Šampón

Kaderník. Strihá, češe a obriaďuje zákazníčky. Nakoľko jeho libido je silnejšie než rácio, dokurví si spomenutými móresmi majster frizúr vlastný ambiciózny plán podnikania. Portrét a reflexiu doby som veľmi nenašiel – ako tragikomédia o trampotách a následkoch roztopaší sukničkára to ale vcelku ujde. (13.02.2013)

Název jako pro bláznivou komedii kryje veskrze trpkou sondáž do americké společnosti na přelomu bezstarostných 60. a deziluzivních 70. let. Neboť byl tento návrat ke dni, kdy ve volbách zvítězil Nixon, natočen v době po Vietnamu a po aféře Watergate, je zřejmé, že tvůrci do scénáře promítli své následné vystřízlivění. Díky odstupu se mohli vyjádřit k tomu, co hrdinům filmů jako Bezstarostná jízda život bez závazků skutečně přinesl. Kadeřník George není nezodpovědný hipík, i když jej tak okolí dle vzhledu a povolání škatulkuje. Stejně jako celý film klame tělem. Je člověkem, který v nesprávný čas zvolil nesprávnou cestu a s přibývajícími hodinami se dopracovává ke zjištění, že si doslova "prošukal" kariéru a tím zbabral i svůj osobní život. Myslel si, že má věci (kterými pro něj byly i ženy) pod kontrolou, zatímco ony měly pod kontrolou jeho. Pozdě procitá jako poslední snílek ve světě plném pokrytců. Doba ideálů skončila. Kromě toho, že je Šampón "komedií" odvážně revizionistickou, vystavěnou okolo několika typů krize (politiky, ekonomiky, maskulinity), je také špičkovou ukázkou, jak psát scénáře (jako většina filmů, na nichž se podílel Robert Towne). Představování postav, objasňování vztahů mezi nimi a vysvětlování jejich motivací probíhá s nádhernou plynulostí. Každá scéna se určitým způsobem vztahuje k hlavnímu příběhu a doplňuje portrét hrdiny a doby. Vše se děje jakoby nadvakrát, dvěma postavám paralelně. Jen jedna (George) ale myslí to, co dělá, upřímně. Vyprávěcí úspornost se v neposlední řadě projevuje pevným, neodlučitelným provázáním pracovní a soukromé linie. Nečekejte romantickou komedii, nečekejte film, který vám projasní den, a třeba budete překvapeni, kolik hořkosti v sobě ještě v polovině 70. let některé mainstreamové hollywoodské snímky měly. 75% (13.02.2013)

...Ako sa jeden kaderník, tú profesiu treba podčiarknuť, intenzívne snažil obháňať ženské sukne, lepšie povedané svoje zákazníčky, ktoré preťahoval jednu za druhou, a úplne pozabudol, že sníval o tom, že si otvorí vlastný kadernícky salón... Trochu atypické je, že má náklonnosť k osobám opačného pohlavia, keď väčšinou títo jedinci sú náchylní k homosexualite. Pravdaže je priaznivejšie, že sa považuje za ojedinelú výnimku, lebo koho by to bavilo sledovať, ak by bol na chlapov. Prístupnosť filmu je R, čo znamená iným jazykom, že scenár si servítku pred ústa málokedy čo dával, a samotná réžia Hala Ashbyho ide na totálnu drzovku ! Trochu smutné je inak aj to, že vidieť pokope Beattyho, Christie, Hawn, Grant a Wardena + menšie cameo Francis Fisher, je z minúty na minútu, čoraz tragickejšie i z filmového pohľadu. Skrátka, nudil som sa, ako pes, aj keď som mal k dispozícii krásne herečky, ktorými som sa síce mohol donekonečna kochať, slintať, ale v konečnom dôsledku som sa ani o jednej z nich nič nedozvedel, len samé zbytočnosti. Nepovedal by som, že takýto špecialista na strih si nedá pozor na svoj vlastný, lebo ten je často neprehľadný a chaotický zároveň, aký je film sám, ktorý som si chcel vo chvíli voľna pozrieť, len som naďabil na sprostú absurditu, áno, vulgarizmy sú tu rozsypané všade navôkol. (25.03.2018)

Vitajte v dobe, keď sa ani mainstreamový film nebál prinášať trpké posolstvá a stáť na pevných základoch chytrých scenárov. Niežeby sa to nedialo občas aj dnes, ale vtedy sa kalkul bral skôr ako urážka diváka. Aspoň tak mi to pripadá. Na Šampóne nie je ani tak zaujímavý príbeh, ako skôr inscentovanie scén a ich parádne načasovanie a vypiontovanie. K tomu narážky na dobu, keď sledujeme jedného pokrytca za druhým (zo situácie vyplýva, že aj z radov žien) a toho najväčšieho v televízii. George je proste taký, aký je a nemá zmysel, aby sa kvôli tomu ospravedlňoval. Niekto to chápe, niektorá zase nie a chudák si neuvedomuje, že nato, aby človek bol skutočne šťastný, nie je od veci trochu nad sebou popremýšlať. Ale zase, keď má pocit, že bude žiť večne... (16.12.2013)

Jedno z mála zklamání, které mi na filmovém poli přivodil hollywoodský rebel Hal Ashby. Propojit do sebe krizi středního věku, cynismus 70. let a leitmotiv známé pohádky o chození se džbánem pro vodu je jistě zajímavý a nosný nápad - jenomže u něho to i končí. Scénář je opravdu slaboučký a vyjma závěru se nikam nepohne a zajímavou postavu abys pohledal. Žádná z hereček nemá co hrát a ač se Warren Beatty snažil seč mohl, jeho s věkem bojujícímu slizkému metrosexuálovi jsem nedokázal fandit ani minutu (to snad není ani Beattyho vina, jako spíše scénáře). Na stejné téma vzniklo (nejen) v 70. letech mnoho zdařilejších filmů. Tak za ten nápad a hudbu Paula Simona 40%. (02.03.2013)