Režie:
Vladimír ČechScénář:
Ivan GarišKamera:
Josef PávekHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Radovan Lukavský, Ida Rapaičová, Wilhelm Koch-Hooge, Martin Růžek, Minerva Daly, Josef Langmiler, Eduard Cupák, Oto Ševčík, Gustav Heverle, Oldřich Velen (více)Obsahy(1)
Komunistický agent, který se zdárně uchytil u troubovitě důvěřivých amerických tajných služeb, to přesto nemá snadné, hrozí mu odhalení, ale přesto zachraňuje českého vědce, kterého chtěli zlí imperialisté unést. Prý to měl být psychologický portrét rozvědčíka, vystaveného silným stresům, ale přesto přesvědčeného o své pravdě... Dnes z toho všeho zůstala nezamýšlená parodie s mnoha dobrými herci, kteří se v takové zhůvěřilosti uvolili účinkovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Je jasný, že z normalizační špionážky mohla vzejít leda tak průměrná humoreska... ()
Po zhliadnutí tohto diela som nevedel či to bola paródia , alebo to mysleli vážne... No bohužiaľ to fakt mysleli vážne.... 30%. ()
Docela zajímavě zpracovaný špijonátorský filmek.Rozhodně byla jeho výroba velmi úsporná.Místy to sice nudí a závěr taky není nic moc...ale výsledek je slušný.Podivná postavička Kreiskeho v podání Jindřicha Narenty...komický týpek.Je tady pak také plno jiných rozvědčíků a agentů kterých je tolik že se představují v průběhu první hodiny filmu....a pak se v nich stejně čert vyzná. ()
Naprostá komedie, ovšem nechtěná, a vlastně taková parodie, ale také nechtěná, na všechny Jamese Bondy. Zkuste si prostě představit, že tohle někdo točil a myslel to naprosto vážně. Smíchy se při tom určitě neudržíte. ()
Oficiální text distrubutora sliboval mnohé, Chřástalovu jednu hvězdičku jsem si vyložil tak, že se film jen nepotkal s náladou na estébácký kecy. Vyložil jsem si to špatně. Brzy po slibných titulcích se ukazuje, že se Čechovy nepovedlo navodit to, co je jeho nejsilnější zbraní alibiovské série: třídní uvědomělost s elegantním nadhledem. Akce v IstaNbulu je jen sáhodlouhou přehlídkou fízlů a špízlů z obou stran opony, kterou jen výjimečně přerušuje nechtěně humorná scéná - jako když Peterlka, langleyovská verze Krakonoše, směňuje na heslo info před pražskou výlohou s příliš barevnými košilemi. Po nadhledu ani památky. Čech to ale neměl jednoduché. Kamera se bojí každého výhledu z okna, který by nutně prozradil, že zahraniční výprava se jednoduše nekonala. Pozadí nezajímavého případu tedy představuje zoufalá nuda dřevotřískových interiérů a lepších socíkovských motorestů a restauračních zařízení. Ze své role není s to vytřískat kapitál ani univerzální charismat Lukavský. Ostře řezaný double-agent čpí charakterním komoušem na sto honů, schopnost unikat podezřením ostříleného důstojníka CIA, který ale vypadá jako slovenský bača, nic fakticky nepodpírá. K pousmání je i nepolapitelná spojka se slovenským přízvukem. Dvojka krytá zelenými mužíky v pražské centrále svými kecy hravě zajistila, že jsem byl ochoten držet pěsti wurstovito-náckovitým postavičkám ze spolkové rozvědky. Punc největšího frajera inkasuje Cupákův britský agent, jenž provozuje česky vyhlížející bar, inkasuje marky v macatých ruličkách od kohokoliv, ale není s to si vytrhat obočí. Jestli jsem si z filmu něco odnesl, tedy poznatek, že většinu českých herců netřeba na Němce maskovat. Uspávadlo. ()
Predpokladám, že námetom mohla byť kniha, celkovo zaujímavá kniha. Film má aj silné stránky, väčšina skôr pripomína paródiu, v ktorej by asi kvalitné herecké obsadenie pôvodne účinkovať nechcelo. ()
