Monsieur Verdoux
Monsieur Verdoux
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Martha Raye, Edna Purviance, Barry Norton, Frank Reicher, William Frawley, Robert Lewis, Arthur Hohl, Fritz Leiber, Vera Marshe (více)Obsahy(1)
Orson Welles objevil v zápisech pařížské policejní kroniky zajímavý případ, kdy byl vážený občan Landru odhalen jako mnohonásobný vrah zámožných žen. Podle jeho námětu natočil Charles Chaplin komedii s prvky černého humoru. Elegantní sňatkový podvodník vystupuje jako bohatý muž v různých profesích a více či méně šikovně obelhává ženy.
Černá komedie o otci rodiny, jehož práce zahrnuje namlouvání bohatých starých panen, získávání jejich bankovních účtů a vraždění. Když byl tento atypický snímek uveden, svět ještě nebyl připraven dívat se do tváře smrti a přítom se smát. Dnes se Monsieur Verdoux počítá mezi Chaplinova nejlepší díla.
(oficiální text distributora)
Recenze (73)
Nie je to klasická postava tuláka, s paličkou, s množstvom šialených situácii, ale na vážnejší tón, kde je dôvod zamyslieť sa... V pokročilom veku, vytvoril filmový počin, podľa nápadu ďalšieho velikána - Orsona Wellesa, tvorcu Citizen Kane. Príbeh sa situuje k pánovi Verdoux, ktorý má viacero manželiek, s viacerými identitami, pri svojej osobe, kde si zakladá zvláštnu živnosť, pričom na účet doplatia práve ony, až na jednu mladú, s ktorou má iné plány, ale okolnosti mu zmenia názor. Záverečný preslov dáva na zreteľ jeho zločiny, ako jedinca so zločinmi vo veľkom merítku, čo je horšie ? Snímok, ktorý mi dal chrobáka do hlavy. ()
Po Cirkusu jde v případě filmu Pan Verdoux o mé druhé setkání s Charliem Chaplinem a opět jsem byl mile překvapen. Nechával jsem si tak dlouho mimo svůj divácký dosah takové filmové skvosty a klenoty kinematografie, že je to vlastně až ostuda. Postava pana Verdoux je opravdu nevšední - na jedné straně galantní gentleman, na druhé straně chladnokrevný vrah. Avšak i takoví lidé mají ve svém životě světlé momenty, kdy prostě přemýšlí nad svým konáním a mohou si pokládat řadu otázek. Každé zlo je nakonec odhaleno, avšak ne vždy musí být tak vnímáno, což se Chaplinovi (alespoň z mého pohledu) povedlo. Na konci filmu jsem vlastně s "Modrovousem" soucítil, což možná nebylo cílem filmu, ale pro mě, jako důkaz kvalitního snímku, to stačilo. Zkrátka komediálně tragický snímek, ve kterém podává Chaplin nezapomenutelný herecký výkon. ()
Je to iný film než Chaplinove staršie diela, je to skôr taký čierny humor, no veľa z toho nedostal. Málo pamätných momentov pre mňa, no ten príbeh a podanie toho charakteru boli viac než zaujímavé. ()
Velice příjemná černá komedie se skvělým Chaplinem, který hraje zcela netypickou postavu, která mu nicméně hodně sedla. Škoda, že těch zvukových komedií nenatočil víc. Tahle se mu rozhodně povedla. ()
Chaplin sa vo zvukovom období snažil odpútať od grotesky a tvoril snímky, ktoré boli iba hlavne satirou a sociálnou kritikou. Jeho Verdoux je v podstate dobrý človek, donútení robiť chyby a nezákonné správanie. Ako ináč, pán herec a režisér v jednej osobe ho podal opäť svojím jedinečným spôsobom a vytvoril nezabudnuteľnú kreáciu. ()
Chaplin nás v tomto díle donutí soucítit s masovým vrahem, dokonce mu snad fandit. Dobré a zlé se proplétá a převrací (skvělá scéna s tulačkou, kterou pan V. vezme domů, aby na ní vyzkoušel jed) a já nestíhám kroutit hlavou, že něco takto černého a cynického vytvořil milý veselý chlapík Chaplin. Zaujalo mě i to, že má Charlie velmi dobrý mluvní herecký projev, nástup zvukového filmu mu myslím vůbec neuškodil.. ()
