ČSFD projekce Creed II

poster

Casablanca

  • USA

    Casablanca

  • Slovensko

    Casablanca

  • Kanada

    Casablanca

  • Nový Zéland

    Casablanca

  • Velká Británie

    Casablanca

  • Austrálie

    Casablanca

  • Irsko

    Casablanca

Drama / Romantický / Válečný

USA, 1942, 102 min

Režie:

Michael Curtiz

Kamera:

Arthur Edeson

Hudba:

Max Steiner

Hrají:

Humphrey Bogart, Ingrid Bergman, Paul Henreid, Claude Rains, Conrad Veidt, Sydney Greenstreet, Peter Lorre, Dooley Wilson, Joy Page, John Qualen, Madeleine Lebeau, Marcel Dalio, Creighton Hale, Dan Seymour, George J. Lewis, Hans Heinrich von Twardowski, Trude Berliner, Leo White, S.Z. Sakall, Paul Porcasi, George Meeker, Norma Varden, Curt Bois, Gino Corrado, Alberto Morin, Barry Norton, Dewey Robinson, Frank Puglia, William Edmunds, Gregory Gaye, Helmut Dantine, Leonid Kinskey, Henry Rowland, Frank Mazzola, Wolfgang Zilzer, Leon Belasco, Ludwig Stössel, Paul Panzer, Olaf Hytten, Ellinor Vanderveer, Oliver Blake, Martin Garralaga, Manuel París, Jacques Lory, Monty O'Grady, Sol Murgi, Adrienne D'Ambricourt, Herbert Evans, Arthur Stuart Hull, Gerald Oliver Smith, Louis Mercier, Ilka Grüning, Franco Corsaro, Dick Botiller, Michael Mark, Victor Romito, Louis V. Arco, Eugene Borden, Lester Sharpe, Sid Troy

Producenti:

Hal B. Wallis

Střih:

Owen Marks

Masky:

Perc Westmore

Kostýmy:

Orry-Kelly
(další profese)

Videa (2)

Video © Lowry Digital Images

další video za s

zrušit
Nastala chyba při přehrávání videa.

Komentáře (660)

  • všechny komentáře uživatele /
    GilEstel
    *****

    Legendární Casablanca. Film, který by měl patřit do vzdělání každého fanouška kinematografie. Těžko uvěřit, že něco takového dokázalo vzniknout v těžkých dobách 2. světové války. Ačkoli drama války není vůbec obsahem filmu, celá atmosféra pozadí je jím prostoupena. Scéna, ve které se zpívá Marseillaise, dokázala dojmout diváka i štáb na place. Válka ovlivnila život každého. I herců a filmařů. Je to jakási přidaná hodnota k tomu, co je primárním obsahem snímku. Tenkrát nikdo nedokázal odhadnout, jak moc se změní svět za dva za tři roky, zda válka bude pokračovat a jak dopadne. Ve filmu tak sledujeme zvláštní situaci, kdy vedle sebe žijí hajlující Němci, byznysmeni z USA, političtí uprchlíci z Třetí říše a vše hlídají italští policisté. Tento stav není terčem kritiky nebo moralizování. Je na něj nahlíženo jako na reálný součastný svět s pevně danými pravidly, které nikdo nezkouší zpochybňovat. Svět, na jehož pozadí se žijí normální životy a odehrávají se jednotlivé lidské osudy. Se zaměřením na lidi. Sdělení filmu vychází právě z člověka. Z člověka, který chce přežít, ale zároveň musí řešit i jak přežít, aby měl čisté svědomí. S jednotlivými osudy hrdinů se mohl v tu dobu ztotožnit téměř každý. Retrospektivní vzpomínky na Paříž dávaly vzpomenout všem uprchlíkům na svoje domovy a okupovaným zemím na dobu svobody. Humphrey Bogart jako majitel restaurace je zde dobrým prototypem Američana, který chce zachovat neutralitu a chovat se jako obchodník. V konfrontaci s dobovými problémy se musí časem jasně vyprofilovat, na jaké straně stojí. Tahle role už definitivně potvrdila Bogartovu nesmrtelnost. Postava Strasser Conrada Veidta je zase dobrým prototypem nacisty snažícího se ovládat část světa, která mu nepatří, přičemž se celou dobu chová jako slon v porcelánu a jeho snaha pochopitelně selhává. Jistě. Film je cítit Hollywoodským sentimentem, ale i v tom je něco krásného. Ačkoli se jedná o tradiční ateliérovou studiovou záležitost, na atmosféře to neubírá. Většina děje se odehrává v interiérech, na což nelze říci ani zbla. Scény z ulice jsou též bez problémů a záběry na mapu severní Afriky nechávají diváka žít v právě té části světa, ve které se děj odehrává. Kvalitní scénář, který se do posledních chvil předělával, nechává diváka až do konce v napětí z konečného rozuzlení. Ačkoli film končí sebeobětováním hlavního hrdiny a divák čeká tragické zakončení, přichází ještě překvapivé rozuzlení v podobě „nového přátelství“....... Casablanca u nás není takovou modlou jako v USA. Kult klasického Hollywoodu (před rokem 1960) je tu celkem s úspěchem přehlížen. Těžko hodnotit, proč tomu tak je. Je pravda, že v jistých dobách se k nám tyto filmy těžko dostávaly a tudíž si zde nemohly vybudovat publikum. Hollywoodské filmy té doby mají jistou atmosféru, která je pro zlatou éru charakteristická. Casablanca je jeden z vrcholů této éry a zaslouží si pozornost. Jistě větší pozornost než řada blockbusterů, kde na nás útočí zmutované příšery všeho druhu, ufoni, umělá inteligence a nanotechnologie. Takové filmy se ztratí stejně rychle, jako se objeví. Historii nepíšou. Casablanca ano. Už jí napsala. 91%(5.12.2010)

