Maska rudé smrti

Maska rudé smrti v podstatě není horor - jen velmi temný středověký příběh, čili zase něco trochu jiného a chytlo mě to. Zatímco v kraji řádí rudý mor a lidé umírají, na místním zámku si princ Prospero pořádá nákladné bály a žádná krutost mu není dost zvrhlá. Navíc se se svou ženou modlí k Satanovi a jako další rozmažilost se rozhodl zkazit a zničit čistou nevinnou dívku z místní vsi. Líbil se mi fantastický Price, barevné ladění, všeprostupující temnota a atmosféra smrti, kde život nemá cenu. Smrti byly překvapivé (dýky, citace Ptáků, vynikající scéna s kostýmem opice - kdy nikdo z přihlížejících nejeví zájem o to, že jeden z nich je upalován). A samozřejmě finále, kdy Rudá smrt přichází na zámek. (21.12.2013)

Mohlo by obdržet i pět hvězdiček. Směsice pohádkového koloritu, operetní kulisové inscenace, gotického hororu, podobenství se středověkými prvky i s nalíčenými ženami a příčesky 60. let. Roger Corman a jeho dílo, které má své naivní, lehce kýčovité kouzlo, zde navíc se snahou zabývat se alespoň trochu věčnou otázkou víry, zatracení, spásy, oběti i hedonismu... Nedosahuje sice tajemné gradace jako Jáma a kyvadlo či Zánik domu Usherů, ale fajnšmekr žánru tu nalezne všechny typické ingredience cormanovek. Já mám pro tahle "mistrovská béčka" 60. let s jasnými principy dobra a zla slabost... (04.03.2010)

Jako milovník starých britských gotických hororů, který obdivuje atmosféru, příběh Pádu domu Usherů i výkon Vincenta Pricea v něm hlásám, že "Maska" je příšerná kravina, kterou by žádný zelenáč v oboru začínat neměl, jinak si tento žánr znechutí jednou provždy. Kromě stupidního scénáře mě nejvíc vytočila neschopnost tvůrců sehnat do role trpasličí tanečnice opravdovou liliputku. Malá holčička, která jen hýbe pusou, a je předabovaná dospělým ženským hlasem, působí v jinak poměrně graficky zdařilém filmu jako neuvěřitelná amatéřina. Tragicky také hrají všichni komparsisté, smějící se ničemu. Rychle jinam od Červené smrti! (28.10.2009)

Rozvleklá nuda. Zpočátku to ještě mělo jakous takous atmosféru, ale postupně i ta šla do kytek a nějaké logické chování postav jsem tady také příliš nepostřehl. Ta rádoby mladičká a naivní křesťanka, co má být jako panna ke všemu, vypadá žel spíše jako protřelá pracovnice domu s červenou lucerničkou (i když herečce v té době bylo 18), takže jí její naivitu, nevinnost a víru ani za mák nevěřím. Čímž celý ten pokus o konflikt víry a ďábla jaksi pozbývá jisté uvěřitelnosti v rámci žánru. V určitých jednotlivostech zajímavé, ale jako celek to nefunguje. (23.05.2020)

Naprosto souhlasím s komentem Němi. E.A.Poe byl zvláštní pavouk a ví se o něm, že ujížděl na leccčemž chemickém co mu způsobovalo různé stavy opojení a halucinací. Nelze se divit, doba byla taková a umělci rádi experimentovali hledajíc cesty do dalších dmenzí podvědomí :-) Řekl bych však, že ať už bral cokoliv, bral toho buď moc nebo málo. Tomu odpovídají jeho příběhy z nichž jsem nejeden četl a které jsou řádně ulítlé. Dnes již pravda působí trochu vyčpěle, současník je zkrátka už otrlý lecčíms co četl a hlavně viděl... Nejinak je to i s tímto filmem. Sama myšlenka celkového zmaru mi přišla krapet mimo stejně jako papundeklový hrad, kečupová krev i další znázornění hrůz ve filmu. Přesto jsem však byl zasažen velkým herectvím Vincenta Price v roli prince Prospera, jehož jediným pánem je Satan. Tohle je zkrátka film ze staré školy v nejlepším slova smyslu. Možná to někomu bude připadat lehce zaprášené, lehce kudrdlinkovaté, lehce mimo dnešek.. ale s tímto filmem je to podobné jako s nějakou starožitností. Byť se vám nehodí do moderního bytu , přece jen si ji ponecháte. Jednak proto, že má nějakou hodnotu a jednak proto, že z ní čiší to opravdové umění dávného autora. Dávám za 3 masky. * * * (13.02.2016)