Který čert mi napískal, abych se na to koukal... Přitom první dvě minuty filmu jsou slibné. Kamera sleduje neóny podniků dekadentního Západu a k tomu otevírací píseň od Minervy Daly jak z bondovky (skoro). Pak už se jen nezáživně žvaní, jindy rozšafnému agentu Halvovi (Lukavský) se pořád stýská po Praze, až to jednoho dojímá. Peterka žvejká jako o závod – je to americký agent CIA Lino Torrance. V Berlíně jsou agenti všichni. Tím ale až na občasné úkazy končí nechtěná komika a většinu stopáže je to nezábavně blbé. Jak by řekl klasik, samej agent - a hovno. ()
Koncem roku 1975 se estébák Minařík vrátil ze svého působení ve Svobodné Evropě a koho jeho hrdinská mise chytla za srdce, mohl se dorazit v kině u špionážního filmu. To byly nervy! (nezapomenme, že automobilová honička neměla konkurenci, Jamese Bonda tehdy do kin nějak zapomněli zakoupt, či co). Agent české rozvědky Halva sice nerozumoval o bombách v diverzantském radiu, ale i tak potěšil socialistického diváka jemnou elegancí, se kterou lišácky vodil za nos celé ústředí berlínské pobočky CIA. Jak řekl zadumaně šéf americké pobočky "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení..." Hm..ale když narazíte na lepšího protivníka... ()
Děj filmu na mě působil velice nevěrohodně. A ten závěr mi připadal jako italský speghetti western, když tam ti lumpíci od CIA seděli na barových stoličkách a sledovali, jak je Lukavský přečurává. Ale zato oba naši agenti v Berlíně, to byla skutečná extratřída, na kterou CIA ani britská či německá zpravodajská služba neměly nárok. Chytrá Iduška Rapaičová napravila, co Lukavský dost naivně a vskutku pitomě zavinil a málem ji přitom nechal pohřbít, ještě že včas utekla Braniborskou bránou na Východ. ()
Československá rozvědka je v polovině sedmdesátých let silná jako nikdy, její kontakty sahájí až do špiček CIA, což pomáhá zhatit plánovaný únos českého vědce. Nakonec vše hodnotí John C. Howard, šéf odboru CIA: "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení, ale ty Čechoslováci nás od začátku převezli". ()
Komunistický český agent v utajení mezi americkými rezidenty v západním Německu. Jedná se o typický agentský snímek z dob studené války, jehož téma bylo v české kinematografii v 70. letech hodně in. Nejedná se však o nic akčního, nic světoborného. Příběh se zaměřuje pouze na jednání všech aktérů doplněné nějakou tou kratičkou sledovačkou. Ve své době zajímavý, dnes, po změně režimu, už jen úsměvný agentský film. Byť se jedná převážně o konverzační dílo, nedá se tvrdit, že nezaujme. Naopak. Určitou atmosféru to má, byť je diskutabilní věrohodnost daných dějových skutků, avšak u zahraničních obdobných snímků ze stejné doby to není jiné. Ostatně, něco takového by se dalo natočit i dnes. Jenom by samozřejmě byla tajná služba současná se všemi svými moderními vymoženostmi. Jenomže dnes už na takové filmové počiny nejsou tvůrci a hlavně zájem. ()
Ne, lidičky, tohle vážně ne... Tohle nemohlo fungovat ani v době svého vzniku a upřímně bych se nedivil, kdyby z toho lidi měli srandu už i tehdy. Vždyť Akce v Istambulu má všechno, co má mít dobrá komedie - hrdinného socialistického agenta, hrdinnou socialistickou agentku, které se podaří uniknout (hlavně věta "Udělala kolotoč a zmizela!" se stala hláškou filmu), hloupé americké agenty a jejich západoněmecké kolegy, kteří jsou na tom očividně trochu lépe, samozřejmě však nemohou svými kvalitami dostihnout hrdinného Halvu! :D ()
