Monsieur Verdoux
Monsieur Verdoux
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Martha Raye, Edna Purviance, Barry Norton, Frank Reicher, William Frawley, Robert Lewis, Arthur Hohl, Fritz Leiber, Vera Marshe (více)Obsahy(1)
Orson Welles objevil v zápisech pařížské policejní kroniky zajímavý případ, kdy byl vážený občan Landru odhalen jako mnohonásobný vrah zámožných žen. Podle jeho námětu natočil Charles Chaplin komedii s prvky černého humoru. Elegantní sňatkový podvodník vystupuje jako bohatý muž v různých profesích a více či méně šikovně obelhává ženy.
Černá komedie o otci rodiny, jehož práce zahrnuje namlouvání bohatých starých panen, získávání jejich bankovních účtů a vraždění. Když byl tento atypický snímek uveden, svět ještě nebyl připraven dívat se do tváře smrti a přítom se smát. Dnes se Monsieur Verdoux počítá mezi Chaplinova nejlepší díla.
(oficiální text distributora)
Recenze (73)
Snad se nebudu rouhat, když napíšu, že si myslím že Chaplin na tuto roli neměl,jinak řečeno mne nepřesvědčil.Dramaturgie je velmi nudná a nenápaditá.Na tenhle film sem se dlouho těšil a dlouho ho sháněl ale bohužel... ()
Chaplin jako masový vrah, no fakt že jo. Někdejšímu šmajdajícímu paňácovi táhne na šedesát, buřinku, hůlku a nepadnoucí boty dávno zahodil a v jeho filmech ubývá přímočaré legrace a prvoplánového melodramatična a přibývá filosofování. A píše si do nich čím dál lepší muziku. Tenhle kousek je tak jiný a tak hodný pozornosti, jak jen Chaplinův film může být. ()
Pro tenhle film se Americe a poprvé i publiku Charlie znelíbil. Jak mohli popravit Trampa?! ()
Charlie Chaplin jako elegantní vrah, který se žení s bohatými ženami, aby je posléze po svatbě odkrouhl a zmizel i s jejich penězi... Kam že to zmizel tulák? Nikam!!! Je to pořád ON, jen si toho nikdo nevšiml... jenom si převlékl šaty a "vydělává" trochu jiným způsobem... Další obžaloba společnosti, kterou tentokráte Amerika už nepřekousla... ()
Nějak mě to nechyto. Místy příliš rozvláčné a ukecané a ačkoliv Chaplin hraje výborně, po hodině jsem se začal nudit... ()
Veľa ľudí vyčíta Charliemu to, že svet neskôr začal brať príliš vážne. No práve to sa mi na ňom páči. Dokáže všetko, čo si myslí povedať a pritom to pekne zahaliť do deja filmu. Samozrejme nezabudne zamiešať svoj typický humor. Čím ďalej sa do jeho kinematografie dostávam, tým viac ho obdivujem a tento film považujem za jeden z najlepších. ()
Chaplin mě tímhle filmem minul o celé světelné roky. Občas se to stane i u červených filmů, ale nemůžu si pomoc, tohle mě ukrutně nebavilo. Jako komedie to prostě není vtipný, jak krimi film to není napínavé a jako drama to nefunguje. Jediná vtipná scénka je na lodi, jediná napínavá je záměna peroxidu. A pan Verdoux je slizký "švihák lázeňský", který oblbuje otřesné ženské kýčovitě romantickými frázemi a pak je vraždí pro peníze. A já ho mám chápat... proč? Protože má rád zvířátka, svou rodinu a protože jednu ženu nezabije? Protože zlo je relativní a Hitler byl větší zrůda? To fakt ne. Navíc je film neskutečně nudný a zestárlý, mluvící, pardon neustále žvanící Chaplin mě prostě nebavil. ()
