Limelight
Svetlá rámp
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinKamera:
Karl StrussHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Claire Bloom, Nigel Bruce, Buster Keaton, Sydney Chaplin, Norman Lloyd, Edna Purviance, Harry 'Snub' Pollard, Geraldine Chaplin (více)Obsahy(1)
Stárnoucí Calvero (Charles Chaplin), kdysi všemi obdivovaný klaun, se pokouší vyrovnat s tím, že má svá nejlepší léta za sebou. Jednoho dne zachrání mladou tanečnici Terry (Claire Bloomová), která si chtěla vzít život, a nastěhuje ji k sobě. Péče o ni náhle opět dodává smysl jeho životu. Vrací jí sebevědomí a obstará jí divadelní angažmá. Terry se do Calvera zamiluje, on však její city odmítá. Přeje jí totiž šťastný život po boku mladého spisovatele Nelvilla. Tajně mladou ženu opouští a protlouká se jako tuctový pouliční klaun. Když Terry Calvera po několika letech náhodou záhlédne při pouličním výstupu, uspořádá pro něj vzápětí velkou benefici.
Tento tragický dojímavě sentimentální dozpěv za jednou kariérou je Chaplinův snad nejosobnější film - paralela mezi životními osudy Calverovými a Chaplinovými je zjevná. O to osudověji působí, že po tomto filmu byla Charlesi Chaplinovi zakázána další práce v USA: po pobytu v Evropě mu byl - ještě před uvedením jeho filmu SVĚTLA RAMP - znemožněn návrat do Spojených států, údajně pro neamerické smýšlení. Chaplin, rozhořčený jednáním Ameriky, vzápětí přesídlil do Velké Británie. (Quentin T.)
(více)Recenze (118)
Charlie Chaplin pro mě vždycky byl, je a bude výjimečnou osobností, cením si jeho tvůrčí kreativity a smekám, sám napsal scénář, film natočil a složil i hudbu, to je prostě mimořádné.. Příběh stárnoucího umělce, který zachrání život mladé sousedce, půvabné baletce, a ohlíží se za svou kariérou i životem, byl přiveden na tento svět s všeobjímající láskou (k životu i k umění) a to lze ze snímku příjemně vycítit, místy je něžně dojemný a působí krásně nostalgicky.. Zdařilá věcička.. ()
Nesnáším divadlo. Stejně jako pohled na krev, a přeci mi koluje v žilách... ()
"Když se objeví mládí, stáří musí opustit záři světel ramp." Charlie Chaplin hraje kdysi slavného, sice už starého, ale stále vitáního komika Calvera. Ten jednoho dne zachrání mladou, avšak po životě netoužící baletku. A tímto začíná nádherný příběh podávaný se vší chaplinovskou lehkostí. Ch. Chaplin byl génius. 10/10 ()
Dlouho jsem se na tenhle snímek těšil a trošičku mě zklamal. Smutný příběh velkého klauna dává s nostalgií vzpomenout na Tuláka, ale to je bohužel asi vše. Sice jsem se vůbec nenudil, ale na druhou stranu mě to ani příliš nechytlo za srdce a nedojalo, což možná mělo. Potěšil Buster Keaton, i když se tam m,ohl objevit víc. ()
Krásne staromódny snímok, kde nič nieje na efekt, nič nieje vyumelkované a emócie niesu gýčovité. Smutný, ale v mnoha ohľadoch optimistický príbeh. A čo ja ľutujem ešte viac je to ( pri sledovaní záverečného čísla ), že sa geniality Keaton a Chaplin nespojili v minulosti viackrát, pretože by z toho mohli vzísť diela, ktoré by nikdy nikto dokonale neohodnotil, aby im pritom neubral na kvalite a úspechu. ()
Chaplinovo loučení se zvláštním nádechem a jasným sdělením, že tentokrát je to naposled. Mluvené slovo jeho hraní a humoru neubírá a naopak velmi dobře kombinuje prvky němého a mluveného filmu. Občas mi přijde trochu rušivý způsob Chaplinova střihu a dramatizace scén (například když Terry do nekonečna řve I am walkin..), nicméně se jedná o styl doby a je to jen drobný detail, kterého jsem si všiml. Chaplinův nejvyšší standard, ale Zlaté opojení a Kida to nepřekonává. ()
Chaplina jsem první chvíli vůbec nepoznala. Jedná se spíše o drama, než o komedii. Je to jakési filmové rozloučení s Chaplinovou kariérou. Jistě pochopíte, že nejraději mám scénu s piáem a houslemi, však ten pianista je Buster Keaton. Jediný film, kde si tihle dva králové grotesky setkali na jednom plátně :) ()
