Režie:
Barry ShearScénář:
Luther DavisKamera:
Jack PriestleyHudba:
J.J. JohnsonHrají:
Anthony Quinn, Yaphet Kotto, Anthony Franciosa, Burt Young, George DiCenzo, Gloria Hendry, Antonio Fargas, Frank Adu, Paul Benjamin, Ken Lynch, Robert Sacchi (více)Obsahy(2)
Když okradete mafiány, není to loupež – ale sebevražda... Měla to být obyčejná loupež. Banda zlodějíčků se ale dostane do vražedné hry na kočku a myš. V New Yorku se jim totiž podaří okrást italské gangstery, kteří mají naneštěstí pro ně pod palcem celý Harlem. A právě několik členů mafie je během loupeže neplánovaně zamordováno. Zlodějíčci přitom budou mít v patách nejen zuřící gangstery, ale také neúprosné bělošské policisty, jelikož i jejich příslušníci byli během krádeže zastřeleni. Boj o přežití a odplatu může začít... Výtečný a v našich poměrech nepříliš známý thriller s akčními prvky vyniká působivou atmosférou, na hony vzdálenou od stylizované studiové produkce. Režisér Barry Shear si prosadil, aby se kriminální námět natáčel v hodnověrných lokacích na Manhattanu. A stejně bezprostředním způsobem přistoupil k látce také kameraman Jack Priestley, který použil navzdory zvyklostem lehké kamery Arriflex. Pohyblivé vybavení spolu s reálnými lokacemi a nekašírovaným herectvím (uvidíme mj. rázovitého Anthony Quinna) dodaly filmu nezaměnitelný punc syrovosti. Poetiku každodennosti ještě umocňuje téma rasismu, vetknuté už do samotného názvu snímku. 110. ulice tvořila v New Yorku 70. let pomyslnou hranici mezi smetánkou a chudinou, mezi „bílým“ byznysem a zanedbanými černošskými ghetty. Toto třídní napětí se podařilo přinést i do dramatického oblouku filmového vyprávění, jehož svébytnost podtrhuje soulová a funková hudba, v čele se stejnojmennou titulní písní Bobbyho Womacka, která byla ještě nesčetněkrát filmaři využita (Jackie Brownová, Americký gangster). Nemenší měrou je snímek zajímavý svým atypickým žánrovým půdorysem, jenž na jednu stranu vychází z „westernově“ uzpůsobených kriminálek typu Drsného Harryho, na stranu druhou ale nezapře etnické prvky tzv. blaxploitation filmů, a v neposlední řadě v něm najdeme znaky potemnělých „noirových“ detektivek. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Já tentokrát půjdu opět hlavou proti zdi. Film na pozadí loupeže otevírá téma rasismus v New Yorku, o kterém si člověk musí něco načíst, aby pochopil. Až teprve teď, díky zajímavostem, vím co byla a jaký význam měla 110. ulice. Aby snímek zapůsobil ještě víc, je v něm skutečně drsné násilí a potoky krve. Díky novému typu kamery působí tato dost autenticky, ale chvílemi bych ocenil autenticity méně a více filmovosti. A z hereckých výkonů mě zaujal výhradně Anthony Quinn. Hlavního se ale, myslím, podařilo docílit. Poukázat na jiné chování k černochům a bílým. I kriminalisté té doby k tomu tak přistupují a podle toho také s podezřelými jednají, byť v době natočení byla situace nepoměrně lepší než o deset let dříve. ()
110 ulica v N.Y. oddeľuje 2 svety, ten biely reprezentovaný Central Parkom a ten potmavší, ktorý sa rozprestiera ďalej, Harlem. A tam na niečo také ako zákon a poriadok môžte rovno zabudnúť, jediné, čo tu má silu sú peniaze. Trojica černoškov to ale prepískla, ošklbala o peniaze taliansku mafia, pozabíjala zopár jej členov a navyše si to odniesli aj policajti. Výsledok? Všetko čo má ruky, nohy, odznak alebo zbraň sa bude snažiť dostať ich živých či mŕtvych, samozrejme tú hotovosť k tomu. Atmosférická surová kriminálka, kde guľky lietajú ako komáre, krv tečie potokmi ako šampanské na Nový rok a zo všetkých pohľadov na Harlem je viac ako zrejme, akou povesťou je táto štvrť obdarená. Nič iné ako chudoba, špina a beznádej, ktorej sa prispôsobila aj miestna polícia, nachádzajúca sa na výplatnej páske miestnej mafii. A k tomu všetkému rasizmus, xenofóbia a strach zo staroby, to všetko v parádnej sedemdesiatkovej blaxploitation... ()
Příběh je sice jednoduchej jako facka a film kromě prvoplánový brutality, hektolitrů krve a hromady mrtvejch negrů nic moc jinýho nenabídne, ale mě tohle prostě baví. Opravdu nepotřebuju mít u každýho filmu pocit, že mě nějak intelektuálně obohatil. Co je ovšem neodpustilený, to je absence automobilovejch honiček. To u žádný pořádný oldskool kriminálky ze 70s nesmí chybět. Tady je jen takovej náznak. Jinak jestli máte rádi film Jackie Brown, tak aspoň uvidíte, kde se Tarantino inspiroval při výběru soundtracku. ()
Dnes uz to nema grady. Spinave krimi z New Yorkskych ulic, kde sa okrem zlocinu, nasilia a chudoby riesi aj vtedy este stale aktualny vypukly rasizmus (i v policajnych radach). Prvy film natoceny toho casu novucickou kamerou Arriflex 35 BL. Okrem toho je film zaujimavy narazkou nan v Die Hard 3 a tym, ze Tarantino pouzil jeho znelku v Jackie Brown. Inak priemer, prislo mi to ako dlhsia uvodna cast nejakeho krimi serialu - prekvapivo nevyrazne a nevyuzite dve hlavne postavy, ktore hrali vyborny Yapher Kotto a "iba" slusny Anthony Quinn. 6/10 ()
Nenadchl ani nezklamal. Snímek patří k těm filmům, které si objednávalo ideologické oddělení ÚV KSSS v rámci akce Pravda o USA. Jestli mi nevěříte, tak se na něj koukněte. . . . . . . . . ()
Galerie (79)
Zajímavosti (5)
- Samopaly použité vo filme sú značky Smith and Wesson Model 76, 9 mm. (beso74)
- V scéne odohrávajúcej sa v kancelárii u Doc Johnsona (Richard Ward), keď s ním rozprávajú detektívi Matelli a Pope (Yaphet Kotto), beží televízia. Práve v nej dávajú western Súboj v El Diablo (1966) o rasovom konflikte medzi belochmi a Indiánmi. (beso74)
- Titulní píseň "Across 110th Street" od Bobbyho Womacka se objevila také ve filmech Jackie Brown (1997) a Americký gangster (2007). (GigaPudding)
Reklama