmanivých záběrů kamery. Je příliš zkratkovitý a plochý - prostě mu nezbývá čas na vykreslení charakterů jednotlivých postav, a tak mu chybí hloubka a dramatičtější poloha. Ale možná jsem tentokrát nedokázala posoudit snímek samostatně, bez vazby na můj oblíbený román, který má ve vrchovaté míře všechno podstatné, čeho se jeho zfilmované podobě nedostává … 3,5* (04.05.2011)

O tomto filmu jsem bohužel neměla ponětí až do osudové hodiny angličtiny. Ještě před jeho spuštěním jsem si říkala: fajn, naučím se na zkoušení. Ale to jsem se naivně přepočítala. Jakmile totiž film začal, naprosto mě pohltil a nepustil až do závěrečných titulků. Příběh pomstychtivého a chladného Heathcliffa, jehož srdce je tolikrát zlomené a smrtelně raněné, že již nedokáže rozdávat nic než bolest a žal, svobodomylsné Cathy, která vidí život jen jako hru a tím zraňuje nejen své okolí, ale i sama sebe, ale také příběh potomků, kteří trpí za činy svých rodičů a jsou zraňováni pro něco, za co nemůžou. *** Naprosto perfektní atmosféra podtržená emotivní a výraznou hudbou a především okouzlujícími hereckými výkony. Zmínit musím především hlavní postavy v podání Juliette Binoche, která zde v dvojroli Cathy a její dcery předvádí opravdu úctyhodný výkon, a Ralpha Fiennese, jehož postava krutého Heathcliffa mě zasáhla asi nejvíce. Jeho kultivovaný vzhled v kontrastu s krutostí jeho činů vyznívá opravdu silně. Navíc Ralph Fiennes pro mě představuje nejdokonalejšího záporného hrdinu této doby, jelikož naprosto dokonale dokáže skloubit ukrutnost dané postavy a jejích zločinů s utrpením, které se odehrává uvnitř jejího nitra. Proto umí v divákovi vyvolat jak opovržení, tak soucit, což dokáže zapůsobit opravdu hluboko a emotivně. Důležitým faktorem je krom hudby a hereckého obsazení také skvěle padnoucí prostředí vykreslující pochmurnou náladu celého příběhu. Zasloužených 100%. (18.06.2008)