Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Shit
    ***

    Na jednu stranu je tenhle film pěkný řemeslný dílo se skvělou výpravou, nádhernými kostými a s nevtíravou hudbou, ale přitom pěkně podbarvující skoro všechny scény, jenže co je to platný, když je to hrozná nuda. V podstatě hned od začátku jsem se nudil a nebylo moc míst kde by mě to chytlo, prostě taková romantická studie do života Gejši a to mi nepřislo moc zajímavý, možná to taky chtělo víc vystoupení gejš a míň zbytečných scén o ničem, protože to mě dokázalo aspoň na chivlku probudit, ale zase namůžu říct že by ten příběh byl nějak extra špatnej, jen prostě nedokázal po celou dobu zaujmot. Určitě mu taky uškodilo, že to má přes dvě hodiny, každá scéna se neskutečně vleče a dramatický scény mě, po těch 40 minutách v polospánku, nadokázaly napnout a ani zaujmout. Prostě film nějak uteče a člověk si z toho skoro nic nezapamatuje, což je docela škoda, protože krom dobrýho a chytlavýho příběhu má film všechno co by měl mít(24.8.2006)

  • kiddo
    ****

    Je zajímavé číst některé názory, které Gejšu vnímají jako interpretaci japonské kultury pro nás Evropany, když tradiční japonská kultura je založena především na minimalismu. Což je hodnota, kterou Gejši vytýkat určitě nikdo nebude. Gejša je nádherně natočenou pohlednicí, která zůstala někde na půli cesty mezi euroamerickým vnímáním cizince a japonskou zdomácnělostí a z které exotičnost jen čpí. Měkké světlo, zářivé barvy i důsledné vypichování reálií, jež máme s Japonskem spojeny - vše dýchá fascinací neznámým prostředím a Marshall Japonsko 20. let minulého století zobrazuje takřka jako nepoznaný ráj na zemi. Co se týče dějové kompozice snímku, představuje Gejša svou epičností a dopodrobna propracovanou narací jakousi filmovou verzi těch nejlepších románů z období vrcholného realismu (aby ne, když stejný punc má údajně i mnou dosud nečtená předloha). V oblasti dramaturgie ovšem film trpí především překotným vývojem postav, jejichž vnitřní proměna a v případě Sayuri i upevňování charakteru nejen že nemá podobu postupného procesu , ale často za ní nestojí ani žádný očividný impuls a změna hrdinů je nám znenadání jednoduše předložena jako fakt, o němž se nebude dále diskutovat. Gejša tak mimo to ve výsledku zaujme symbolickým střetem bývalých konkurentek Gong Li a Zhang Ziyi a samozřejmě neuvěřitelně kostrbatou angličtinou, která vám svou roztomilostí zabrání brát historku o Popelce vážněji než jako příjemné odreagování se u čumkarty z cizích krajů.(18.2.2007)

  • Superpero
    *****

    Celý film je natočen ve velkolepých kulisách a tvůrcům se opravdu podařilo vystihnout atmosféru doby, ke které přispívá vynikající hudba Johna Williamse. Režisér Rob Marshall podle mě udělal lepší práci, než u Oscarového Chicaga už jenom proto, jak se na ten film tak hezky kouká. Jsme v Japonsku takže samé ty hezké zákoutí se zrcadlově čistými jezírky (jednou kamera nesnímá herce, ale pouze jejich odrazy ve vodě.) Nejlepší ale je, že se dostáváme gejšám takříkajíc pod pokličku a film nám odhalí náročný výcvik, bolestivé česání a hlavně intriky. Hacumomo se snaží Sayuri zničit pomocí různých pomluv a přebíráním klientů, velice hezky to ukazuje scéna se sumo zápasem. Svět gejš je velice nemilosrdný třeba v případě vyučení Sayuri na gejšu, se Sayuri už nemůže bavit se svojí dlouholetou přítelkyní, protože se vlastně stávají sokyněmi. Celkové vyváženosti filmu také přispívá, že se nikde neprohání Tom Cruise v samurajském brnění, nýbrž že se všech rolí zhostily zkušení asijští herci (až na epizodní role amerických vojáků). Zhang Ziyi v hlavní roli naprosto září a všechny emoce jsem jí bez vyjímky věřil. Velice se mi líbila i malá Suzuka Ogho, která hrála Sayuri v dětských letech. A velice mi utkvěl můj oblíbený Cary-Hyroiuky Tagawa (baron), který vždy zazáří i ve vyloženě béčkových filmech, natož pak v tak silném příběhu jako je Gejša. Všemi kritizovaná "asijská angličtina" herců se mi líbila a rozhodně na mě nepůsobila nějakým rušivým dojmem.(9.2.2006)

  • salahadin
    ***

    V kině jsem se skutečně mockrát díval na hodinky. Místy docela působivý příběh se střídal se zbytečně nudnými scénami. Film je slepenec scén, z nich některé by ve filmu být nemusely. Jde skoro o epizodky ze života gejši, které se snaží být dojemné a působivé, ale právě naopak jsou až nechtěne podané velice chladně, jakoby režisér natáčel rutinní záležitost a neměl k tomu materiálu žádný vztah. Velmi dlouhá je 1. část, kdy je Sajuri malá holka a zabírá 3/4 hodiny! Následuje opět se vracející negativní vztah s jinou gejšou, která ani nezestárla:-) Osobně se mi nejvíc líbilo vysvětlování povahy gejši a zaučování Ziyi Zhang od Michelle Yeoh. Tyto scény už byly nabité jakousi orientální poezií a dokonale ladily s hudbou Johna Williamse. Hudby si moc nevšimnete, protože je na první poslech nevýrazná. Záleží jen, jestli se do ní pak prokousáte. Jsem zvědavej, jak by film natočil třeba Zhang Yimou!(3.6.2006)

  • Madison
    ****

    Tí, ktorí nečítali knihu, sa môžu veľmi ľahko v zrýchlenom a obzvlášť nepovysvetľovanom deji stratiť a keby to bol aj môj prípad, určite by som išla s jednou hviezdou dole. No keďže som Gejšu knihu prečítala (a je mojou najobľúbenejšou), v prekombinovanom deji a svete gejš som sa bez ťažkostí vymotala. V prvom rade musím pochváliť mystickú a najmä nadpozemskú hudbu Johna Williamsa, úchvatné herečky na čele s nenávistnou Li Gong, ktorá celú dejovú atmosféru svojím výkonom iba podtrhovala a k tomu nádherné exotické prostredie gejš a japonské tradície prezentované očami úplne odlišného sveta.(5.8.2008)

  • - Herečky musely absolvovat 6ti týdenní kurz výchovy gejš. (Vacablatna)

  • - Na postu režiséra se v průběhu příprav produkce Gejši vystřídali Steven Spielberg, Brett Ratner či Spike Jonze. (imro)

  • - Mezi filmem a původní literární předlohou lze najít několik odlišností. Když se například Sajuri (Ziyi Zhang), matka Chiyo (Suzuka Ohgo), ptá, kolik je jí let, tetička odpoví, že je narozená v roce kohouta, ale v knize je v roce Opice. Dívce, která je mladší sestrou Hatsumomo (Li Gong), dále říkají Tykev, zatímco v knize je to Dýně. Sajurino mizuage ve filmu je prodáno za 15 000 jenů, v knize přitom za 11 500 jenů. (Aneta55)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace