Francouzská spojka II

Francúzska spojka sa presunula z New Yorku do Marseille a Doylovy Francúzsky vzduch aj prospel, bola to viditeľná zmena, štát, mesto, prostredie, ľudia i policajné taktiky, všetko sa zmenilo. Príbeh je prepracovanejší, dramatickejší, ale aj zábavnejší. Aj tu je viacero nudných častí a aj zbytočných scén. Teraz tvorcovia vsadili len na jednu kartu a to na G.Hackmana, ktorý vie zahrať drzého policajta, ale aj drogovo závislého človeka, ktorý má absťáky a tak vidieť jeho poníženie, ale aj jeho vztýčenie a začlenenie do spoločnosti. Aj keď tej akcie tu nieje až tak veľa, čiastočne si to vykompenzoval dobre spracovaným príbehom. Ale to finále to roztočilo parádnou akciou, ktorá si vystrieľala 4*, ináč by to bolo poslabšie.Videné v rámci Season Chalenge Tour 2015. (29.08.2015)

Tak jak v jedničce byly všeříkající záběry, kde lidi spolu mluvili, ale jen otvírali huby a byl slyšet jen okolní zvuk. Tady zas mluvili francouzsky, bez titulků a stejně bylo jasné, o co jde. Stalo se něco, co je u filmů nevídané: dvojka nezahanbila jedničku. Až na tu odvykačku a kecách o baseballu, který trvaly a trvaly a trvaly a bylo to celkem o ničem. Připadal jsem si u toho jak slepec na sjezdu portorikánskejch módních návrhářů - trošku mimo. Jinak to bylo super. Reálné (akorát opět ta přečervenalá krev). A žádnej závěr, jen dva výstřely a šlus. (19.01.2008)

V prvej časti naháňačka, v druhej časti odvykačka. To sú kľúčové, nezabudnuteľné scény. Ale na ďalšie porovnávanie oboch častí nevidím dôvod. Najmä, ak sa dvojka označuje za odvar jednotky. Som rád, že sa podarilo nakrútiť pokračovanie, a to s iným režisérom a porovnateľne dobrým výkonom Gene Hackmana. Môžeme sa dohadovať, či scény s Gene Hackmanom poflakujúcim sa po Marseille s dvoma ocáskami boli nudné. Ale to je asi tak všetko, čo proti tomu môžeme robiť. (02.12.2010)

O něco slabší než jednička, ale pořád velice povedené krimi. John Frankenheimer do něho vložil jiný styl, než William Friedkin a stvořil dílo, které může směle konkurovat fantastické jedničce. Zde je více důrazu na psychologii postav a Pepkově odvykací kůře. Právě zde Gene Hackman předvedl jaký je vynikající herec. I ostatní herci jsou vynikající, avšak Bernard Fresson nemá takové charisma jako Roy Scheider. Konec, který se opravdu povedl jenom zaceluje celou napínavou podívanou. (06.03.2005)

Mně se Dopadení líbí skoro stejně jako Štvanice a to ze dvou důvodů. Jednak to je část filmu, kdy je Pepek na drogách. Odpuzující a nezapomenutelné, jen se koukněte jak to zahrál. Pak scény kdy chodí po Marseille, nikdo mu nerozumí a on jim pořád mele svou.(Idiotské je, že v dabingu mluví Francouzi také česky a přesto jim nerozumí.). A pak strohý závěr ("Hej, Charniere!") (08.11.2003)