Chaplina, dříve tolik novátorského, ovládla nostalgie. Vznikla sentimentalita, učebnicová sice, ale fakt šíleně sladká. A už ve své době nikterak objevná. ()
Nostalgické a silně autobiografické ohlédnutí za kariérou i životem jednoho klauna. Chaplin ale zřejmě zapomněl střihačské nůžky u svého holiče z filmu Diktátor, jinak si nedovedu vysvětlit některé natahované scény (první hodina filmu, balet). Větším zklamáním byl pro mě přepjatý výkon Claire Bloom, který s postupným časem získával na intenzitě (čti otravoval). Kromě těchto dvou mušek nemám filmu co vytknout. Snímek si plně vychutná pouze ten, kdo je obeznámen s předchozí Chaplinovou tvorbou. Já se mezi takové hrdě hlásím a díky tomu jsem spolkl všudypřítomný sentiment i s navijákem. 8/10 ()
Je vůbec v dějinách filmu někdo další, kdo dokáže tak dojmout, vyvolat emoce a krásno, jako Chaplin? Asi ano, ale Chaplin je Chaplin. Děkuji Vám, Charlie! ()
Velký klaun odchází a s ním i ten tulák v něm. Sledovat tento film je opravdovým filmovým zážitkem. Člověku je smutno a zároveň se i usmívá. Není to Chaplinova poslední hlavní role, ale je poslední v té podobě, jak jsme ho znali. Nevím, jestli to měl nebo neměl v plánu, ale bylo to krásné rozloučení. Tak sbohem, Tuláku, děkuju ti za slzy i smích, dávno stal ses nesmrtelným nejen v očích mých. ()
Teda já toho Chaplina bez mejkapu a zvednutýho obočí ani nepoznala! Situační humor v jeho podání nikdy nebyl mým šálkem čaje, ale klobouk dolů, jak zvládá dramatickou polohu. Claire Bloom na můj vkus podala trošku moc hyterický výkon, ale dobrý, tou dobo frčely buď hysterky, mebo femme fatale, takže co po ní člověk může chtít, že jo... Příběh je to krásnej a dojemnej, a to v pozitivním smyslu. Tohle by měl vidět každej milovník filmu, skvělá klasika! ()
Diktator a Svetla Ramp dva kulty, ktore poznam s Charlie Chaplinom. Buster Keaton /Sunset Boulevard/ este stale na urovni. 100 % ()
Po tom ako som pozeral nemé grotesky s typickým výzorom Charliho Chaplina, tak som mal problém z úvodu filmu ho aj spoznať. Calvero (Chaplin) vypúšťa počas filmu jednu múdrosť za druhov a osvedčil sa aj ako psychológ. Osobne, divadelné predstavenia ma vo filme nebavili a zbytočne natiahli film, a spravili z neho len priemer, ktorý netúžim vidieť znovu. ()
Ve filmu Kontakt postava Jodie Foster říká něco ve smyslu, že by tam místo ní měl být básník a ne vědec, aby dokázal popsat, co vidí. Místo TonyhoCLiftona by tu měl sedět básník, aby popsal mé dojmy ze Světel ramp, protože já to nedokážu... Myslím, že každý významný umělec by se s kariérou měl rozloučit podobně. Chaplin prakticky zfilmoval zápisník svých životních mouder a co replika jeho postavy, to materiál na citát: "My home is the theater. - I thought you hated the theater. - I also hate the sight of blood, but it’s in my veins." /// "Don’t worry. Tonight you’ll make them look like amateurs. - That’s all any of us are: amateurs. We don’t live long enough to be anything else." /// " Time is best author. It always writes the perfect ending." Považuji za jednu z největších nespravedlností ve světě filmu, že drtivá většina lidí, co si myslí, že zná filmy, považuje člověka, kterého ve své době jeho filmové myšlenky uznával i Einstein nebo Gandhí, jenom za toho chlápka z němých grotesek s knírkem Hitlera, co divně chodil a vtipně padal. Neříkám, že jsem to taky tak nevnímal, ale nic nemůže být dál od pravdy. Dneska se do každého druhého filmu perou sluníčkově humanistické myšlenky, působící jako pěst na oko, přitom to Chaplin zvládal tak lehce a jednoduše. Co se týká nějakých tvůrčích výpovědí, tohle těžko hledá konkurenci a to si to ten šílenec opět sám zrežíroval, napsal, zhudebnil a zahrál hlavní roli. A scéna s Busterem Keatonem? Tohle enmá konkurenci ve Schwarzeneggerovi se Stallonem, Redfordovi s Newmanem, Stewartovi s Grantem, větší filmové osobnosti své doby se v jedné scéně nikdy nesešly. A samotný závěr ždímá emoce víc jak Madisonské mosty a to je sakra co říct. MInimálně bez Diktátora a Kida bych do toho asi nešel... pro všechny ostatní 10/10 ()