Monsieur Verdoux je dle samotného Chaplina jeho nejbrilantnější film celé jeho kariéry. Ten názor s ním sice nesdílím, ale pobavil jsem se královsky. Nemám moc co vytýkat, jen dle mě Diktátora nepřekonal, nicméně to je spíše obsahem snímku. Přeci jen sebelepší příběh sňatkového podvodníka a sériového vraha nedosahuje té síly Hitlera v kombinaci s Mussolinim. Chaplin ve své roli pana Verdouxe opět exceluje a je vidět, že přechod na zvukový film mu vůbec problém nedělal. Silné poselství dokáže podat srozumitelně a nevtíravě a navíc u toho dokáže diváka pobavit. Díky příjemné hravosti, která sálá z celého snímku, jsem i přes vážnější myšlenky a témata, měl po konci až zvláštně dobrý pocit. Díky za něj a čtyři hvězdy k tomu. ()
Černohumorný, silně cynický a v závěrečném Verdouxově projevu značně demagogický film. Nicméně kvalita se nedá zapřít... - - - Prosím neměnit název na Pan Verdoux! Oficiálním, v Čechách již přes šedesát let uznávaným názvem je stále Monsieur Verdoux! ()
Buranovo doznání: Od Charlese Chaplina jsem vyjma několika kratších grotesek a Moderní doby (zdravím Filmový klub Aula UJEP; ještě dnes mi po těch drahných letech na mail sem tam doputuje program) nikdy nic neviděl. Kdysi jsem koutkem oka zahlédl asi deset minut nějakého bijáku, ale výjev tradičně holywoodských exteriérových kulis mne spolehlivě odradil. I tahle vzpomínka mi bránila se k Charlesovi vrátit. Synopse Pana Verdouxe mě ale nahlodala. Vidina Amerického psycha a la černobílé frašky mě jednoho podvečera zmohla. Nelitoval jsem ani vteřinu a hádám, že by nelitoval nikdo. Verdoux je geniální, vrstevnatý a rafinovaný film. To co se na počátku jeví jako veselá mysogynní vyvražďovačka postupně morfuje do komedie, osobního dramatu a ústí do zajímavé marginále 20. století. Důvody, proč film skončil na řadu let v trezoru, byly asi (i) jiné, ale podvratná síla filmu je i dnes značná. Ve čtyřicátých letech jsem byl na houbách, ale umím si představit, že by takhle cynickej film s publikem nejspíš pěkně zamával, a že prosadit námět muselo být i pro hvězdu Chaplinova formátu peklo. Tíha filmu pochopitelne spočívá na Chaplinových bedrech. Postava Verdouxe, vraha pilného jako včelička, je ve své nejednoznačnosti fascinující i bez všeho kinematografického mumraje okolo. Vedle hlavního, ehm, „zaměstnání“ stíhá Verdoux obchodovat na burze, paralelně zpracovávat další nesympatické paničky, provádět vědecké experimenty, filosofovat, scházet se s nic netušícími přáteli, unikat policii a pečovat o rodinu. Nedokážu si představit, že by dokázal postavu takových kvalit obdařit věrohodností někdo jiný než Chaplin. (Oldřich Nový možná.) Kulervoucí děj je prokládán gagy, jako kdyby nešlo o to, která další fuchtle půjde do kopru. Postav jako na orloji, ale „já se v tom orientuju“. Drtivá většina filmu neopustí ateliér, ale Chaplin čas od času vyrazil se štábem i do ulic, takže kdo si na aťas stejně jako já nepotrpí (a je tak v jeho očích diskvalifikován značný díl hollywoodské produkce první poloviny 20, století), netrpí. Fim za celé dvě hodiny nedá nohu z plynu, kadence fascinujících scénáristických/režijních/hereckých nápadů se jeví i po 60+ letech vražedné. Žádný div, že Verdouxe označil autor za svůj nejlepší počin. Celkově musím konstatovat, že Pan Verdoux je z těch filmů, z nichž by se mohl dívák uvyklý plytkým dílkům jednadvacátého století bez uzardění podělat. Tvařme se, jakože jsem dal za šest. ()