Po hlbšom plošnom zhodnotení nemôžeme Verdouxa a tuláka akokoľvek zrovnávať. Áno, sú tu isté gagy a vystupovanie, ktoré majú komický nádych tak, ako ich tvorca vždycky expresívne uplatňoval, ale to iba z diaľky. Ďaleko viac pripomína hitchcocovský maniakálnu osobnosť, ktorá má taký nonšalantný šarm, že zamaskuje aj tých najpodlejších sériových vrahov. Noirový námet je však stále podaný s grotesknou scénickou súčinnosťou a vytvára magickú atmosféru prízemnosti a vážnosti látky. Málokomu sa to takto podarí skĺbiť dohromady. ()
Charlie Chaplin opět dokazuje, jak moc je tenká hranice mezi komedií a dramatem, v tomhle případě skutečně krutým dramatem. Co je ještě zajímavější, to je skutečnost, že on vytvořil postavu vraha a přitom je to on, kdo je celou dobu neodolatelný, a to i v naprostém závěru, nebo vlastně v něm především. Ta slova, která pronáší, mu prostě věříte. Není proč nevěřit, on má pravdu. ()
Chaplin tentokrát laškoval s tématem obzvlášť ošemetným. Mně osobně to na satiru připadá přespříliš rozverné. Ale víc mi vadí jiná věc. Tohle je klasický příklad toho, jak humanističtí umělci 20. století soustavně pracovali na mravní relativizaci. Sériový vrah coby pouhý živnostník ve srovnání s kapitány politiky a průmyslu? Vraždy coby celkem racionální reakce na krutou hospodářskou krizi? --- Je zajímavé si připomenout, že mravní relativizaci nenáviděl například Hitler. Ten z té nenávisti ovšem nakonec vraždil ve velkém. Jenže relativizovat se dá i z opačného konce: kolika vražd je vlastně zapotřebí, aby šlo o absolutní zlo? --- Starozákonní "nezabiješ" si výmluvně vystačí bez čísel. Ovšem ohánět se touto absolutní etikou v dnešním relativním světě je jednou z mála věcí, která je absolutně o hubu. Tohle jste chtěl, Mr. Chaplin? ()
Označení komedie je zde mírně matoucí. Co se ze začátku zdá jako zábavná a dosti černá podívaná, se s přibývajícími minutami mění v něco mnohem vážnějšího, plného pesimismu a rezignace. Trpká příchuť dodává výslednému vyznění na důležitosti a výjimečnosti (život přece není jen o zábavě), nehledě k tomu, že tento snímek evidentně předběhl svou dobu. 9/10 ()
Naprosto užásná, nezapomenutelná komedie s velmi černým humorem, které jisto jistě podlehnete. Ve své době toto dílo muselo naprosto šokovat. 95%. ()
Černohumorná komedie, v níž Chaplin opět osvědčil své herecké a režijní umění. Je to film v mnohém netypický, a to nejen pro filmografii samotného Chaplina. Z dnešního pohledu se to nezdá, ale přijmout v tehdejší době cynické řeči o vraždění, přičemž je jasně odkazováno na skutečného vraha, to nebylo jen tak. V závěru Chaplin vykříčel své poselství o masových vrazích, ale marně, jak se ostatně ukazuje dodnes. ()
Najcharizmatickejší masový vrah v histórií kinematografie. Záverečné vyznenie filmu je skutočne hodné zamyslenia sa a celkovo, taký ten kritický náhľad na to, ako spoločnosť dokáže skaziť počestného a bezúhonného človeka vo vraždiace "monštrum" je aktuálne dodnes. Zrejme len Chaplin dokázal vytvárať skvelé filmy, pri ktorých vám bolo úzko a veselo zároveň. ()
Přepsáno v listopadu 2019. Film Pan Verdoux je dokončené přizpůsobení mluvené filmové tvorby k satirickým potřebám cirkusového klauna v intelektuální meditaci. Je nutné zmínit, že motivace hrdiny vychází ze skutečnosti propuštění z práce po třiceti letech věrných služeb a jeho neschopnosti a nemožnosti ke změně finančních zdrojů k obživě rodiny, děj samotný se odehrává před vlastní hospodářskou krizí, její nástup je konečným pádem hrdiny. Zběsilost cirkusového klauna dostala kultivovanější podobu, rozverné cirkusové hrátky jsou více v pozadí, jsou dekorační výplní a podléhají choreografickému plánování. Hlavním prostředkem k pnutí je cynismus a sarkastické znevážení důstojné ctihodnosti společnosti. Předkládá kontroverzi, vyhledává polemiku, pokládá zvídavé otázky, s cynickou bezelstností nabízí