Suburræterna

První film byl jedinečný, zatraceně chytlavý a vkusně estetizovaný exkurz do italského podsvětí. První série seriálu byla velmi povedenou a obohacující variací na tento film a dokázala si najít úplně odlišnou a přitom stejně efektní cestu k divákovi jako Gomorra. Z druhé série se už vytratil ten whow efekt a některé dějové kudrlinky už měly strukturu výplňové vaty a z prstu vycucaných povídaček, ale pořád to dokázalo držet úroveň. Ve třetí sérii už byl kvalitativní sešup nepopiratelný.. Tato prapodivná čtvrtá série (která přichází hodně pozdě a tváří se, že je vlastně nějakým novým projektem) je už totální brak a šmíra bez úrovně, nápadu, citu pro příběh či třeba jen omamného audiovizuálu. Ztráta času. (16.12.2023)

Suburra je zpět a s ní i pár starých známých co zbyli, ale i když se tady zase intrikaří, politikaří a různě jinak mafiání, není to tentokrát žádná velká pecka. Ona už předchozí seriálová Suburra postrádala drive té filmové, ale minimálně druhá série byla fajn. Tohle je bohužel jen takový vykastrovaný sequel, který vůbec vzniknout nemusel...40% (21.11.2023)

Neměj žádná očekávání.. a já měl. Když jsem zjistil, že bude další řada Suburry, tak jsem se nemohl dočkat. Chyba. Čekal jsem, kdy se to rozjede a ono to vypadá, že se to možná rozjede prvním dílem druhé řady, jestli bude.  Zatím mi to připadá jako něco ve smyslu: Pojď uděláme další řadu Suburry, to půjde.. No to nepůjde, vždyť jsou všichni hlavní mrtví. Ale jo, to půjde, nějak to upečeme. Tak uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet, zatím nic moc. 55% (15.11.2023)

Po třetí řadě Suburry byl konec. Ale v této oblasti je takový bordel, že to nikdy nekončí. A Suburra s mírně upraveným názvem pokračuje dál, s těmi, kteří přežili. Po třech letech, v roce 2011. Není to o věčném mlácení v ulicích, jako dřív. Je to zaměřeno na intriky v římské politice, propojené s vatikánskou církví a s mafií. Jo, takhle si to Italové presentují sami. A do toho nebezpečného komplotu se občas snaží zapojit malý dealer drog z pobřeží a naivně se domnívá, že s těmi velkými zbohatne. Konkrétně zde jde o výstavbu ohromného stadionu v Římě na umlčení davu (dejte lidu hry), za velký balík peněz z podivného účtu. A tento zázrak se každý snaží urvat pro sebe, dávají se sliby, podvádí se, vyhrožuje a každý den se vše zvrtne a navrch má někdo jiný. Souběžně s tím probíhají bojůvky o nadvládu v ulicích a snaha o pomstu za likvidaci velké mafiánské rodiny před třemi lety. Pro nedočkavce a divočáky může být nudné, já jsem byl moc spokojen a hlavně jásám za návrat těch parchantů. Jen jedno jsem nepochopil. Bývalý mladý kápo Spadino dříve ojížděl italská děvčata, jak mu bylo přírodou a rodinou dáno. Po třech letech se vrací z exilu v Berlíně, kde žil hluboce ponořenou láskou s arabáčem německého občanství. Konce filmů se nemají v recenzích prozrazovat, ale v tomto případě na to seru. Arabáč přijede za láskou Spadinem, aby mohli nadále být spolu ve vřelém a teplém objetí. Šup a už má i tento seroš světovost. (17.11.2023)

Po skvělém filmu, povedené seriálové adaptaci, přichází pokračování Suburraeterna, které bohužel jde kvalitativně opravdu dolu.  Největším neduhem je, že celá gangsterská rovina působí jako Gomorra z Wishe. Federice Sabatini bylo těžké věřit roli gangsterky už v původní Subuřře, no zde, když už jí nekryje charismatický Borghi, to vyniká ještě více. Stejně jsou na tom i ostatní reprezentati ulic Říma. Drogové impérium a celá Ostie se zde řídí z nějaké rybářské chatrče, lidmi, kteří spíše pasují do role nějakých pohůnků doopravdových bossů. Nemluvě z odnikud se objevujícími anonymními pěšáky gangsterů, které hlavní protagonisté tahají z tašky jak brambory. Politicko-církevní rovina si udržela víceméně stejnou úroveň jako v původní Subuřře a alespoň trošku zachraňuje pokračování od úplné zbytečnosti. Giacomo Ferrara jako Spadino a Filippo Nigro jako Cinaglia své role opět skvěle prodávají a jsou vlastně jedni z mála, kterým jejich roli v seriálu věříte. (19.11.2023)