Gambler

Neuveriteľne dlho som rozmýšľal nad týmto filmom. Je to vlastne celovečerná verzia kraťasu Cigarettes and Coffee, ale oproti nemu je tento celovečerák sofistikovanejší. Už tu môžete vidieť niektoré typické Andersonové znaky. Dlhé kamerové zábery, prepracovanosť postáv a v konečnom dôsledku veľmi jednoduchá zápletka pod ktorou sa ale skrýva živná pôda významov a rovín. Je jasné, že Hard Eight nedosahuje kvalitu žiadneho z neskorších Andersonových diel ale po príšerných kraťasoch je tento celovečerný debut uspokojujúci. Phillip Baker Hall a Samuel L. Jackson dominujú. Paltrow a Reilly sú herci ktorých nezatracujem ale ani nevyhľadávam a tu mi až na pár scén nevadili. Poteší tiež drobný štek jedného z dvorných Andersonových hercov Phillipa Seymoura Hoffmana. Celý príbeh je primitívne jednoduchý. Tých niekoľko pamätných scén sa vytvorilo len vďaka dlhým záberom. Tie umocňujú atmosféru Nevadských kasín tak, ako to dokáže máloktorý film z takým rozpočtom. Ale na konci je to jednoducho tak správne nad vecou, že tú 4 musím dať aj keď som to pôvodne nemal v úmysle. (27.01.2014)

Hodně zajímavý Andersonův debut, který mě bavil hlavně ve své první půli, která dokonale vystihovala atmosféru kasín a dobré hry. O postavách se to navíc člověk dozví jen to co potřebuje, což je v tomhle filmu docela plus. Škoda jen, že v druhé půlce, se tam Anderson pokouší namáčknout cosi jako příběh a to už tak úplně nefunguje. Režie je ale pořád výborná a herci jsou bezchybní (vedle famózního Halla zaujme hlavně mladý John C. Reilly). (08.09.2011)

Každý režisér musí mít svůj debut a především u vyhlášených režisérů je velmi zajímavé sledovat jejich posun od jejich prvotiny po nejnovější snímky. Pro Paula Thomase Andersona byl jeho první snímek právě Gambler neboli Hard Eight. Už u Gamblera je poté vidět výrazný Andersonův styl, přesto je ale na Gamblerovi poznat, že to není v rámci jeho filmografie vrchol a především, že má k dokonalosti víceméně opravdu daleko. Už u svého režijního debutu PTA předvedl svůj silný režisérský rukopis a především dokázal, že hlavní síla jeho filmů tkví v jeho scénářích a následně v do rolí skvěle padnoucích herců. U Gamblera je to především perfektně zvolený Philip Baker Hall, který se stal tím hercem, který nikdy nebude hvězdou ale filmový divák u něj začne tušit povědomý obličej. Je tu výborný John C. Reilly, velmi dobrá Gwyneth Paltrow, skvěle padnoucí Samuel L. Jackson a především Philip Seymour Hoffman. Sice jen ve formě camea, jeho scéna je ale nejenom nejlepší scénou filmu ale zároveň definitivně položila základy proto aby se stal Hoffman Andersonovým dvorním hercem, kterého PTA obsadil do většině svých filmů do doby Hoffmanovy smrti. Ohledně Gamblera mám především dramaturgické výtky a to především co se týče faktu, že i když film trvá pouze 100 minut tak je vlastně v několika momentech vyloženě tempově mrtvý. Velký plus dodává závěr filmu, který v sobě má sílu a funguje jako to správné emocionální vyvrcholení všeho toho co se dělo předtím. Předtím je tu několik vyloženě přetažených sekvencí a někdy film obsahuje vyloženě taková místa, která ani nepůsobí nějak výrazně pocitově. Dost možná je na vině fakt, že měl být film brutálně z původní verze zkrácen a místo delší a smysluplnější verze dorazila verze tato, která má sice silný emoční závěr, všechno předtím je ale oproti tomu úplně studené a bezcitné. Už u Gamblera je poznat, že je PTA člověk co má talent. Silný schopnosti u psacího stolu, silnou režijní ruku a velmi ukázkově umí pracovat s hereckým ztvárněním jednotlivých rolí. To všechno dělá z Gamblera dobrý film, který ale zároveň má spoustu chyb a řadí se společně se Skrytou vadou k těm nejslabším Andersonovým filmům. Ve finále ale vlastně ani ne tak proto, že by byl Gambler špatným filmem. Spíše proto, že PTA poté chytil novou vlnu a začal (většinou) točit filmařské povedené až výborné pecky. Gambler tak slouží především jako slušná ukázka toho jak tento režisér začínal a rozhodně to není film, který by se měl Anderson pokusit smazat ze své biografie. Zároveň ale rozhodně ani zdaleka nejde o jeden z nejlepších režijních debutů všech dob.... (29.08.2020)

Když nasadíme artové dlouhé záběry a dialogy o ničem, nesvědčí to o noirovosti. Svědčí to prostě o snaze natočit artový film s dlouhými záběry a dialogy o ničem, kde doufáme, že prostředí (zde kasin) vytvoří samo tu správnou atmosféru. Do toho dáme pár zdrchaných existencí, únos, pistole, to by bylo, aby to nezabralo. Jenže ono to postrádá nějakou nosnější myšlenku, a nejen to, postavy se co chvíli chovají jinak, než před chvílí, a ty vymyšlené extrémní situace jsou zde nakonec spíše k smíchu, protože nevyplývají ani náhodou z potřeb a charakterů postav. Navíc je to skutečně celé natočeno hrozně nudně a ta proklamovaná pointa nijak překvapivá v podstatě není (když se nad tím člověk od začátku zamyslí, je mu i skoro jasná). (20.09.2012)

Anderson natočil ako jeden zo svojich prvých filmov povedzme že typického predstaviteľa americkej nezávislej produkcie. Prekvapiho ho neodmietli veľké hviezdy, takže sa film dostal do širšieho povedomia divákov. Ťažko hladať v trilerovom scenári realistickosť, je to žánrový film, ktorý zrejme hľadal inšpiráciu aj u Tarantina. No a taktiež nie je tak preafektovaný, ako Magnolia. Videl som ho dvakrát. (20.05.2012)