  • všechny komentáře uživatele /
    Webb
    ***

    [6/10] (Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Hal B. Wallis /// Scénář: Julius J. Epstein, Philip G. Epstein, Howard Koch podle nepublikované divadelní hry Murraye Burnetta a Joan Alisonové /// Kamera: Arthur Edeson /// Hudba: Max Steiner, M. K. Jerome, Jack Scholl /// Oscar: Hal B. Wallis (nejlepší film), Michael Curtiz (režie), Julius J. Epstein, Philip G. Epstein, Howard Koch (scénář) /// Nominace na Oscara: Humphrey Bogart (herec), Claude Rains (herec ve vedlejší roli), Arthur Edeson (kamera), Owen Marks (střih), Max Steiner (hudba)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](22.12.2008)

  • všechny komentáře uživatele /
    Morien
    **

    (1001) Když velmi slavný a kultovní film běží půl hodiny a pořád se tam nestala jediná věc, která by mě zajímala, tak je skoro jisté, že mě nebude zajímat ani zbytek filmu. Film stojí na dialozích a zápletce a ačkoliv to tak při prvním pohledu nevypadá, mohl by se odehrávat kdekoli a komukoli. Nevidím v něm osobní kouzlo ani přílišnou touhu pracovat s podprahovými významy situace. Žádná chemie mezi postavami je poslední hřebíček do rakve. Protože když někdo definuje osudovou lásku několikavteřinovým výletem po lodi a pár přípitky, není v tom nic, čemu bych já mohla rozumět. Samozřejmě kromě geniální vágusovské parodie finálního aktu, kterou provozují v Červeném trpaslíkovi. ("Na řečičky nejsem, holka, ale vím jistě, že problémy dvou slizek a jednoho androida nejsou v tomhle bláznivém kosmu důležité.") Bitva písní mě ovšem rozplakala.(15.6.2015)

  • všechny komentáře uživatele /
    kleopatra
    ***

    Nostalgie někdy bývá chabým leč důvodem, proč ocejchuji filmy i pochybné kvality mnoha hvězdičkami. Hodnota tohoto filmu tkví ani ne tak v mých srdečních vzpomínkách jako v oceněních, které dostala jinými autoritami než jsem já, a přesto, že už samo slovo Casablanca (podobně jako allenovské Constantinopol nebo Madagaskar:-) zní tak vábivě, skoro jak zaklínadlo pro vstup do ráje, pro mě je to limonáda, nic víc, nic míň a když už jsme u Bogarta ....... Africká královna - TAK si já představuji romantiku jako řemen.(30.1.2006)

  • všechny komentáře uživatele /
    Ampi
    *****

    No u tohoto filmu mám trochu skluz. Nějak extra mě nelákal, spíše trochu odrazoval, protože jsem se bál zklamaní. Nekonalo se zklamaní, ale přílišně okouzlení také ne. A proč tedy 5 hvězd? Když zazní Marseillaisa, tak ani Straus, tedy Strasser nemá šanci. Ta scéna je výborná. A navíc Viktor László je Čechoslovák. Ano můžeme se hádat, že László není typické české příjmení. Znám občany České republiky, kteří se jmenuji Nagyvendegy, Hegyi, Forgáč nebo třeba Andor Šandor. A Čechoslovák se automatický nerovná Čech a Maďaři tvořily 6% obyvatel první republiky.(5.6.2017)

Galerie (104)

Zajímavosti (92)

  • - Úspěch filmu vedl k přípravám pokračování s názvem „Brazzaville, který měl odkazovat ke slovům Renaulta Ricka v závěru filmu: „It might be a good idea for you to disappear from Casablanca for a while. There's a Free French garrison over at Brazzaville. I could be induced to arrange a passage.“. Pro roli Ilsy se počítalo s Geraldine Fitzgerald, jelikož Ingrid Bergman nebyla dostupná. Práce na scénáři se měli chopit Philip a Julius Epsteinovi, hlavní tvůrci scénáře Casablancy, ovšem odmítli s odůvodněním, že do původního filmu dali všechno co nabízeli. K realizaci pokračování tedy nikdy nedošlo. (džanik)

  • - Pôvodne vybraný William Wyler sa nestal režisérom preto, lebo sa počas vojny stal nezvestným. (Raccoon.city)

  • - Film byl podobně jako sovětský snímek Nepolapitelný Jan (1943) volně inspirován osudy českého bojovníka proti nacismu Jana Smudka. (Tochal)

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2018 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů | Vývojáři | Napište nám

Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o. | Doporučujeme: překlady, reklama

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace