Mladí lvi

Vyťažili z toho koľko vedeli, chceli či mohli. Koniec koncov ani predloha netvorí pilier svetovej literatúry, je "iba" hrdým zástupcom vydarených vojnových románov, poľahky stráviteľnou, veľkolepou a predsa civilnou drámou s dobrodružnými prvkami a povinným humanistickým vyznením. Viac než pochopiteľné vypustenie niektorých línií a šťastný koniec mi tak nakoniec vadia zmeny v charaktere nemeckého dôstojníka Christiana. Chápem, že v roku 1958 už boli USA s Nemeckom kamaráti, ale vidieť Marlona Branda stvárniť taký plastický portrét, aký je v predlohe, tú zmenu, akou si Christian v knihe prejde, to by už len bolo niečo! A môžeme si byť istí, že Brando by to ochotne dal, až by sme skučali blahom. (07.09.2016)

Hvězdně obsazené válečné drama, které i přes svoji stopáž nenudí a prakticky pořád servíruje divákovi něco, co poutá jeho pozornost, tedy střídavě příběhy německého vojáka ztvárněného Marlonem Brando a spojeneckých vojáků Deana Martina a Montgomeryho Clifta. Je jasné, že jejich příběhy se musí nějak propojit, k čemuž také na konci dochází a jedná se o poměrně silnou scénu, která musí divákům utkvět v paměti. Ze snímku je opravdu cítit antimilitarismus, zejména prostřednictvím postavy Marlona Branda. (09.05.2015)

Válečné filmy zrovna nevyhledávám, v dětství a ranném mládí nás tím krmili dost. V podstatě chce skoro každý válečný film ukázat, jak je válka nesmyslná a jak v ní lidé trpěli. Některé se drží historie a navíc mají silný příběh, jiným jde spíš o efekty výbuchů, střelených končetin, rozbombardovaných objektů a přehlídku vojenské techniky. Po čase se stane každý divák otrlým a to je špatně. Tady jsem ocenila vývoj jednotlivých velice rozdílných postav. Přínosem příběhu byla poměna mladého Němce, který je napřed přesvědčený nacionální socialista, postupem času mu válka leze krkem. Film, který dostal svá ocenění právem. (23.02.2014)

Následovníci trůnu marše válečného. S potěšením korespondentů moci. Pod válečnou vlajkou vyzývám k souboji propagandu tyranie myšlenkovou investicí a odvahou jedince proti masám zbídačených důsledků degradace velitelů hákového kříže. Německý „oficír“ Marlon Brando - příslušník zla s lidskou tváří, rozhodnutý skoncovat s žoldem „mladého, zlatého boha války.“ Nedávat již více ani spropitné úřadu svému. Upíjet barbarství, zrůdnost, chtivost na účet lidu, je pro mě utrpením. Nadpozemský Marlon v plné síle dokresluje prostor tváří v tvář svému charismatickému hereckému fondu, stvrzuje kult své individuality, obydluje lesk minimalismu. Udává ráz postavě od víry v lepší zítřky až po naprosté znechucení dějinného marasmu, odpor k mamonu moci chlebodárců. M. Clift a D. Martin do zbraně. Montgomery Clift jako citlivý otloukánek, hrdinný voják. „Ulejvák“ Dean Martin - váhavá figura, která nezastupitelnou rolí, vykoná své. Příliš pozdní procitnutí. Shovívavé přání zborcené tváře, jež vyslovit odpuštění nedokáže. Žádná výhybka, jen faktická, banální smrt. (22.02.2015)

Reziser Dmytryk /The Cainy Mutiny s Hampry Bogartom, western Warlock/ natocil celkom slusnu, a nadpriemernu protivojnovu dramu. Divak sleduje pribeh dostojnika Christiana Diestla /Marlon Brando - The Men, Viva Zapata, neskor aj KMOTR/, okrem neho sledujeme aj mladeho barmskeho Zida Noah Ackermana /Montgomery Clift - Red River 1948, I Confess/ a divadelneho umelca Michaela Whiteacra /Dean Martin - Rio Bravo, Bandolero 1968/. Vsetky tri postavicky prejdu utrapami vojny, a na konci po skonceni utrap uz nikdy nebudu takymi, aki boli na zaciatku, ci uz Christian Diestl, ci uz Noah Ackerman alebo aj Michael Whiteacre. A uz nikdy nebudu taki akymi boli pred vojnou ci uz po psychickej stranke, ale aj po fyzickej stranke /zranenia/. Okrem spominanej trojice treba spomenut aj vybornu Hope Lange /Death Wish 1974/ a Barbaru Rush /Hombre 1967/. Videl som tu aj Maximiliana Schella /Judgment at Nurenberg 1961, Zelezny kriz 1977/. Vojnovych scen je malo, naopak hodne to pripomina spolocensku konzervacku, teda najma v strede filmu. Uprostred tejto spolocenskej konzervacie sa reziser sustredi na vykreslenie psychologickeho profilu postav. O ono mu to aj ide, a to tak, ze dobre. Nuda sa sice dostavila- najme v strede filmu sa dohromady nic nedeje - ale ja som od prirodzenia tolerantny, takze to tolerujem. Po filme Streetcar named Desire dalsia chutovka Marlonom Brandom : 80 % (01.09.2015)