Šňup

Po vizuálnej stránke (najmä kamera a strih) je inšpirácia s 'Requiem for a Dream' jasná a zreteľná, dokonca ešte viaz zefektívnená, miestami až prehnaná. Rovnako ako aj problematika drog, závislosti a spodnej americkej vrstvy. Ale to je asi tak všetko. 'Spun' si berie na mušku partičku feťáckych loserov a žánrovo sa uberá trošku inou cestou, ktorá mi pripomína filmy severskej produkcie. Hlavne vtipné odľahčenie vážneho žánru a komická dementnosť sú obrovskou devízou, a pritom nie až takou, aby ste film prestali brať vážne. 75%. (31.08.2008)

Jedná se o snímek sice ne dokonalý, ale rozhodně nestandardní a zdravě jiný – a to jak vedle běžné, tak i nezávislé produkce. Téma snímku není „nijak převratné“, pochopitelně. Dějově roztříštěný film o vzájemně se proplétajících osudech skupiny feťáků, fičících na speedu a prohryzávajících se se sněhem okolo nosních dírek vyžhavenou, vyprázdněnou realitou předměstí L.A., svým ironicky „nehodnotícím“ vyzněním někdy více a někdy méně připomíná starší filmy s obdobnou tematikou (nelze nevzpomenout přinejmenším stále omílaný Trainspotting). Navíc, vzhledem k tomu, že trpí jistou scenáristickou krátkodechostí (projevující se místy lehce křečovitou vtipností, trochu prázdným opakováním některých postupů a značnou „přeinspirovaností“ některých zákrut vyprávění), je děj tou nejslabší složkou celého tohoto filmového rauše. O poznání zajímavější je ovšem zpracování. Debutant Jonas Åkerlund se způsobem, jakým k filmu přistoupil, extaticky hlásí k tomu, že je v prvé řadě a především režisérem hudebních klipů – jeho snahou je nechat diváka sledovat film „očima speedu“, a proto bez oddechu a velmi přesvědčivě tlačí obraz do rychlého střihu, důrazu na makrodetaily, afektovanosti, krátkých řetězů obrazových asociací... a výsledek je velmi přesvědčivý. Je vtahující, nedává čas vydechnout – dokonale mapuje chutě a podivnou logiku života se speedem. Šňupu bývá vyčítána řada věcí – idealizací postav narkomanů počínaje, přemrštěným naturalismem konče. Nad těmito výtkami lze leda pokrčit rameny – smutné, prázdné, vyjedené postavy v sobě dle mého názoru nesnesou idealizaci ani náhodou; bez naturalismu a jeho „nahé sprostoty“ by snímku chyběla polovina přesvědčivosti. Jediným – i když pro většinu diváků asi jen těžko vydýchatelným – záporem je tak dle mého zmiňovaný scénář. S ním spojené mínus má potíže znegovat i kongeniální výkon stárnoucího Mickeyho Rourkea. A že je ten bývalý playboy vážně dekadentně dokonalý! (01.07.2004)

Po pravde receno, az takovej ulet sem necekal. Tentokrat je hlaska na obalu dvd "Dávka, kterou sotva vydejcháte" presna. Uvodnich deset minut je neskutecny psycho, reziser se vyziva v detailnich a zrychlenejch zaberech, az se mi z toho misty delalo soufl. Pak se nastesti trochu uklidnil, ale porad to byl slusnej ulet. Sice je tu krapet slabsi pribeh, ale vsema tema kamerovejma vychytavkama a skvelejma scenama to reziser skvele zamaskoval. Animovany sekvence nemaj chybu, zvlast ta se stripterkou a nejvic z celyho filmu me dostal Rourkeuv projev ala prezident o tom, jak musime milovat kundy. Tvurci se s tim fakt nesrali a sprosty slova tu jsou v jednom kuse. Co se tyce hercu, to byl fakt dokonalej vyber. Hlavni hrdina v podani Jasona Schwartzmana je asi nejnormalnejsi postava filmu. Pak tu je neskutecne drsnej Mickey Rourke se skvelejma starostma - uvarit drogy, nakoupit prisady, zajit na striptyz, koupit porno, pozvat si kurvu na trojku s pritelkyni a na zaver navsteva teplyho bosse. Taky potesi John Leguizamo, kterej, kdyz si narve na ptaka ponozku, tak nevite, jesli ho litovat nebo se mu smat. On je celej film takovej, ze nevite, jesli se smat nebo se zdesit. Nema cenu tu vyjmenovavat vsechny herce, vsichni byli skvely, takze uz zminim jen krutyho Stormareho a Chloe Hunter, jejiz role byla lezet naha privazana k posteli po vetsinu filmu. Proste kvalitne natocenej a kvalitne zahranej film se super vychytavkama, kterej se neboji ukazat i nejaky odvaznejsi veci a u kteryho se budete smat a zaroven vas znechuti. (19.03.2007)

Zase jednou budu souhlasit se slovy a slogany distributora - TUHLE DÁVKU SOTVA VYDEJCHÁTE. Má pravdu, rozdejchat to jde stěží, ale z úplně jiných důvodů a v úplně jiném smyslu. Já tedy obecně (ač mám k drogám míň než shovívavý postoj), filmy obírající se tímto tématem miluji. Nevím, čím to je, ale nezřídka filmařsky inovativně překvapí - žeby i tvůrci plodili v propadu do jiných realit? ;-) ŠŇUP ze začátku rovněž nabídl něco jiného než se běžně vidí, avšak po (půl)hodině už až tak moc nepřekvapuje a spíš stereotypně ukolébává, no a po doběhnutí do cílové rovinky zůstane už jen pachuť zbytečně nafouknuté (a v oné chvíli naštěstí už i prasknuté) prázdné bubliny. (11.10.2008)

videoklipový švéd akerlund inklinujúci k téme narkomanov a "feťákov" má rozhodne veľmi extravagantný rukopis, ktorý k danej téme pasuje, ale okrem excentrických obrazov občas na hranici nechutnosti, rôznych efektov a afektov tu chýba AKÝKOĽVEK príbeh - preto aj pomerne štandardná minutáž pôsobí miestami nudne, chýba humor, vonkajšia formálna a audiovizuálna prezdobenosť sa snaží zakrývať prázdnosť a neoriginálnosť vnútornú, napriek tomu sa do filmu nasáčkovalo kopec skvelého obsadenia, hudby a hudobných cameí (zrejme režisérových kamošov), Rourka zbožňujem, lebo tuším, aká úžasná osobnosť/umelec to je, preto ma bolí, keď ho vidím v podobných rolách, ktoré mu síce "sadnú", ale niet čo hrať a vidno, ako sa neskutočne nudí, aj schwartzmana som si veľmi obľúbil, je to sympaťák a vidieť ho hrať unaveného feťáka je vskutku netradičný zážitok, leguizamo so suvari a stormareom si to neskutočne užívajú a robia si "prču", takže partie s nimi sú tie lepšie; ono to v podstate nemá byť nejaké zásadné dielo alebo ťažká halucinácia, ako taký easy trip to môže fungovať, ale ja som čakal viac . . . asi viac zábavy, neviem . . . (14.07.2009)