Peggy Sue se vdává

Na tento film som sa pozeral len z jediného dôvodu - v tomto filme si zahral môj obľúbenec Jim Carrey a bola to jedna z jeho prvých rolí. Z filmu som spokojný. Oceňujem fakt, že do posledného okamihu nevieme, s kým Peggy skončí. Je zaujímavé, že mnohý herci sa potom preslávili, avšak svoju hviezdnu kariéru "prežili" len dvaja - Nicholas Cage a Jim Carrey. Ostatný nakrúcajú iba béčka, alebo nenakrúcajú. Carrey dokazuje, že vždy bol skvelý herec a dokázal na seba upozorniť. Nie je to zlé, ale radšej si pozriem spriaznený Návrat do budúcnosti. (03.12.2005)

„Peggy Sue sa (už raz) vydala” , a to pred štvrťstoročím, keď akurát práve teraz má (po)maturitné stretnutie - maturitného ročníku "60", pričom manželstvo, má už zrejme úplne v troskách, lebo sa momentálne rozvádza, alebo už je rozvedená s televíznou hviezdou "Šialeným" Charlie Bodellom, ktorý ju podviedol so ženou menom Janet. Čo čert ale nechcel, pred odovzdávaním torty k jej narodeninám, kedy sa taktiež stáva zároveň i kráľovnou večierku, zrazu a náhle omdlieva, že presnejšie povedané: „Doslova sa vracia v čase” , keď odznova prežíva svoje maturitné obdobie, čo sa dá vlastne všetko pripísať stavu - "klinickej smrti" ! Odteraz prehodnocuje svoj vzťah s Charliem, či to náhodou nie je trochu zlý nápad, aby sa vzali, keď vie, čo ju neskôr čaká, a tak popritom skúša iné vzťahy s dvomi nápadníkmi, vedcom Richardom Norvikom a básnikom Michaelom Fitzsimmonsom, či si nakoniec nerozmyslí, kto je de-facto, k nej, skrátka najvhodnejší... ? / Začnem niekoľkými negatívnymi postrehmi k tejto presladenej "coppolovke" . Herečka Kathleen Turner, ktorá v dobe nakrúcania, má zhruba 31 rokov, stelesňuje 18-ročnú študentku, čo by sa dalo ešte prepáčiť, ale i napriek tomu je z môjho uhla pohľadu nevierohodná, vonkoncom na to nevypadá, aj keď sa väčšinou veľmi snaží, aby tak i patrične vypadala. Helen Hunt si na chvíľu zahrala jej filmovú dcéru Beth Bodell, kde dokonca figuruje iba 9-ročný, vekový rozdiel, čo je ďalší absurdný nonsens ! To musia ísť body automaticky smerom nadol, t. j. uberanie hviezdičiek. A to ani nehovoriac, že Jim Carrey vyzeral stále rovnako v dvoch časových rovinách. Samé, tvorivé kiksy ! Asi vôbec najzásadnejšie výčitky mám jednoznačne k tomuto nepresvedčivému stárnutiu našich milých postáv, citovaných vyššie, čo najlepšie vystihuje, v čom tkvie najväčší problém sfušovanej réžie Francisa Coppolu, prečo film u mňa neprešiel, ako celok. Stále si zbytočne nahováram, že režisér trhákov, ako sú Krstný otec 1 a 2, Apokalypsa, alebo i Rozhovor medzi(tým), má veľký potenciál ma osloviť aj inými kinematografickými zárezmi, ktoré nakrútil, no, často sa len prizerám samým, priemerným počinom, ktoré sa ani na vlas nepribližujú týmto filmovým klasikám ! V 70. rokoch dominoval novému Hollywoodu, ale v tých "reaganovských" , to nie je žiadna sláva, p. Coppola. PS: Všímam si, že niektorí herci, či herečky, čo začínajú u Francisa Forda maličkými úlohami, sa neskôr preslávia, kedy sú plnohodnotnými hereckými matadormi. Nicky Cage už dávno nie je tým, čím býval, a to isté platí aj pre jeho nemenej významného strýka ! (27.05.2020)

Film na oddech, který navzdory lákavému námětu zase tolik vynalézavých zvratů a konfrontací nenabídne. Herecky super, protože Turner v osmdesátkách moc konkurenci neměla, neurvalý Cage je tradičně vtipný a Jim Carrey v pozadí snad poprvé výrazněji procvičuje svůj gumový xicht; soundtrack bez chybičky a Coppola dokazuje i na takhle malém snímku, že má jako režisér ocelově pevnou ruku. Přesto jen lehký nadprůměr s rutinně rozvrženými aktéry a s nepříliš přesvědčivým závěrem, který se na 4* těsně nechytá... (07.03.2019)

Typický příklad zbytečného filmu z dřívějších časů. Jima Carreyho je zde zoufale málo. Cage má své nejlepší časy teprve před sebou a sledovat 100 minut Kathleen Turner jak se neumí rozhodnout s kým spojí svou budoucnost není zrovna dvakrát zábavné. Největší záhadou pro mě je, proč tohle Coppola vůbec točil. 40% (09.05.2022)

Ještě že se rozumná Peggy Sue vdávala podruhé v sobotu, jinak bych přišla o tento lidsky hřejivý skvost. Nejkrásnější variace na anachronismus co jsem zatím viděla. Hltala jsem každou sekundu, každý záběr, okamžik nečekaného děje s přiblblým výrazem natěšeného snílka v dokonalém souznění s roztomilou Peggy a potrhlým Charliem. Parádní retro story o snaze změnit osud bez zbytečného moralizování, ale s nadhledem, vtipem a jemnou grácií, která mě strhla jak vodní vír. Dobové kostýmy a zachycení bezstarostného mládí 60. let nešlo natočit líp, o to milejší je zjištění, kdo se podepsal pod režii. Sám velký Coppola, který je mistrem v zobrazení detailů a charakterů postav. Radost, s jakou všichni bezvadně hráli, tutově přenesli i na mě a jsem jim za to moc vděčná. Vždycky jsem se chtěla vrátit do minulosti a něco změnit, ale už si nejsem tak docela jistá. (26.11.2011)