Wedding Without Rings
Režie:
Vladimír ČechHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Michal Pavlata, Jana Preissová, Irena Kačírková, Petr Kostka, Karel Höger, Antonie Hegerlíková, Zdeněk Kryzánek, Vladimír Leraus, Václav Neckář (více)Obsahy(1)
Podle několika motivů z románu "Kulhavý Orfeus" od Jana Otčenáška vznikl plochý, ilustrativní, požadavkům politické normalizace zcela podřízený film, který sděloval, že za okupace se čestný muž samozřejmě proletářského původu nemohl nakonec zachovat jinak, než se podílet na sabotážích a nakonec odejít k partyzánům. A to se dokonce naoko ožení s děvčetem z bohaté rodiny, aby ji zachránil před totálním pracovním nasazením! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
...a půl hvězdičky Vašíkovi Neckářovi... ()
Film odsuzující text distributora, zakončený tentokrát i vykřičníkem, přesně popisuje děj docela zajímavého dramatického kousku s velmi pestrým a kvalitním hereckým obsazením. Přechod z šedesátkové herecké i scenáristické uvolněnosti (kterou zde, trochu toporně, reprezentuje i odbojář Neckář s kytárou) do šedé povrchnosti normalizace zde není tak propastný a film stále nabízí např. velmi povedené dialogy, na jedné straně cynický přístup rozmařilé buržoazie, i když mladičká Jana Preissová je výjimka a na té druhé dělnická odbojová skupina, v čele se skvělým Kryzánkem. I prostředí protektorátu je povedené a nabízí třeba velmi zajímavou roli pro Josefa Chvalinu. ()
jedna * pro Neckáře, jedna * pro Högera a jedna * pro Kostku. jinak je to ale celkově za ** maximálně. ()
Film je zasadený do Prahy v dobe protektorátu a pojednáva o generácii obetovaného ročníka 1924. V tejto dobe neistoty a ich totálneho nasadenia prežívajú prvé lásky a hľadajú si miesto v živote a formujú si svoje názory. Ich snaha o nejakú zmyselnú činnosť vyústi do založenia ilegálnej organizácii, ktorá však nie je významná ani nejako účinná. A keďže ide o predposledný vojnový rok, do popredia sa dostávajú otázky ako prežiť vojnu čo budú robiť až vojna skončí. ()
Velmi solidní snímek, u kterého navíc oceňuji, že se dokázal vyhnout zbytečné ideologizaci, která se tu nabízela. Je to minimálně na tři hvězdičky. ()
Hrdinný proletář vs. zbabělá buržoasie za protektorátu. 1) Slušně řemeslně zpracovaný snímek se slušným scénářem a dobrými hereckými výkony. Film má atmosféru a dá se na něj koukat. 2) Divákovi výrazně pomůže, pokud akceptuje ideologické klišé, že zatímco buržoasie se starala pouze o své majetky a sobecké zájmy, jediným, kdo něco proti nacistům podnikal, byli proletáři. Viděno tímto prizmatem je film velmi dobře a příjemně zpracovaná výpověď o době a mravech. Jinak je to sračka. ()
Myslim, ze se velmi dobre podarilo zachytit atmosferu v dobe okupace. Scenar me zaujal, hlavne fingovany snatek. Vzhledem k roku vzniku je zajimave, ze se tvurci obesli bez vyraznejsi propagandy. Herecke obsazeni a herecke vykony jsou reprezentativni, mozna Pavlata nevyrazny. Kacirkova s Preissovou skutecne vypadaly jako matka a dcera. Sice zapomenuty, presto dobry film. ()
Takový obyčejný příběh z protentokrátu...a jediná hlavní role Pavlaty v jeho kariéře...Neckáře nechali umřít moc brzy :(.... ()
"Já vím, že po dešti je plno louží, snad jenom proto aby skřivan měl kde být. Já vím, že den se ze dne na den plouží, tak jako cesta po níž musím jít..." On "dobrý kluk a obyčejný dělník", ona cynik a "rozmazlený fracek, který by potřeboval dostat na holou". Člověk by možná neveřil, že "mezi prvním patrém a suterénem je taková vzdálenost," ovšem ty světy Michala Pavlaty a Jany Preissové jsou vskutku naprosto nekompatibilní. Škoda toho ideologického nádechu (dělník versus panská slečinka), jinak by člověk rozhodně nemohl tento film hodnotit jako "operetu" či dokonce "šaškárnu". Zvláště když do toho všeho Václav Neckář tak krásně melancholicky zpívá: "Já vím, že den se ze dne na den krátí, přesto že slunce chodí pořád pozdě spát. Já vím, že hvězdy na nebe se vrátí a budou znovu tam kde hvězdy mají stát. ()
Film na poměrně zajímavé téma je neskutečně dojebán. Vladimíru čechovi ta režie nikdy nešla, Michal Pavlata ve všech hlavních rolích, což byly tak 2 celkem čumí do kamery a myslí si, že hraje! No a Necky to brnkáním na kytaru nespasí. Sledovat toto je velké utrpení. ()
1. Ohledně Högerova výkonu jsem všecek rozmanitý, na jednu stranu sice odložil svou nepříjemnou afektovanou dikci a mluvil normálně, ovšem na druhé straně hrál sice uvěřitelného, ale dost nesympatického týpka. 2. Zvláštní uznání si zaslouží Mrkvička za svůj výrok "fotr s mámou si udělali pět minut dobře a já tady teď musím trpět", z čehož lze poznat, že i lumpenproletariát s reakčně živnostenskými sklony může mít leckdy větší pravdu než uvědomělý dělník 3. Chápu, že v socialistických dramatech nemusel být hlavní hrdina zrovna krasavec, protože se tehdy cenily jiné hodnoty - správný původ a názory - ale proč režisér do titulní role obsadil Pavlatu, který strávil dětství a mládí v pasťácích, protože ho kvůli jeho pohledu považovali pověrčiví esenbáci za Hitlerovu reinkarnaci, to mi fakt hlava nebere. ()
Kdyby tam nepobíhali esesáci a Karel Höger si tam co chvíli neleštil své medaile, klidně by se mohlo zdát, že jde film z továrny, kde pracují nepohodlní komunistickému režimu. Jak pěkně by to dávalo do souvislosti různé totalitní režimy. To ale evidentně nebyl záměr. Ve druhé půli už není v podstatě co chválit, proto zmíním jen pěkné role Václava Neckáře a Petra Kostky a jako vždy nepřehlédnutelnou Janu Preissovou. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1971. ()
Film dnes osloví především výborným a vhodným hereckým obsazením. Petr Kostka je skvostný. ()
Zajímavý příběh, hlavně pro dobu kdy se odehrává. Možná to chtělo v ději trošku přidat na tempu. Dá se na to dívat, ale asi ne vícekrát. ()
I za normalizace vznikaly kvalitní snímky. Scénárista šťastně zvolil, že Neckář byl po několika minutách odejit, jinak by to byl hybrid Šíleně smutné princezny a Písně pro Rudolfa III., Neckář působil otravně, rušivě proti hlavní linii příběhu ()
Byl by to dobrý film, kdyby to režisér tak strašně neodfláknul. Takhle mi to připomínalo průměrnou televizní inscenaci. Samozřejmostí je ideologický nádech, díky kterému jsou všechny postavy boháčů zjednodušeny až ke karikatuře. Z herců zaujmou především Karel Höger a Petr Kostka. ()
V pražských kinech se promítal od 4.5.1972 (Sevastopol, Flora) ()