Vyvrženci pekla

Omlouvám se početné obci fanoušků tvorby Roba Zombieho za odpad, kterým jeho dílko častuji. Je to jen proto, že hodnocení se pohybuje nebezpečně vysoko a nepoučený filmový fanda by po filmu mohl sáhnout omylem. Stejně tak jsem mohl dát jakýkoliv počet hvězdiček a opět by to mělo mizivou informační hodnotu. Podobně jako pornografie, která ať už na sebe bere jakoukoliv podobu je jen o jednom a slouží jedinému, tak i filmy typu Vyvrženců pekla slouží pouze k vybuzení určitého druhu emocí. Ti, co s nadšením sázejí čtyři či pět hvězdiček se pochopitelně ve světě filmu dobře vyznají a uvědomují si mizivou hodnotu snímku z hlediska tradičních filmových hodnot. Pochopit scénář, sledovat práci kamery, střih, herecké výkony - inu to je práce pro otrlé. S jedinou vyjímkou a tou je soundrack - což je pochopitelné vzhledem k Zombieho minulosti. Zvláštní kapitolou jsou herci - ale ano, v tomhle snímku se přece jen několik herců vyskytuje...Dlouho jsem si lámal hlavu, proč se v něčem takovém angažují, až jsem na to přišel - udělali to z hladu! Jen hrozný hlad na pokraji vysílení je mohl dohnat k něčemu takovému. Zombieho příznivci ve skutečnosti dokážou vystihnout a ocenit to jediné, co je na jeho tvorbě hodno obdivu - totiž maximum neředěné, syrové brutality na co nejmenším prostoru. Žijeme v těžké době plné neuróz a Vyvrženci pekla jsou jedinečnou terapií pro všechny, co si nemohou dovolit pořídit ve sklepě vlastní mučírnu. Je to skutečně nákladné, můžete mi věřit, sám jsem si to nesčíslněkrát propočítával...Někdy ovšem podobné tvorbě fandí i slaboši, co se vlastní mámě zdráhají vrazit pár facek, natož aby zlomili haksnu grázlovi, co je buzeruje... Celkový dojem pro ty, co adrenalin dokážou vyplavovat jiným způsobem, by měl být nulový...Jen mimochodem, s hororem jako svébytným žánrem nemají Vyvrženci pekla společného nic. Je to instruktáž pro ty, co potřebují vědět, na kolika metrech čtverečních se rozprskne lidské tělo pod koly náklaďáku či kolik masa se dá seškrabat z lidských údů. Dobrou chuť! (13.07.2008)

Nějak mi uniká, co chtěl autor tímto filmem říct. Na horor to až zase tak napínavý film není, horší krvavá jatka jsou dne k vidění ve skoro ve všech béčkových hororech. K akčnímu filmu tomu chybí více akce a ke klubovému filmu zase lepší scénář. Ne že bych musel za každou cenu škatulkovat, ale snažím se něčeho chytit, jelikož tento film je ve všem nevýrazný. Vlastně ne ve všem. Soundtrack bych si určitě poslechnul znovu, a věřím, že pokud by dostal Rob Zombie lepší scénář, asi by si poradil líp, protože vizuální stránka filmu je vcelku dobrá. (04.06.2009)

Taková normální rodinka Fireflyů.. Zombie od Domu čtyřciferného počtu nebožtíků o několik tříd filmařsky vyrostl a jeho svižné dílo mi atmosférou připomínalo From Dusk Till Dawn, jen ještě o dost brutálnější, vulgárnější (a to počítám i promotéra všemožných druhů vagín před Titty Twisterem v podání Cheech Marina) a samozřejmě bez upírů. Zaujal William Forsythe jakožto pomstychtivý šerif Wydell, který, aby mohl bojovat s monstry, stal se jedním z nich (mimochodem brilantně namluvený českým králem dabérů podobných týpků Liborem Hruškou) a jelikož mám asi jako každý v sobě špetku De Sadeho, moc mě mrzí, že nebyl se svou vendetou na konci důslednější.. (21.07.2010)

Opět velmi dobré, ale ke kvalitám prvního dílu (Dům tisíce mrtvol) se to ani nepřiblížilo, tudíž trochu zklamání, ale rozhodně to stojí za pozornost. Chyběla mi tu naprosto odpudivá, syrová, avšak pěkně komorní atmosféra. Chyběl i nějaký poutavější soudtrack. Kdyby tohle viděl jako první, o Zombieho debut bych se asi už tak nezajímal a to by byla škoda.70% (váhám, jestli nedat jen 3 hvězdy) (21.10.2008)

Konečně dokonalý film pro naše drahé hospodyňky, dospívající děti a mladistvé intelektuály! Citlivý romantický příběh o lásce a rodinných hodnotách, protknutý spoustou symboliky a skrytých poselství, nenechá snad jediné oko suché. Místy až něžná režie pana Zombieho skvěle ladí s uhrančivými záběry rozkošných zákoutí amerického středozápadu! Špička ve své třídě, vrchol Robovy tvorby, tak to máme my horníci rádi ... (08.02.2010)