Karlík a továrna na čokoládu

Tenkrát jsem z toho byl hotový. Neznal jsem nějakého Tima Burtona a jeho divnostyl. Naopak mi to přišlo velmi milé a hodně pro děti. Musím se dokonce přiznat, že pro mě byl Johnny Depp spíše Willy Wonka než Jack Sparrow. Až nyní chápu tu Burtonovskou prozíravost a smysl pro detail. A i tak dlouhé době mě to stále baví jako celek. Btw : ta narážka na 2001? Až po letech jsem to docenil! Ach jo :D ... 90% (30.11.2014)

Absolutně čistá filmová radost. Tim Burton je jedním z nejoriginálnějších režisérů v historii Hollywoodu a v Karlíkovi to opět dokazuje. Jestli jsem o původní verzi z roku 1971 napsal, že je plná barev, tak netuším, jak popsat tento rodinný skvost, ve kterém coby pan Wonka tentokráte září Johnny Depp (skvělý je i Deep Roy z Nekonečného příběhu, zde jako Umpa-Lumpa anebo Christopher Lee coby Wonka senior). Nápadité, vizuálně naprosto dokonalé, milé, vtipné, lepší originálu. A ty odkazy na slavné filmy jako 2001: Vesmírná odysea, Ben Hur či Psycho, jsou povedené. Jedinečná zábava, film má být především fantazií a tady to stoprocentně sedí. Takhle to má vypadat. (21.02.2019)

Znáte to, jak to obvykle dopadá, když vás někdo do filmu hecuje a půlka filmového národa se nebaví o ničem jiném než o úžasném Burtonovi?! To se pak v člověku všechno šprajcne a z představy, že by měl patřit do jednoho šiku s těmi oblouzněnými, naskakuje vyrážka. Takhle jsem to měla já, šla jsem do Karlíka s lehkým despektem (i když recept na nadšení to samozřejmě automaticky není) a s povytaženými drápky čekala na fiasko. To se ale nekonalo, protože jsem byla z filmu ještě vykulenější než miloučký, ušatý Karlík a jeho řízek děda z továrny. Asi nejvíc mě překvapilo, že film je strašně vtipný. Hlášky stařečků v posteli, cukrátko pro rockery, atak veverek, zkrátka cynik Wonka i Burton si mě získali a už v "tom" jedu taky, ach jo. (08.04.2006)

Tak poprvé jsem si vychutnala Burtona v kině a odměnou mi byla skvělá pohádkovo - fantasy jízda, která vám nedá chvíli vydechnout, kdy se neuvěřitelně bavíte, smějete a zas máte slzy v očích, obdivujete ty neuvěřitelné nápady, barevnost, dokonalého Johnny Deppa, výborné děti v rolích vítězů Wonkovy soutěže o zlaté kupony a všechny ostatní herce, Elfmanovu hudbu a samotný kouzelný příběh Roalda Dahla. Potěšil i velmi dobře zvládnutý dabing. (07.09.2005)

Dívat se na filmy Tima Burtona pro mě znamená navštěvovat domov v alternativním světě. Každý z nich je jako útulný dům s krbem a rodinou archetypálních motivů, postav i postupů, které "dělají" Burtonovu charakteristickou poetiku. Karlík představuje dílo absolutně ponořené do precizní vizuality a typické plasticity fantaskního světa bizarního čokoládového mága Willy Wonky. Neuvěřitelná exploze barev i zvuků je zvládnutá s absolutní bravurou a krom dynamické jízdy po čokoládové řece zbývá jako vždy místo i pro vykreslení postav. Pravda, střední pasáž je snad až moc fixovaná na obraz, ale marná sláva – ohňostroj invence a parádních melodií Danny Elfmanna jsou natolik strhující, že člověk odpustí. Vrcholem je bezesporu parodická citace Kubrickovy Vesmírné odyseje a také to zvláštní napětí mezi laskavě pohádkovým humorem a tušeným ostřím černého humoru, bez kterého si Tima už nelze představit... Jenže Karlík po tom všem vychází neobyčejně harmonicky a všechny domnělé ostré hrany jsou obroušené překrásným finále. Ozdobou Burtonova lahůdkářství je rozhodně Johnny Depp, jehož Wonka balancuje kdesi mezi křehkostí Ichaboda Cranea (Sleepy Hollow) a excentričností kapitána Jacka Sparrowa. Jeho duet s Freddie Higmorem vychází podobně jako v Zemi nezemi nádherně i navzdory mnohem omezenějšímu prostoru. Karlík a továrna na čokoládu možná není po obsahové stránce až tak vzrušující, přesto jeho vizuální stránka, humor, kouzlo a šarm vytvářejí další perlu z dílny podivína Tima. (21.01.2006)