Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Tohle je strašně divnej film. Žádná postava tu není normální, všechny jsou něčím divné, hraje tu hudba buď Hany Zagorové nebo nějaká, co by se spíš hodila do mysteriózního filmu (a nejlíp tu hraje obojí dohromady a to je pak už totálně divný) a celkově to má takovou nevysvětlitelně divnou atmosféru, že si ani nejsem moc jistý, o co teda mělo jít. Zpočátku je to takový komediální sled scének ze životů Hrubeše a Mareše, který je ale propojen nějakým dějem a do toho všeho je tady režisér Karpatti, který chce v Česku natočit film. Některé scénky mě jakýmsi zvláštním zvráceným způsobem bavily, jiné mě naopak nebavily vůbec a akorát jsem se u nich dost nudil. Měl jsem to tak 50 na 50. Ke konci to ale celé strašně zvážní a všechno vyústí v tragédii, kterou jsem od toho fakt nečekal, nicméně bůhvíproč funguje, zapadá do toho a je i silná. Měl jsem celou dobu pocit, že se to svým postavám vysmívá - ale i s nějakým soucitem. Není to chladné pohrdání vším živým jako u Formana (protože i tomu se tenhle film vysmívá), spíš je to takové... divně lidské. Fakt nevím jak jinak to nazvat. Navíc postava režiséra Karpattiho podle mě parodovala Klusáka a parodovala ho skvěle, včetně toho jeho závěrečného vyvrcholení. Jak už jsem psal, z nějakého mě neznámého důvodu se mi to líbilo a rozhodně mě to i zaujalo, protože to celé má takovou divnou atmosféru, takže já jsem s tímhle filmem do určité míry spokojený. Akorát bych ho teda asi nikomu nedoporučil, protože to je tak strašně specifické, že se a divím, že to tady nemá o 20% míň. Být to kratší tak o půl hodiny, vystříhat z toho ty nefunkční nudné scény a možná bych pak dal i vyšší hodnocení. Silné 3* (27.03.2021)

Bum! Morávek spadl z mého tvůrčího Olympu na tvrdou zem a celý ten pád nebyl ani vůbec pěkný. Hruběš a Mareš jest zářným exponátem do muzea "nezvládnutých ambicí". Po fantastické Nudě si tvůrčí skupina kolem Morávka (svůj štáb příliš očividně nemění) ukousla projekt, na který jednoduše neměla. Zatímco v jeho debutu byl skoro každý prvek ošpendlen originálním a až hračičkovským nápadem, tak zde se gejzír invence očividně zasekl anebo jednoduše začal recyklovat, to s čím přišli před několika lety. Scénáristická křeč přimontovaná k póze z laciného sekáče jednoduše nemohla fungovat. Mnohem raději uvítám film, co se drží při zemi a nebojí se to přiznat, než film, co by chtěl lítat v oblacích a staví kolem sebe papundeklové Potěmkinovy vesnice. Díky tomuto filmu začínám nabývat pocitu, že některé snímky o ničem vážně vznikají pouze z nedostatku nápadů. Bylo mi opravdu líto, že Krajčo tolik protrpěl kvůli tak špatnému filmu. Morávek si ukousl moc velkého sousta a doslova se jím udávil. Jeho další film začínám očekávat přece jen s větší skepsí. (31.10.2007)

Standardní český trend naší kinematografie, tragikomické rozpitvávání lidských osudů, si vzal do parády Vladimír Morávek podruhé. Zatímco Nuda v Brně měla fajn téma (ztráta panictví, resp. panenství), zde společně se spoluautorem scénáře Janem Budařem krutě přestřelili. Vztah dvou mentálně jednodušších jedinců dokáže prvních dvacet minut na humorných větách „Si kokot!“ stát ještě solidně, jenže v půlce snímku se kritika reality show Morávkovi rozpadne pod rukama, děj stagnuje, takže kdo přetrpí nudu, dočká se působivého konce v pražském krematoriu, ale i to je poněkud málo. Žádný další průlom do dějin filmu se nekoná, ale spíše se jedná o smutné potvrzení zažitého pravidla, že v současnosti se u nás nic jiného natočit nedá. Krize českého filmu v plné parádě! (31.07.2006)

NEŠLAP NELÁMEJ!!!!! .... ..... ......... ......... ........... ........... .......... ......... ............. Z Morávka jsem měl pocit už u Nudy v Brně, že se svými postavami nesoucítí, a že se jim vysmívá. V tomhle případě to platí taky. Druhá výtka směřuje k tomu, že samotný příběh, na kterém je film postavený (Z revizora Dalajlámou) je slabý, takže film spíše zachraňují jednotlivé veselé momenty, které ale dokážou pobavit - třeba "Dneska peru bílý", scéna masturbace v uniformě, vše spojené se Zagorkou, objednávání přestárlých prostitutek ("No tohle je ale nehoráznost") a některé další (12.04.2007)

Paralely s Doblba nejsou zmiňovány nemístně. Ano, i nový Morávek je překombinovaný, i jemu by slušel užší obsahový záběr. JENŽE, Hrubeš a Mareš jsou v mnoha chvílích skutečně vtipní, prakticky pořád bezchybně zahraní a jejich myšlenky ve mně dokázaly nemálo rezonovat. Škoda, že ty skutečně silné, odvážné a autorsky upřímné momenty rozvrátila nadsazená stopáž, v níž je hlavně půlhodinka před rozuzlením k smrti utahaná a nudná víc než všechna nuda, co jsem za dvaadvacet let v Brně zažil. Morávek s Budařem to mají v hlavě srovnané a vyplatí se jim naslouchat, přestože kolikrát ve svém blekotání ujíždějí k absolutním nesmyslům. Prostě zajímavá, i když v mnoha směrech nezvládnutá vylomenina. (26.10.2005)