Kupec benátský

Pacino je geniální a jeho postavy mi bylo vážně líto a potom jak se k němu (a všem židům) ostatní chovali jsem mu i pomstu přál a on si ji podle mě zasloužil. Místo toho dostala přednost klasická shakespearovká převleková šaráda, se kterou člověk bohužel nic nenadělá, protože to holt takhle mistr napsal, ale u mě to sráží výsledný dojem. Všechny v tomto filmu Pacino zastiňuje (snad vyjma Ironse) a ostatní postavy a jejich zápletky jsou nezajímavé a občas dost směšné. (22.12.2006)

Film se mi líbil, zvláště pak spojení působivé hudby s některými scénami (běhal mi dokonce i mráz po zádech). Jestliže má Kupec problém, tak je to v žánru. Kupec benátský není drama (jak je zde na csfd napsáno), nýbrž komedie. Radford se tohoto žánru drží jen z poloviny. Například scéna u soudu je velmi naturální a potřebovala by nejspíš trochu odlehčit (po této scéně přichází scéna s prstýnky, která je zde jakoby z úplně jiného filmu). Ale nakonec Radford udělal asi dobře, protože se nejedná zrovna o námět komediální, látka obsahuje antisemitismus (to byl problém této hry, po druhé světové válce ji nikdo nechtěl natočit). (18.12.2006)

Po většinu času mě to hodně bavilo a konverzační a monologové perličky v shakespearovské angličtině byly pro moje uši úplným potěšením. Ten chlápek byl génius, že před více než 400 lety dokázal napsat dialogy, které i dnes fungují tak dobře. Hodně scénáristů by se od něj mohlo (mělo) učit. V tom také oceněji autory, že texty přizpůsobili tak šetrně, že neztratili právě to kouzlo a styl. (11.12.2006)

Ve chvíli, kdy u každé nové shakespearovské adaptace vyvstává otázka, zda bude natočena zmodernizovaně, muzikálově či převedena do teenagerské verze (všechny možnosti mi vyhovují), se Michael Radford odhodlal k odvážnému kroku - natočil film přesně podle předlohy. Proto mi chvíli trvalo, než jsem akceptoval vzletnost a mírnou rozvláčnost divadelních dialogů, ale jelikož Pacinovo božské herectví by mě dokázalo strhnout, i kdyby hrál v tom nejhloupějším filmu a stejně tak mi vyhovuje skromný výraz Fiennesův a smutný pohled Ironsův, zůstala po závěrečných titulcích vysoká spokojenost. V žádném případě se ale nejedná o film pro všechny, Shakespearova extrémní romantika je zde používána v hojné míře a kdo sentimentálním koncům nebo dialogům neholduje, mohl by film znechuceně vzdát snad ještě před jeho polovinou. (12.12.2006)

Shakespeara lze zařadit mezi největší génie dramatu. S jakou přesností vystihuje všemožné lidské charaktery, je obdivuhodné. A vynikající také je, když někdo podobně báječnou látku dokáže přenést do filmu. Michaelu Radfordovi se to povedlo. Jeho "Kupec benátský" je přesně takový, jaký má být. Nechybí pořádné drama, ale ani komediální prvky. Velký obdiv patří hercům, potažmo maskérům, protože Al Pacino je jako Žid Shylock k nepoznání. Výprava je snad rovnou na Oscara, dokonale nás přenese do Benátek 16. století. Prostě a jednoduše zas jeden film, který potěší srdce i oko divákovo. (09.07.2005)