Přepsáno v listopadu 2019. Světla ramp jsou niternou zralostí cirkusového klauna. Charlie Chaplin dospěl ve svém stáří k nostalgickému ohlédnutí za životem, naštěstí sentiment není zatížen senilitou, mezi slovy se objevují prvky melancholie a romantického idealismu. Světla ramp nejsou dokonalým filmem, jejich počáteční impuls zápletky vychází z příliš hysterické polohy melodramatické pózy, přesto je převládající náladou, i navzdory té důmyslné cynické sebeobraně, touha po životě. Stárnoucí cirkusový klaun odhaluje svou smutnější část vnitřního světa, dotýká se intimních úzkostí, je již schopný a zvlášť ochotný dosáhnout smíření a rozdává všude kolem sebe lásku a porozumění. Cirkusová rozvernost je zde předpokladem, kavalírství je předností a ušlechtilost je nabytou životní moudrostí. Hlavním nástrojem melancholické klauniády a vyzrálé cirkusové žádostivosti je Calvero (pozoruhodný Charlie Chaplin), stárnoucí klaun vaudevillského ražení. Vyrovnání se s niternou bolestí možného profesního selhání, a nejde pouze o strmý pokles popularity a uznání, v záběru jsou také osobní fóbie a přizpůsobení se jim, je náročnou poutí vnitřním světem. Klaunská zábava dodržuje jízdní řád taneční choreografie a smutek klauna je předzvěstí konce. Důležitou postavou je Thereza "Terry" Ambrose (příjemná Claire Bloom, jako tancující Columbina vystupuje Melissa Hayden), mladá a atraktivní baletka. Vývoj psychologie jednotlivců je pod neustálým vlivem běžných společenských konvencí a hanba je nejpalčivější osobní strastí. Hledá se opětovná víra v radost ze života. Láska, úcta a úspěch jsou sice vedlejším, ale zásadním výsledkem. Významnou postavou je Ernest Neville (sympatický Charlieho synek Sydney Chaplin), mladý a talentovaný hudební skladatel. Melodramatické pnutí dostalo tichou romantickou báseň cirkusového klauna s kapkami melancholických slz, osudovost získala svého trubadúra. Z dalších rolí: spořádaná a občas laškující Calverova domácí Sybil Alsop (Marjorie Bennett), starý a zkušený ředitel londýnského Music Hallu Postant (Nigel Bruce), vstřícný umělecký vedoucí divadla Bodalink (Norman Lloyd), Calverův partner klaunského hudebního čísla (Buster Keaton), hlavní tanečník baletního představení Harlekýn (Andre Eglevsky), Calverův nesoucitný agent John Redfern (Barry Bernard), či Calverův lékař Dr. Blake (Leonard Mudie). Světla ramp jsou nostalgickou básní cirkusového klauna, jemně do dlaní nabírá vnitřní bolesti, se smutkem v očích prohlíží umělecké úzkosti a s velkorysou štědrostí zralého věku rozdává životní touhy a smysl i pocit lásky. Světla ramp jsou intimní zpovědí Charlieho Chaplina. Podařené to nostalgické ohlédnutí za životem a profesním posláním! ()
Nuda k posrání #71. Viz Osvícení. 50% ()
"Vesmir, ktery dava zemi energii a dava silu stromum rust". Film o pratelstvi, lasce, nadeji a umeni. Neuveritelne, ze Chaplin mohl film rezirovat, hrat hlavni roli a jeste slozit nadhernou hudbu, ktera ziskala Oscara... Jednoznacne jedna z nejvetsich postav dejin kinematografie. Film ma spoustu silnych scen, ma vsak i dost hluchych mist, ktere me brzdi v udeleni plneho poctu. ()
Chaplin mě nikdy vysloveně nezklamal, ale taky mě nikdy vysloveně nenadchnul. A jinak tomu není ani u jednoho z posledních filmů, kde píše příběh stárnoucího komika. Jedno se mu však musí nechat, umí si k sobě vybrat sympatické partnerky, jako tady tanečnici Terry. Takže nakonec musím uznat, že Charlie Chaplin byl vážně dobrej, nejen tady, ale po celou dobu své kariéry. ()
Důstojné rozloučení s vaudevillem. Pocta všem umělcům, kteří v něm vyrůstali a kteří potom s větším či menším úspěchem přešli do filmu. ()
Související novinky
Zemřel herec Norman Lloyd
Z kalifornského Los Angeles přišla smutná zpráva. V úterý zemřel americký herec, režisér a producent Norman Lloyd. Bylo mu neuvěřitelných 106 let. Zprávu o úmrtí médiím potvrdil Lloydův dlouholetý… (více)