souvislosti v odlišných odstínech mravní etiky. Cirkusový klaun se s přibývajícím věkem odklání od fyzicky namáhavého vzdoru, začíná upřednostňovat sílu filozofujícího protestu, dovolává se lidství a zatracuje aroganci moci. Hlavním nástrojem kontroverzního vyvolání polemiky je Henri Verdoux (sám Charlie Chaplin), bývalý bankovní úředník s úspěšně zavedenou podnikatelskou činností. Vybraný černý humor je lehce podbarven klaunskou neposedností, krutost je zlehčena rozverností, obchod je obchod a cynismus má kavalírské vychování i v ožehavých situacích studu. Nejdůležitější ženskou postavou je dívka (zajímavá Marilyn Nash), náhodné propletení sužovaných lidských osudů. Ale ani prožité útrapy nejsou dostatečným důvodem k úplné ztrátě naděje. Nejvýraznější ženskou postavou je Annabella Bonheur (zajímavá Martha Raye), manželka námořního kapitána z Lyonu. Štěstí je nejúčinnější ochranou před pohromou cynismu, cirkusový klaun má své pole působnosti pro své hříčky. Výraznou postavou je také Marie Grosnay (příjemná Isobel Elsom), vdova, čelící důmyslnému dobývání rozpáleného pana Varnaye. Cynismus je rozvernou zbraní v absolutní moci cirkusového klauna. Z dalších rolí: k osudovému vyzvednutí peněz svým mužem a stavebním inženýrem přemluvená Lydia Floray (Margaret Hoffman), Annabellina nesvědomitá služtička Annette (Ada May), Verdouxův rodinný přítel a spořádaný lékárník Maurice Bottello (Robert Lewis), Mariina velmi dobrá kamarádka Yvonne (Helene Heigh), úspěšný a lehce odstraněný policejní detektiv Morrow (Charles Evans), usměvavá květinářka (Lois Conklin), Verdouxův osobní makléř (Joseph Crehan), Verdouxova invalidní manželka Mona (Mady Correll), či jejich malý a zdravý synek Peter (Allison Roddan). Chaplinův film Pan Verdoux je kultivovaně rozvernou hravostí cirkusového klauna, cynismus znevažuje důstojné pilíře společenských principů, hlavním terčem klaunova útoku je vojenská agrese a politická mocichtivost. Způsoby podávání extrémní satiry touží po životě a se svobodným pocitem uvádí dění do pohybu. Filmařsky zvládnuté, postoj je prostořeký, ale zásadní při definování termínů člověk a lidství. Osobitá filmová satira! ()
Nuda k posrání #119. Viz Osvícení. 30% ()
Pro mě zatím nejlepší film od Chaplina, jen málo chybělo k tomu, aby to bylo za plnou známku. A proč tak dobře? Protože ubyla absurdita, která jeho komedie provází. Přesto však nevymizeli všechny vtipy. Nevěřil jsem, že tohle spojení Welles-Chaplin bude zrovna pro mě fungovat, ale ono se zadařilo. Pan Verdoux je skvělá postava, navíc poslední jeho drink je Rum. Mimo to, ty velký peníze bych nechtěl nosit u sebe, to by se mi ani nevešlo do kapes. ()
Vdecny namet, specificke hrani Chaplinovo a balancovani na hrane komedie-drama dela z tohoto filmu vybornou podivanou i dnes. ()
Po Cirkusu druhý vrchol Chaplinovy tvorby. Ustupuje zde od sentimentální milostné komiky, aby rozehrál studii businessmana - seriového vraha. Určitou modelovost příběhu (invalidní manželka, zavěrečná slova) vynahrazuje práce s náznakem v obraze a hlavně černý humor, protože Chaplin nádherně rozvíjí možné situace v životě vraha - viz svatba. ()
Asi bych nepoznal, že to je Chaplin, kdybych to nevěděl, protože obecná představa o něm je komik s buřinkou, hučkou, hůlkou a vtipnou chůzí. Ale teda tahle postava je podle mě stejně propracovaná, přirozená, vtipná a s ničím si neláme hlavu. Sňatkový podvodník, který si sem tam musí pomoct nějakou tou vraždou. Nejsympatičtější vrah na světě. Naprosto geniální byla scénka na loďce při rybaření / zbavování se ženy. Ostatní z filmu také stojí za to. Myslím, že to je jedno z Chaplinových nejlepších děl. Za zmínku stojí, že je napsáno podle myšlenky Orsona Wellese. ()