Život je krásný

Nádherný film! Již samotný úvod navodil skvělou atmosféru, která byla sama o sobě na 5*! Následně byl snímek také skvělý a záživný, neustále se něco dělo, avšak celkově mi prostředek přišel nejslabší. Jakmile však nastala pasáž s 8000 dolary, nabral počin Franka Capra úžasný spád a celá fantasy část je neskutečně dokonalou podívanou s jedinečnou myšlenkou (jaký by byl život, kdybych se nenarodil?). Závěr snímku pak úžasně vysvětluje název Život je krásný. Poslední minuty jsou tak krásně lidské, emotivní a působivé, že i bez závěrečné hluboké myšlenky napsané v knize, je nutno dát 5*! O hereckých výkonech není třeba se rozepisovat. James Stewart dokonalý jako vždy. (01.01.2014)

Osobně bych tomuto filmu nemohl dát plný počet, ani kdybych se rozkrájel, na to jsem až příliš cynický. Snad i proto mě film nejvíce bavil hlavně zpočátku, kdy sledoval, jak se George Bailey postupně dostával (?) do sraček - i když i to je na pováženou, protože jednoduchou změnou optiky je v závěru ukázáno, že všechny jeho domnělé trable byly zrelativizovány v milosrdenství. Nezastírám, že by se mi film asi líbil víc, kdyby to bylo něco na způsob JASMÍNINÝCH SLZ, tedy filmová zpráva o prohlubující se beznaději jednoho zmařeného života, jemuž štěstí nepřálo a jehož konec má k happy endu na míle daleko. Ale budiž, chápu, že doba vzniku si žádala své a doznívající poválečný entuziasmus a životní optimismus je ze snímku cítit i po tolika letech. Jistě je správné, že existují takové filmy, a že je lidi mají stále rádi, i když se stále nemohu ubránit pocitu, že zrovna v tomto případě je to skutečně nejčistší filmové opium, které má k realitě nekonečně daleko a které muselo působit lehce směšně už tehdy - například pro úvodní scénu, v níž na hvězdném nebi blikají dvě galaxie coby božské hlasy, nacházím jen čistý výsměch - něco tak pitomého aby pohledal. Takových momentů by se ve filmu našlo i víc, a ostatně i samotný závěr je na mě asi už moc, ale ve výsledku se mi film stejně líbil. Především zásluhou kvalitního obsazení (u Donny Reed lze v mém případě mluvit skoro o lásce na první pohled) a kvalitního scénáře mě film bavil, respektive nenudil - přece jenom je zde doba vzniku hodně znát, což se projevuje třeba ve stylu herectví, které se od té doby diametrálně změnilo (včetně takových detailů, jako je líbání - herci ve filmech ze 40. let se líbají jinak než herci z filmů v 80. letech, a ti zase líbají jinak než herci v současných filmech). Stejně tak bylo zajímavé vidět mladého Jamesa Stewarta, dávno před tím, než hrál v mistrných Hitchcockových dramatech PROVAZ, OKNO DO DVORA a VERTIGO, které jsem viděl už dříve. Za mě celkově silné 4 *, je to velmi pěkný film, který teď v čase adventu určitě stojí za vidění. (11.12.2013)

Roztomilá pohádka o tom, kterak chudý chasník se svými ideály zvítězil nad zlým kapitalistou. Vše je i na pohádku až příliš zidealizované, film postrádá odlehčující humor. Když pekař Matěj bojoval proti císaři, pravě jím byly změkčeny scény, které by jinak mohly vyznívat pateticky. Pokud bych se soustředila pouze na krásný vánoční příběh, tak Země, odkud přicházím tento kousek strčí hravě do kapsy. (30.01.2019)

Donna Reedová je prostě úžasná. Milující a přitom sama sebou, vtipná a sebejistá i jistá si volbou svého muže. A James Stewart? Uznávám, že chvilkami přehrává, ale pro ten rozmrzelý kukuč dospělého kluka mu to odpouštím a hlavně za závěrečný úsměv, kdy si uvědomí, že je opravdu nejbohatší muž ve městě. Pohádkový film, jehož atmosféra mě nutí pominout třeba i přílišnou délku střední pasáže. Prostě mě zasáhlo filmové kouzlo, jsem tolerantní a beru se vším všudy, jak to je. (20.07.2010)

Propracovaný, brilantně napsaný a stylisticky natočený film. Takřka dvou a čtvrt hodinové vyprávění s precizním kauzálním propojením všech prvků, v němž rána stíhá ránu a každý okamžik má své pevné místo v organizaci filmu. Život je krásný vlastně vůbec není tak "krásný" a "kladný", jak se tvrdí. Naopak jde o relativně depresivní dílo o tom, že naděje jsou falešné iluze a že pokud máte být skutečně dobrým člověkem, musíte obětovat vlastní sny. Frank Capra představuje fikční svět, kde s poctivostí nejen nedojdete nejdál, ale nedojdete skoro nikam a jediným zadostiučiněním může být poznání, že bez vás by byl daleko horším místem. Navíc se do té doby nikdo neodvážil spojit příběh o síle rodiny a amerického maloměsta s nejtemnějšími vizemi filmů noir, přičemž se během jedné půl hodiny poruší mnohá klasická narativní pravidla. Konec je sice šťastný... ale současně zatraceně ironický. PS: Film existuje i ve zrůdné kolorované verzi (střílet!), která je devátým kruhem pekla de facto vždy - ale v tomto případě navíc zásadním způsobem deformuje stylistické strategie v celku filmové formy, takže rozhodně doporučuji vidět jen původní černobílou podobu. (03.05.2005)