Sedm statečných

Westerny moc nevyhledávám, jejich kvality (pokud nějaké mají) však dokáži dostatečně ocenit. Tenkrát na Západě mě uhranulo hereckým koncertem všech zúčastněných a legendárním hudebním doprovodem; Tanec s vlky zase vynikajícím Kevinem Costnerem, opět vynikající hudbou a přesnou rukou debutujícího režiséra; Krajina střelců nádhernou kamerou a nejlepší westernovou přestřelkou za několik posledních let. Sedm statečných má legendární úvodní motiv, senzačního Steve McQueena, obstojné herecké obsazení, nezáživné přestřelky a minimálně uvěřitelného záporáka. Čekal jsem od takhle vyhlašovaného klenotu o trošku více než jsem dostal, i tak však jde o jeden z těch lepších westernových zážitků. Do maximálního hodnocení toho chybí ještě spousta, před třemi hvězdičkami však má Sedm statečných náskok dostatečný. (01.04.2010)

Režisér věděl co dělá. Pro dost lidí nesympatický, ovšem kvalitní japonský snímek z roku 1954 mu ihned evokoval, že převést to do duchu westernovky, bude z toho neskutečný trhák. A taky že jo. Remake se náramně vydařil. Vsadil na to, že když do toho dá veškeré úsílí, vznikne film o kterém se bude dlouho mluvit, a proto obsadil ty nejlepší herce, kteří byli k mání. Ze sedmi statečných se časem stala legenda. Říká se, že kdo neviděl tento film, neví jak vypadá pořádná kovbojka. Já s tím souhlasím, ovšem v malinko nadneseném významu. Bezva nápad. Bezva herci. Bezva hudba. => Western bez vad. (02.01.2009)

„Už mi ponúkali všeličo. Ale nikdy nie všetko.“ Perfektný, vzrušujúci, napínavý, humorný (horkokrvný mladík Chico) i dojemný (Bronson a deti) príbeh o vyvrheľoch, ktorých jednoduchosť roľníkov naučí dobre zomrieť a naučiť si vážiť života - a samých seba. Hoci sa jedná o remake ázijskej klasiky Akiru Kurosawu, americká verzia sa mi vždy páčila viac, na čom majú podiel kultové scény (odvoz na cintorín, padanie z 10. poschodia, tlieskanie, hádzanie dýkou), neuveriteľné scenáristické riešenia (keď sa hrdinovia potrebujú dozvedieť viac o súperových plánoch, tak proste jeden nakráča do ich tábora a tvári sa ako jeden z nich) a fantastické herecké obsadenie, kde nikto nie hlupák, ani vedľajšia figúrka. Jasné, sú tam osoby, ktoré mi odjakživa pripadali nudné. A akčné scény zostarli, to je daň za čas. Ale bohato to kompenzuje chémia medzi Brynnerom (tá jeho chôdza!) a McQueenom, ktorí hrajú výborných parťákov a priateľov a pritom obaja herci sa úprimne nenávideli a na pľaci panovala vojna. K tomu zaujímavo poňatý zlosyn Eli Wallach (vždy sa mi páčilo napr. to, že mal k siedmym statočným v podstate vrelý vzťah a pri prvej príležitosti ich nepostrieľal, ale dal im šancu zachrániť si životy... za čo sa mu oni, keď sa to tak vezme, riadne svinsky odvďačili). Ďalej zaujme smršť skvelých dialógov („Boja sa nás. Asi im nakecali, že ich znásilníme.“ – „To by sme mohli.“ alebo "S kým potom súperí?" - "Sám so sebou.") a hlášok ("Vaše problémy vyriešime olovom."; "Len mŕtvi sa neboja."; "Cintoríny sú plné veľmi hrdých. A veľmi mladých."). Keď prvý raz naplno zahrmí  ústredný chytľavý hudobný motív, mráz na chrbte. "To nie je zmluva, ktorá by obstála pred súdom." - "Ale treba ju dodržať." (06.06.2009)

„I´ve been offered a lot for my work, but never everything.“ Spalující charisma dvou kohoutů na smetišti, či chcete-li, place (Brynner, McQueen), podmanivá hudba E.Bernsteina a dobrosrdečné poselství o ochraně slabších a bezbranných. Na druhé straně mince málo prostoru pro R.Vaughna, naopak až moc pro iritujícího floutka H.Buchholze a nefungující postava Calvery. Eli Wallach sice budí dojem lstivého bandity, kterým šijí všichni čerti, ale v globále působí tak neškodně, že spíš než hrůzu, by mohl spolu s vesničany rozsévat kukuřici.. Holt, z tohoto tvůrčího období dám vždy raději přednost realistické poetice italských dlouhých těstovin, než romanticky učesaným marshmallows ze Států. Servíruj na svých zaprášených talířích, Sergio! (03.09.2012)

Jeden z mých nejoblíbenějších westernů. Když jsem ho viděl poprvé, byl jsem nadšen. Skvěle vymyšlený scénář s výborným hereckým obsazením (výjimeční jsou především obě hlavní postavy na straně dobra a zla). Nejvíce mě mrzelo, že jich ze sedmičky tolik padlo. Spolu s filmy o Vinnetouovi je tento film řazen na vrchol mého žebříčku westernů. Když už to člověk vidí po třetí a po čvrtý, je jasné, že film své kouzlo ztrácí, ale v tomto případě si nikdy nenechám v televizi ujít sedmičku statečných. 95% (23.12.2007)