Noční můra v Elm Street

Opravdu úžasný horor. Viděl jsem ho už kdysi jako děcko, ale tehdy na mě nějak nezapůsobil, moc jsem ho totiž nechápal. Dnes jsem se na něj podíval znovu a jsem nadšen. Skvělý záporák, výborná atmosféra a docela vynalézavé mordy (i když vzhledem k námětu mohly být ještě lepší) vyšvihly tento snímek do mé osobní topky. A dokonce jsem se místy trochu bál, takže plné hodnocení je opravdu na místě. Horror movie of the year (06.06.2008)

Americký režisér a scénarista Wesley Earl Craven stvoril v roku 1984 týmto svojim kreatívnym filmovým počinom nezabudnuteľnú, kultovú, horrorovú osobnosť. Zrodil sa Freddy Krueger - ťažkými popáleninami znetvorený maniakálny vrah detí, ktorý post-mortem zabíja, prostredníctvom snov, teenagerských obyvateľov Elm Street. Samozrejme, že má ku tomu svoje pádne dôvody. Prvá časť série "Nightmare on Elm Street" je veľmi významné dielo svetovej horrorovej kinematografie. ***** (23.12.2016)

Noční můra v Elm Street patří bez přehánění mezi nejznámější horory, které kdy vznikly. Oprávněně. Už zabití první osoby, která byla od začátku prezentovaná jako hlavní postava, a tedy jako ta co by neměla umírat, tedy rozhodně ne hned na začátku, je velmi překvapivé. Nápad se zabijákem, který se ve snech mstí potomkům svých vrahů, je perfektní. Bohužel v prvním díle se jej nepovedlo zcela rozvinout. Důvod je nasnadě. Tvůrci se snažili o co nejuvěřitelnější prolínání mezi reálnými a snovými pasážemi. Nechtěli využít veškerý prostor snu k realizaci šílených nápadů, které by bouraly již tak vratkou atmosféru, a bohužel zcela rezignovali i na vyobrazení bezmocnosti, kterou museli, resp. mohli, jednotlivě postavy zažívat (zejména neprávem obviněný Rod a hlavní hrdinka). V konečném důsledku tak sledujeme spíše komorní podívanou, ve které je jediná hlavní postava opakovaně konfrontovaná se světem Freddyho Kruegera. Je ovšem třeba vyzdvihnout fakt, že hlavní postava prochází neustálým vývojem a k Freddymu se vrací vždy obohacena o nové myšlenky, které může a chce využít. Jejich souboj je čím dál vyrovnanější, což přináší větší napětí v důsledku očekávání dobrého, či špatného konce. Problém je, že toho napětí je na začátku co by se za nehet vešlo a na konci to není zase až o tolik lepší. Nervydrásající atmosféra a okusování prstů ze strachu o hrdiny se bohužel nekoná. Takovým hřebíčkem do rakve je pak závěr, který je nejslabším článkem celé série. (06.06.2010)

„Co na to říká koroner?“ – „Zvrací od chvíle, co to uviděl!“ Když mi bylo zhruba deset jedenáct let, měl jsem lákavou možnost volby: buď budu doma večer sám, nebo půjdu s bratry do kina na popáleného chlápka, jehož osud vzali rodiče dětí z jedné ulice razantně do svých rukou. Dneska je to víc k pousmání, ale atmosféru a množství nápadů to zdaleka neztratilo. Navíc je to mile bizarní a velmi atmosférické. A Robert Englund je luxusní démon. Přesto tohle zvrácené dítě Wese Cravena nemělo zdaleka na růžích ustláno. Studiím se látka nezamlouvala, dokonce ani jeho kamarád Sean S. Cunningham, který měl režírovat scénu roztékajících se schodů, měl k námětu výhrady. Látce věřil až Robert Shaye, který prakticky na koleně založil společnost New Line Cinema. Ta do světa vypouštěla samá finanční selhání a (ne)úspěch Freddyho měl být pro další „život“ studia klíčový. (02.06.2012)

Tak už vím, proč je A Nightmare on Elm Street považován za klasický horor či klasickou sérii hororů, chcete-li. Tento první díl je naprosto bezchybný - ať už theme song, ze kterého mě příjemně mrazí, přes mladého Johnnyho Deppa až po postavu, bez které by tato série nebyla tím, čím je - Roberta. Parádní atmosféra, parádní horor (i když jsem o jedné lekačce věděl, stejně jsem se lekl)… prostě parádní film. O legendě se těžce píše, tu musíte vidět. 100 %. (24.11.2011)