Kriminální fikce z produkce HBO o tom, jak by asi vypadal svět po vítězství Třetí říše. Jedním z míst kde se natáčelo byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů.Píše se rok 1964. Berlín se chystá na oslavu führerových 75-tých narozenin a obnovení diplomatických vztahů se Spojenými státy. Zatímco celý svět s napětím očekává tuto převratnou událost, SS detektiv March (
Rutger Hauer) vyšetřuje záhadnou politickou vraždu. Přes naléhání Gestapa, aby pátrání ukončil, je March rozhodnut případ vyřešit. Spojí se proto s americkou novinářkou Cahrlie Maguirovou (
Miranda Richardson), která pak náhodně sama rozkrývá své vlastní záhady. Společně odhalují tajemství, které by mohlo vést k pádu Třetí říše. V patách jim je Gestapo, oni však unikají, aby prozradili světu pravdu o ... Otčině.
Jedním z míst, která byla vybrána k natáčení filmu, byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Proto provázela natáčení Otčiny řada ironických momentů. Scény velkolepé oslavy Hitlerových narozenin se odehrávaly na Letné, tradičním místě různých shromáždění, vojenských přehlídek a prvomájových průvodů. Na místě, kde kdysi stával největší Stalinův pomník na světě, zdravily tisíce komparzistů převlečených za občany Germánie Hitlera. A kryt v kopci pod památníkem, určený dříve stranické elitě pro případ jaderného útoku, poskytl přístřeší davům komparzistů. Produkční Václav Eisenhamer poznamenal: "Vyrostli jsme ve státě podobném tomu ve filmu. Rozumíme tedy Marchovu příběhu." Celkově probíhalo natáčení v Praze 37 dní, od 5. března do 16. dubna 1994.
(HBO Europe)
Ivoshek
Námětem k tomuhle filmu byla stejnojmenná kniha Roberta Harrise, která rozhodně není špatná (imho je nejméně o hvězdičku lepší než film). Je to napůl alternativně historická sci-fi, napůl krimi film a kdyby to mělo o něco promakanější scénář a nápaditější režii, byl by to hodně dobrý kousek. Takhle je to televizní nadprůměr.(14.4.2007)
dopitak
Skvělá a mnohokrát zpracovávaná myšlenka dokonale zabitá provedením. Čili jak píše kolega Radek99, naopak nesouhlasím s kolegou monologem, protože existují i lepší fikce Hitlerova triumfu, přinejmenším musím jmenovat It Happened Here. Kdyby se Menaul více zaměřil na prostředí a situaci než na hlavní postavu, dalo se s tím něco dělat, vždyť tenhle námět si křiklavými nadpisy bulváru přímo říká o trhák.(17.9.2012)
dobytek
Alternativní historie s odlišnym výsledkem 2. světový války je celkem zajímavej nápad. Nevzpomínám si na žádnej jinej film, kde bych něco podobnýho viděl. Bohužel, všechno ostatní ve filmu je pouze průměrný až podprůměrný. Navíc jsem měl trochu problém s tim, že jsem měl vidět Berlín v roce 1964, ale viděl jsem Prahu. Hákový kříže na zdech a černý Wartburgy a Mercedesy v ulicích prostě z Prahy Berlín neudělaj. A těch pár triků s nějakejma monumentálníma budovama na pozadí, vypadalo jako pěst na oko. 60%(27.8.2012)
Radyo
Jedná se sice o béčko, ale myslím, že je docela povedené. Původní knižní předloha mi byla sice sympatičtější, ale film je také docela koukatelný, už kvůli tomu utopickému námětu. Rutger Hauer hraje takový svůj standart, ani víc, ani míň. Je trochu škoda, že oproti knížce doznal filmový děj menších úprav, mohlo to být ještě o něco zajímavější.(6.8.2002)
Morholt
Hitler vyhrál válku, ale po dvaceti letech vlády přeci jen není situace jeho Germánie natolik růžová, aby nepotřeboval spojence. Tím se mají stát Spojené státy, ale je nutné ututlat vše, co by mělo cokoliv společného s tzv. konečným řešením. Jestli mohu doporučit, pusťte si předtím Konferenci ve Wannsee. Člověku neznalému to dost osvětlí. Jinak na televizní záležitost víc než slušné. 70%(22.7.2012)