Super Size Me

Dokument z řádu těch, jimž uvěříte i lživou informaci, neboť je zábavně prezentována. Na nenapadnutelné argumenty se zde nehraje, větší význam má síla dopadu. Je společensky prospěšným činem „užrat se“ fast foodovým jídlem? Co by následovalo, kdyby Spurlock ve svém experimentu pokračoval a nakonec zemřel? Byl by někdo překvapen? Těší mne autorova (pasivní) aktivita, ale zároveň přemýšlím, jestli byla takto vyhrocená varianta jediným způsobem, jak předvést škodlivost „junk food“ pro lidský organismus. Ale nejspíš jo, kdybych sám navštěvoval Meka vícekrát než jednou za půl roku, po zhlédnutí nejspíš přeladím na kopřivové listy... na pár dnů. 75% Zajímavé komentáře: Faye, nunka, numi, fleker, Decker, Trainspotter, Phillo, Honza dAve (21.09.2010)

Řekl bych, že autor tohoto snímku je fakt magor. Jako myšlenka je zajímavá, ale praktikovat to na sobě nemusí dopadnout dvakrát valně. Tak jak mu doktoři na začátku řikali, že má nezvykle zdravé tělo si dokázal během pouhého jednoho měsíce pěkně zdevastovat. Občas jsem se mu i ironicky zasmál :) Jinak, i když se občas stravuju ve fast foodech ne zrovna v Mc Donald ale ono to je respektive jedno...film mi je neznechutil ale vysvětlil vlastně to co všichni víme. (16.06.2006)

I kdyby Morgan používal podobné metody, jako Moore, odpustil bych mu to. Konečně se někdo pozastavil nad škodlivostí nějaké každodenní činnosti, dalo by se říci životně důležité. A ne jen těch, u kterých se nyní mohou zdravotnické organizace přetrhnout, aby na jejich smrtelnost poukázaly. Snadno se totiž pozná, že ty běžnější jsou mnohem větší věda, než se zná...věřte člověku, který zhubl třcet kilo... :o) 90%. (30.07.2010)

Opravdu drsný dokument, který se konečně nesnaží diváka přesvědčit argumenty typu "takhle jsem to zažil, tohle někdo říkal", ale ukazuje nám jednoho šíleného člověka, co se obětuje pro svůj film. Tleskal bych mu kdybych věděl, že mě uslyší a hodně rychle bych tento snímek doporučil jako "povinnou četbu" všem, bez rozdílu věku, kteří navštěvují často fast food všeho druhu. Mnoho skutečností z filmu jsou známá fakta, ať už vliv jídla na cholesterolu, podkožní tuk nebo srdeční problémy. Vše je však podáno velmi reálně, obětavě a pro každého člověka velmi jednoduše. Co se týče srozumitelnosti své myšlenky je SSM jednoduchý a přímý dokument dokazující vše o čem lidé neradi slyší. Doufám, že vznikne více podobných zničujících dokumentů, které lidi naučí myslet... (27.03.2007)

Ač se jedná o dokument veskrze zábavný, zelené děti veganů si u něj nepochybně nadšeně sežerou kýbl napukané kukuřice a antiglobalizační smažky budou mít další důvod zkušeně potěžkávat před výlohou s velkým M dlažební kostky, jedná se o tendenční škvár. Nesnáším, když si někdo dělá legraci z mých oblíbených potravin, a proto jsem se rozhodl provést svůj vlastní experiment a několik týdnů žral chleba s paštikou a zapíjel ho koncentrovanou cukrovou vodou. S průběhem bych si vás dovolil seznámit: Týden 1. Mňam, Májka! I Poblífka nad ní vlnil prstem, je bez konzervantů a chutná skvěle. Taxi namažu dva! Xnídani, obědu i večeři. Jsem v úžasné kondici, na břichu si strouhám mrkev, kterou samozřejmě hážu králikům, aby brzo chcípli a mohl jsem je napaštikovat. Týden 2. Už tři dny jsem nesral! Asi lenivím. Nafouklý pupek mi převisnul přes pásek, trochu funím do schodů, mrkev se mi drolí o pneumatiku, králíci jsou kapku vychrtlí. Bude to tím, že se obaluju na zimu. Májka pořád skvělá, ale ten chleba zřejmě trochu škodí. Týden 3. Dnes se mi zdálo o mletí masokostní moučky. A taky volal můj kardiolog. Prý mám náběh na nějakou anginu klitoris, nebo tak, a měl bych okamžitě změnit stravovací návyky. Co ale může nějaký zasraný lapiduch vědět, že? Prý na škole z anatomie tak tak prolez. Ze mě hladovou piču nikdo dělat nebude! Ale opatření jsem raději provedl. Zkusím to chvíli bez lepku. Ubral jsem chleba, přidal Májky. Sraním stále pohrdám. Týden 4. Právě jsem s funěním doinstaloval na podlahu hajzlu zrcadlo. Přestal jsem si na něj vidět a vadily mi ty furt mokré ponožky. Králíci chcípli hlady, kůži a kosti jsem pomlel do Májky. Necítím se moc dobře, něco na mě leze, asi chřipka. No nic, dám si Májku, zaprdím si a půjdu spát. Musím už jen na zádech, na břichu se strašně kolíbám, mlátím hlavou do pelesti a budí mě to. Týden 5. Zasraná Májka. Už jí mám plnou prdel. Tak strašně rád bych si skáknul do Meka na něco dobrého, ale bojím se, že by mi to zkurvilo výsledky experimentu. A taky nemám co na sebe, už se nenarvu ani do XXL šusťáků se čtyřmi pruhy. Chřipka je nějaká vleklá, buší mi v uších, jsem kapku brunátný a taky mi z těch virů narostlo vole. Dnes mi na záznamník vyhrožoval i můj proktolog, ať se na to okamžitě vyseru, jinak prý budu prdět do hlíny. Zasmál jsem se tomu a zaprděl si do peřiny, ze které mi vylézaly mé otylé kotníky. Týden 6. Xnídani jsem si namazal Májku na Májku a hodil jsem kosu. Zasraná chřipka. Je mi zle zrovna když mě oslovil Myšelín, jestli jim nechci dělat Bibendum. Pak mi ale můj instalatér došel prošťouchnou hajzl, protože jsem omylem spláchnul pár obalu od paštik a dost mě vyděsil! Povídal, že to není žádná chřipka a mám to prý z toho, že furt žeru to svinstvo. Poblívka údajně lže za prachy a Májka není zdaleka tak zdravá a výživná, jak mi tvrdili! Jemu věřím, dokázal úplně sám vystudovat dvouletý obor bez maturity! Hajzli jsou to! Týden 7. Nacpal jsem se laxativem a týden sral. Jsem naštvaný! Jen, co si budu schopen přes to panděro zavázat tkaničky, skáknu si do Meka na zdravou snídani a pak se odpotácím s pytlem dlažebních kostek na demonstraci do Babic! Podívejte se, co se mnou provedli! Potáhnu to až do Assburgu, hned po Stojkových prý přijdu na řadu. Doufám, že mě podpoříte! Ty svině globalizační prý už pronikají i na zahraniční trhy a dokonce začínají cpát své závadné potraviny i do škol. Rozmlátíme jim fabriku a budeme jimi strašně pohrdat a bojkokotovat je, co říkáte, idioti? (27.10.2013)