Rozhovor

Takto sústredené, nikam sa neponáhľajúce thrillery, v ktorých je psychologický rozbor hlavnej postavy rovnako dôležitý ako kriminálna zápletka, už v dnešnej (rýchlej) dobe americká kinematografia neplodí. Škoda. V Rozhovore sa, pokiaľ ma pamäť neklame, ani neobjaví streľná zbraň. Rola introvertného podivína ako na telo napísaná Gene Hackmanovi, skvelý krátky výskyt Roberta Duvalla. O vhodnosti a potrebe záverečnej scény v kontexte s predchádzajúcim dejom by sa dalo polemizovať, ale na výbornom dojme nič nekazí. Coppola bol Pán Režisér. (17.03.2015)

V istom zmysle mi Rozhovor veľmi pripomínal film Životy tých druhých. Viac ako thriller či krimi a všetky vyššie uvedené žánre je to psychologická dráma. Myslím, že práve na tomto zistení môžu očakávania mnohých divákov stroskotať. Ja som si to však skutočne vychutnávala. Gene to zahral skvele! Ako bonus avšak bez pridanej hodnoty som ešte aj zistila, že Harrison Ford vyzeral a hral skvele už v čase, keď som ešte nebola ani v pláne...Videné v rámci Season Challenge Tour. (29.08.2015)

Více než o thrillerový příběh se tu jedná o portrét postavy a portrét doby, které spojuje absolutní ztráta soukromí, voyeurství, křehkost osobní sféry. Harry Caul naslouchá životům jiných a sám svůj zcela popírá, v zoufalé obavě, aby nebyl prozrazen, vyslechnut, se maskuje jako dokonalý chameleon v bytě plném neosobních věcí, s milenkou, která o něm nic neví, s kolegou, se kterým nedokáže navázat bližší vztah, s telefonem, který nikdo nezná. Zpovídá se jen bohu, ale i jemu jaksi opatrně a na půl huby. Přesto nedokáže uniknout paradoxu lovec-kořist, a to právě ve chvíli, kdy dá jako běžný člověk průchod emocím a pokusí se zabránit tragédii, k níž by jeho práce mohla vést. Rozhovor zvláštně chladnou a odtažitou formou metaforizuje moderní dobu jako epochu, kdy všichni mohou naslouchat a manipulovat, ale přitom jsou sami křehcí a zranitelní (Harryho průhledný pršiplášt jakoby chtěl tenhle výklad podpořit). Není vlastně možné určit, kdo naslouchá a kdo je špehován. Coppola volí výtvarně sofistikovanou formu plnou ostrých tvarů, využívá komplexní práce s vypravěčem (různé úhly retrospektiv) a fantastické zvukové stopy, odtažité kamery. Rozhovor je skutečně filmem naslouchaní a v závěru mrazivým podobenstvím člověka, který přijde o všechno soukromí. S trochou nadsázky se každý moderní člověk může cítit jako zoufalý Harry v rozbitém bytě, sledovaný okem neviditelné kamery. Nebýt trochu ospalého úvodu, bylo by to vybroušené jako drahokam. I tak ale... Zvětšenina pro svět zvuku. Famózní minimalista Hackman. Zatraceně nadčasová věc. Masterpiece. (05.03.2007)

Veškeré své umění zapomněl Coppola doma v šuplíku a během natáčení se ani jednou neodvážil pro něj vrátit. Jinak si tento destruktivní zážitek nedovedu vysvětlit. První půlhodinu se do nekonečna omílá dialog sledovaného páru a když nastane okamžik, který by mohl dění posunout dál, tak se za asistence nevýrazné dramatizace vše odehrává znovu. Tím "vše" mám bohužel na mysli nulovou atmosféru, zcela chladné komponování hudby a nevídanou utahanost děje, který nemá absolutně žádnou snahu vybudovat jakýkoliv spád a nějakou klíčovost událostí. Od odpadu to zachraňují cca 3 sugestivní scény (scéna v hotelu, krev v záchodu a samotný závěr zobrazující náznak workoholismu). Pokud se na tento debakl skutečně díval prezident Nixon, tak ho měli vyznamenat Nobelovou cenou za odvahu. (30.03.2013)

Coppola se rozhodl spáchat atentát na všechny diváky, kteří disponují alespoň náznakem vkusu. Dlouho jsem nebyl svědkem něčeho tak nudného. Nefalšovaný dvouhodinový pokus o naprosté znudění diváků. Opravdu něco odporného. Gene Hackman dostal honorář naprosto zadarmo, neboť byla jeho role napsaná tak, že se od něj herectví ani nevyžadovalo. Vše, co k tomuto všemi oslavovanému výkonu postačovalo bylo tvářit se nezúčastněně a působit jako osamělá bytost bez života. Nechci se chlubit, ale tohle bych dokázal zahrát taky. Děj mi přišel neskutečně fádní. Divák 120 minut neustále dokola poslouchá jeden z nejdebilnějších dialogů, jaký se kdy ve světě filmu objevil. Pokud jste byli většinu stopáže v naivním očekávání, že se snad něco zajímavého začne dít, tak vyzkoušejte jiný film. Zde máte co do činění pouze s prach bídnou studií osamělosti. (04.07.2018)