Takovéto hrůzy se dařilo točit pouze u nás v sedmdesátých letech minulého století. O rok před tím Pollack natočil Tři dny kondora, ale teprve Akce v Istanbulu ukázala tu pravou akci ze světa agentů zpravodajských služeb...Ne že by Pollack necucal z prstu. Ale tak nějak se na to dá lépe koukat. ()
Hodnotit Akci v Instanbulu je téměř nemožné - kdo se na ni podívá dnes, bude nejspíš prožívat něco mezi záchvaty smíchu a hysterickým kroutěním hlavy, jestli tohle lze myslet vážně (to se týká především závěru filmu). Ovšem nezapomeňme, že od doby natočení uběhlo nějakých 35 let a podobný syžet vlastně používala drtivá většina snímků s touto tématikou. Takže náš počin můžeme brát vysloveně jako ukázku, jak se ke špionáži postavila socialistická kinematografie - a v tomhle směru si troufnu říci, že byla odvedena slušná, rutinní práce. Mohl bych srovnávat s nejmenovanými US filmy, natočenými mnohem později, ve kterých neopeřený právník převeze skupinu protřelých defraudantů, a jedinou jeho zbraní je vysoký počet nepravděpodobnosti a takový pytel štěstí, že by ho museli vézt Santa Claus, Děda Mráz a Jesus dohromady, a stejně by se s ním nadřeli jak nikdy. Proto oceňuji i jednu maličkost - především možnost poznávat lokality, kde se natáčelo. ()
Tu třetí hvězdičku dávám za hudbu k filmu. A ta úvodní znělka k filmu je božská. Musela jsem si ji poslechnout několikrát. ()
Socialistická bondovka plná agentů všemožných zpravodajských služeb - hezky česky, bez násilí a krve a tak trochu i po "švejkovsky". Žádný filmový trhák, ale docela zábavná odpočinková podívaná s "otevřeným" happyendem pro romantiky. ()
Československá socialistická filmová představa Jamese Bonda. Dokola se opakující záběr na jednu ulici kdesi v Německu, prosťáčci v CIA a neskutečně vynalézavá agentka naší rozvědky, která několika rychlými manévry s vystupováním a nastupováním do auta zamete s Němci, to je ekvivalent akčního démona 007. Ovšem náš agent má jedinou úlohu. Ukázat všem, že na západě jsou všichni mínus a u nás a v SSSR žijeme ten pravý socialistický život, který si nenecháme těmi lotry vzít. A že na nás mají amíci spadeno... ()
Snadno zapomenutelný až tragický snímek. Představitelé západních tajných služeb jsou tu vylíčeni jako totální neschopové a naivní hlupáčci, kteří několik let sedali na lep hrdinnému Lukavskému. Netvrdím, že v historii dvojití agenti neexistovali, ale zobrazení tohoto tématu tímto filmem bylo opravdu parodické. Při sledování tohoto filmu mě napadla snad jen hláška z Četnických humoresek: Víte, kdo je to superblufdabler? To je nejspíš takovej blbec jako ty, kterej ani neví, pro koho pracuje a kdo ho platí. ()
Pokus o čs špionážní thriller. Není to úplně nejhorší, některé scény jsou zajímavé, některé však dost naivní, jako třeba "kolotoč"! Ida Rapaičová, byť její čeština hodně trhala uši, se sem docela hodila, ale nejsem si tak zcela jist u Radovana Lukavského.Ten předvádí sice svůj obvyklý vysoký nadstandard, ale myslím, že on si zasloužil filmy lepší a duchaplnější! ()
Tak mne nejvíce pobavila scéna, kdy si u sebe všemi mastmi mazaný recepční ponechá obdržený obnos, aby jej mohli u něj najít. To mne skutečně dojalo. To by neudělal ani slaboduchý amatér. Ale jinak to vcelku ušlo. Ovšem když se vám povede prokousat se obr množstvím postav na začátku. Mimochodem, Minerva Daly byla i v televarieté. No, podruhé zcela jistě netřeba. ()