Psí poslání

Krásně promyšlený doják a adept na jeden z nejlepších rodinných filmů tohoto desetiletí. On je totiž film o psovi/psech (či jiných zvířátkách) často mnohem dojemnější a zajímavější, než spousta snímků s fakt silným příběhem o homo sapiens sapiens. No abych to shrnul.. pár hlušších míst, které se ovšem v celkovém součtu úplně ztratí. (21.03.2018)

Jak jsem pochopil z internetů, tvůrci si vysloužili klatbu od všech lunetiků, co mají zvěř raději, než vlastní druh. No tak tu kritizovanou krutost na zablešencích, tu jsem musel vidět, zajisté rozumíte, že? A je tam! Vždycky vezmou nevinné štěňátko, kterému během pár minut urychlí vývoj a pak jej bezskrupulozmě utratí. Ba co více, vkládají jim do mordy lidská slova a do mozkovny člověčí pohnutky - to je masakr, děs, rozčvaňhaná střeva, prokopnuté hrudní koše, kulky ve štípačkách! Hm. Když tedy pominu zklamání z faktu, že jde o film tak rodinný, až unylý, tak děti to ba a pesové jsou při svém poslání ňuňu k zesrání. (29.10.2017)

Zdeněk Srstka by si u tohoto milého snímečku vyhonil všech svých 10 centimetrů. Velice příjemná idylická pohádka o pejscích, která zajisté zachutná každému, kdo má rád pejsky i jinak než v guláši. Dlouho jsem nezažil tak intenzivní, násilnou a vynucenou citovou vydíračku. V tomto případě jsem se ovšem nechal vydírat rád. Tento snímek v podstatě není ničím jiným, než jednou dlouhou přehlídkou těch největších klišé, ale copak se dá pohledu na ta chlupatá stvoření odolat? Jediná moje výtka směřuje k obrovské roztahanosti druhého psího života, který mě v mnoha místech nudil. Mnohem více mi začal snímek chutnat v okamžiku, kdy se začalo skákat napříč nejrůznějšími psími inkarnacemi. Pro psí milovníky naprostá povinnost! (25.04.2017)

Nejsem žádný pejskař a kdyby mi někdo řekl, že uvidím nejdojemnější film za posledních x let, při kterém budu mít asi desetkrát na krajíčku, tak si budu ťukat na čelo. Film se nese ve stylu Kdopak to mluví v podání psích mazlíčků. Zápletka je především o psím hrdinovi a Ethanovi, kdy vzniká krásné pouto mezi člověkem a zvířetem, které zachycuje osudy lidí zvířecím pohledem. Moc příjemně se koukalo na to, jak psí hrdina přirozeně sedí do každé scény a především, jak zábavně a vtipně je odvyprávěn. Byl jsem až v šoku, když v půlce pes umírá, dojde k reinkarnaci a začíná nový příběh, WTF !!!! Vlčák s policistou, malý ratlík, prožívajíc nový osud, až nakonec odloučený hafan, který se shledá s dávným přítelem....Každý z příběhů zapůsobí jinak, některý méně, některý více, ale vždy odlišným způsobem a to i náhledem jako na člověka takového. Psí hrdinové bez digitálních efektu byli neskuteční, doprovázení výbornými hláškami z psího pohledu. Tvůrci si naprosto pohrávají s divákem a těch situacích, kde ždímají emoce je nespočet. Mohl bych namítnout, že je to cílené právě na emoce, ale samotné příběhy jsou jako vystřižené ze života a tímto nápadem naprosto geniálně spojeny. Jako rodinný film o přátelství s roztomilými hrdiny naprostý strop.......9/10 (04.02.2017)

Výkřiky o tom jak Lasse zase zabral šponu a dal vzniknout parádnímu filmovému kousku bych doporučil zase umlčet. Ono to totiž zrovna moc slavné není a nebýt hrozného Dear John, bylo by Psí Poslání u mě považováno za nejslabší podívanou tohoto režiséra. Svůj vysoký podíl na tom má příběh, kdy nám rejža vnutí ne jedno psí skonání, ale hned 3. Film je rozčleněn do dvou příběhů a 2 kraťasů, které působí spíše nevhodně, protože se nacházejí zhruba uprostřed a notně narušují vyprávění hlavního příběhu. Z herecké sestavy je na tom suveréně nejlíp retrívr, zbytek hraje ořežtužku a například z hereckého výkonu Ethanova tatínka, který se snaží hrát alkoholika, se dělá člověku poměrně zle. Shrnul bych to celé zhruba tím, že zdejší procenta zcela určitě nesedí a objektivně se film pohybuje někde na úrovni 55% (11.09.2017)