60% Mé první setkání s Ch. Chaplinem dopadlo pozitivně. Komedie se střídá z dramatem až nakonec končí tak jak končí, charismatické a dobře napsané postavy a příběh. Co mi však neuvěřitelně na filmu vadilo, byla délka, mít to tak 80, 90 minut hodnotím možná i za 4*. P.S. Plusem možná budiž i fakt, že film byl promítán v letním kině, na staré promítačce s restaurovaným filmem, kde každou chvíli hrozilo, aby projekce nebyla pozastavena kvůli lepení pásky :) ()
Ne že by to nebylo dobré, ale tak nějak jsemčekal vtipnější a originálnější příběh, větší satiru než byla. Chaplin to považuje za svůj nejlepší film, já za jeho nejslabší. ()
Zatím nejlepší film, který jsem od Chaplina viděla. Oproti ostatním trochu méně komedie. Některé myšlenky, dnes stále tak aktuální, jsou tam úžasné. ()
Výborná čierna komédia inšpirovaná príbehom francúzskeho sériového vraha Desiré Landru. Aj keď niektorí herci nie sú práve z najpresvedčivejších, Chaplin svoje vystúpenie zvláda na jednotku. Navyše po celý čas rozkošne špúli pery. Počas celého filmu som v pozadí cítila vplyv Orsona Wellesa – podľa mňa to, že mu Chaplin priznal len základnú myšlienku, je trochu málo, keďže sa podieľal aj na scenári. Veľkým plusom je pre mňa objav Marthy Raye ako skvelej komediálnej herečky, musím sa na ňu pozrieť bližšie; práve na scénach s ňou som sa smiala najviac. ()
Skoro každé dílo mistra Chaplina vyprávělo zásadní příběh. Je tohle komedie? Vůbec ne, těch pár prvků si tam zřejmě Charlie přidal navíc kvůli divákům, trochu pro odlehčení. Je to hluboce vážný příběh, tragikomický jen v těch chvílích, kdy se Verdouxovi nedařilo plnit jeho záměry. Ale jinak se člověk moc nesmál. Původně běžný slušný občan ocitající se v hmotné nouzi začal podnikat tím, že olupoval ctihodné dámy, jimž sliboval (nebo s nimiž dokonce uzavřel) sňatek, a pak je vraždil. Každé ucho se jednou utrhne, a tak byl dopaden i Monsieur Verdoux. Jeho závěrečná řeč před soudem je zásadní a nadčasová. Drobní vrazi jsou po právu odsouzeni, ale ti, kteří vraždí ve velkém během válek, žijí si stále svůj blažený život. ()
Romanca, komedia, kriminalka, horor. Myslim si, ze film ako umenie zadefinovalo len par reziserov, na jednej ruke by sa dali spocitat, Bunuel, Hitchcock, Fellini, Tarkovskij, Zeman, a Chaplin. Vsetko ostatne je uz len variacia. Ok, na dvoch. P.S. Chaplin mi strasne propomina Hornička. ()
Velice by mě zajímalo, jak by tento příběh na plátno převedl právě Orson Welles. Charlie dle mého názoru příběh převedl do odlehčenější podoby, ale opět vkusně (narážím a dnešní snahy do původních dramat vecpat humor a naopak a celek pak působí rozháraně), závěr s řečí o masových vrazích byl opět velice působivý. Mám ráda, když mi Chaplin šahá na emoce, daří se mu to. Jen občas mě trošku rušilo jeho kulíškovství, kterého se ale nedovedl úplně zbavit (ani v Králi v New Yorku, kde mě to rušilo ještě trochu víc). Potěšila mě rolička Billa Frawleyho. Jsem ráda, že jsem se zbavila vzorce: Chaplin = praštěná groteska, naprosto mě okouzluje jeho citlivost pro film a příběh. ()
Čo skôr vyzdvihnúť? Za scenár by som bez mihnutia oka dala aj 6*, za myšlienky 7*. Verdoux je trefný symbol doby, ktorá valcovala a ničila všetko, čo sa dalo, dobu, v ktorej odrazu peniaze začali hrať priveľkú rolu. Verdoux bol tak komplexnou postavou, plnou kladov a záporov (vrah kážuci o morálke?), že sa ho nedalo nenávidieť. Čierny humor sadol, no on ani zďaleka nehral prvé husle. Nemôžem nespomenúť vynikajúcu réžiu a silnú atmosféru, ktorá chytila a nepustila ani po dopozeraní. Azda jediným (a dosť veľkým) mínusom sú herci, ktorí nehrali dosť dobre. Sám Chaplin sa mi zdal nevhodným kandidátom, i keď svoju rolu pomerne dobre zvládol. Úchvatný nadčasový film, na ktorý sa nezabúda. 90% "Masoví vrahovia? Čože ich dnes svet nepodporuje? Nevyrábajú ničivé zbrane s jediným cieľom - masovo vraždiť? Nezabíjajú nič netušiace ženy a deti, netrhajú ich na kusy? Robia to priam vedecky. Ako masový vrah som v porovnaní s nimi len amatér." ()
Film nevznikal zrovna v dobré atmosféře. Už od "Moderní doby" byl Chaplin tiskem napadán jako komunista, "Diktátorem" naštval bankéře a obchodníky (kteří s Německem a Itálií čile obchodovali) a po "Monsier Verdoux" to byl už vyloženě muž na odstřel. Přátelé se od něho odvraceli, tisk na něm nenechal nit suchou. Možná proto je ve filmu tolik hořkosti a nihilismu. Krátce po premiéře prohlásil : "Vypověděl jsem jednou provždy válku Hollywoodu a jeho obyvatelům.(...) Hollywood je v agónii. Nemá již nic společného s filmem - o němž se předpokládá, že je uměním - ale pouze s natáčením kilometrů celuloidového pásu. Hollywood nastupuje v této chvíli ke své poslední bitvě, kterou prohraje, nerozhodne-li se skončit jednou provždy se standardizací filmové výroby." Jak nadčasová slova od člověka, který natáčel nadčasová díla. ()
Monsieur Verdoux je film, ktorý predbehol svoju dobu. Nie vizuálnou stránkou, ale svojou nosnou myšlienkou, ktorá bola divákom predostretá zaujímavou formou. Touto vynikajúcou filmovou adaptáciou námetu Orsona Wellesa, ktorý odkiaľsi vyhrabal skutočný príbeh o francúzskom „modrofúzovi“ Landreauvovi, sa ale Chaplin ako režisér a zároveň hlavný predstaviteľ pohráva s ohňom. Odhadzuje masku tuláka a predstavuje sa v úplne novom svetle ako pán Verdoux, dômyselný, nekompromisný, no zrejme najsympatickejší vrah na svete. Už to nie je typický Chaplin s neposlušnými kučeravými vlasmi, ohybnou bambusovou paličkou a čiernym klobúkom. Je to úplne nový človek, ktorý núti spoločnosť k sebareflexii a to veľmi inteligentným spôsobom. Komickosť scény pri člnkovaní, vykreslenie charakteru v okamihu, kde pomáha mladému dievčaťu a cit pre detaily (šálky pri raňajkách...). Je tu ale oveľa viac vecí, pre ktoré si pozrieť tento film stojí za to. Sú dva druhy filozofie – jeden čerpá zo životných skúseností mysliacich ľudí a druhý z myšlienok ľudí bez životných skúseností. Chaplin je v tomto ohľade akýmsi „hybridom“ – už ako ostrieľaný kozák prichádza s novými vecami. Je zaujímavé, že s Wellesom ho okrem tohto filmu spája i osud. Obaja sa neskôr uchýlili do exilu v Európe. ()