Princ a já

50%- Paige je cílevědomá Holka na roztrhání a z wisconsinských farmářských bot jí čouhají zbytky slámy. Svůj drahocenný čas dělí mezi přípravku na medicínu a barovou brigádu. Když jí zkříží cestu Pan Božský, lehkomyslný a myšlením těžkopádný dánský princ s falešným jménem a pravým komorníkem (a pražským bydlištěm:), našla by 10 důvodů, proč ho nenávidí, za pár minut. Ale jsme na minovém poli předvídatelné glukózové komedie, takže tyhle Velmi nebezpečné známosti vybuchují podél trati podle pravidel Lásky nebeské. Z Julie Stiles je Moderní Popelka, posléze Nevěsta na útěku a nakonec...možná přijde i titul. Akademický nebo šlechtický?:-) (12.08.2007)

"Dánsko není na královnu jako já zralé." Ach, ta zaostalá Evropa. Je to zvláštní svazek Evropy a Ameriky, na jednu stranu Američané považující se za ty progresivní, na druhou stranu stále pokukují po evropském lesku a kultuře. A Evropa se naopak považuje za kulturně nadřazenou, na druhou stranu dělá Američanům poskoka kdykoli si vzpomenou. No a asi tak podobně bych ohodnotil i ten ústřední pár, nevzhledná Američanka s rozsedlým obličejem a nevýrazný princ z nepohádky. Ale ty české lokace si ocenění zaslouží. Proti romantice jinak nic nemám, naopak, ale tady mi vlastně právě romantika chyběla. (15.05.2022)

Už název vyvolá asociace s pohádkou. A děj filmu tomu odpovídá :) ... Ze začátku jsem uvažoval o tom nejnižším hodnocení - hlavní hrdina je zoufale nevýrazný, rozjezd filmu připomíná rozjezd žáka autoškoly, který šlape na plyn, ale nemá zařazenou rychlost - ale časem zjistíte, že se na to dá koukat. Hlavní zásluhu na tom má především Julia Stiles, která má charisma na rozdávání, je moc pěkná a hlavně - umí hrát ! ... Nebýt toho zbytečně pohádkového konce (byly natočeny dva, ale v Americe by se asi film s "pravdivějším" koncem nechytal) byly to čisté tři hvězdičky. Takhle je ta třetí spíš za Julii a také za české reálie i s herci (velká část filmu se natáčela v ČR). (07.12.2004)

Rozčarován. Asi tak jsem se cítil po projekci „romantického“ snímku, který se divákovi snažil vnutit, že z modelu chudé dívky a bohatého prince se dá těžit donekonečna. Hlavně abychom doklopýtali ke kýženému happy-endu. Celou dobu se tváří jako intelektuální romantická podívaná pro mladé (tu a tam ten Shakespeare nebo tápání ohledně vladaření), k dobru mu jde snad jen absence hrubozrnného humoru a tělních tekutin. Ono to bylo zhruba takhle. Ambiciózní a přepečlivá Paige je obyčejné americké děvče, které má odhodlání, studijní cíle a na rozdíl od jiných spolužáků také brigádu, aby si své sny mohla plnit. Ve správném okamžiku (problémy s Hamletem) se na scéně objeví i zdánlivě obyčejný mladík, bez horlivých ambicí, se zálibou v rychlých kolech a dívčí společnosti. Navíc s budoucími vladařskými povinnostmi. Ano, Eddie je dánským korunním princem, jen si moc nepřeje, aby se to vědělo. Je přeci v Americe, kde si chce nezávazně užít. Zejména bez společnosti všudypřítomných paparazziů. Prosté. Stejně jako následné seznámení, i postupné seznamování!! Bez špetky invence nebo chemie mezi ústřední dvojicí. Ani nářezák na uzeninu tu příliš nefunguje. I věrohodnost jednotlivých situací je dosti diskutabilní. Postupně se dostaneme do relativně atraktivních prostředí (farma rodičů, závody sekaček), ale ani zde nabízený potenciál nenese ovoce. Těch situací je celá řada, navíc dosti si podkopávajíc stoličku skřípajícími dialogy. Zásadním problémem je ale chvíle prozrazení královské identity, partnerské krize i změny prostředí, která moje hodnocení bohužel nepustí k vyššímu hodnocení. Následné události jsou jedním slovem smutné (smysluplné jednání postav je odsunuto tak nějak na druhou kolej), korunované tím, že tvůrci ani nedali Paige prostor k tomu, abychom si lépe mohli uvědomit její krizi, vedoucí k rozhodnutí, že její sny směřují přece jenom někam jinam. Povinný happy-end už pak jenom podkopává autorčinu vizi, která zřejmě směřovala do jiných, logičtějších sfér. Velká škoda nevyužitých (a nejednou nabízených) šancí. Ptát se po smyslu motivací jednotlivých postav je plýtváním drahocenného času. Film ve výsledné podobě postrádá nejen potřebnou dávku romantiky, ale i komična (násilně našroubované komické scénky příliš nefungují). Jak známo, The Prince & Me zčásti vznikal u nás, všímavější divák postřehne Kláru Issovou, Barboru Kodetovou nebo Andreu Verešovou. To ale nemění nic na faktu, že bez talentované (tentokráte ale rozhodně ne zářivé) Julie Stiles by byl výsledek ještě žalostnější!! 40%. (27.08.2007)

Už svým názvem film naznačuje, že by se divák měl připravit na pohádkově laděnou cestu. A daleko od pravdy není. Od zmodernizované a omlazené verze klasického schématu Cesty do Ameriky a propracovanější variace Deníku princezny sice nečekejte nic světoborného, ale při naladění se na tu správnou (pokud možno příjemně romantickou) notu je zde záruka příjemně strávených devadesáti minut. Alespoň já jsem se tak po celou dobu cítil, protože jak jinak si mám vysvětlit fakt, že na vypichování situací „tam bylo špatně to a tamhle zase ono“ nemám chuť. Rozhodně však mám chuť vypíchnout to, co bylo dobře. Nejdůležitějším, nejpůsobivějším a jednoznačně nejlepším prvkem celého filmu je bezpochyby Julia Stiles. Konečně jsem měl možnost vidět i jinde než jako členku týmu „těch zlých“ z (prozatím) obou dílů o ex-agentovi Jasonu Bourneovi. Stiles předvádí naprosto fantastický výkon, ve kterém jsem se spokojeným (a chvílemi téměř až údivným) úsměvem sledoval s jakou lehkostí hraje emoce, pilného studentíka nebo členku dvora. Princ a já je přesně ten typ filmu, který pobaví nenásilnou cestou a pak hezky pomalu vyšumí s dobrým pocitem, že neurazil. Tři hvězdičky nechápejte jako průměrné hodnocení filmu, ale jako nadprůměrné hodnocení filmu reprezentující svůj žánr. (31.07.2005)