(J)elita ze střídačky

Kdyby si tento film udržel po celou svou stopáž styl z prvních 2/3 filmu,šlo by o skutečně povedený komediální nářez,se sem tam sice trapnou vsuvkou,ale většinou s fakt zábavnými postavami a mnoha výbornými scénami.Poslední třetina ovšem spadla(opět ta choroba!) do totální moralizační sračičky,ve které se všechno předešlé povedené utopilo.Rob Schneider zde překvapivě nebyl zdaleka za největšího pitomce jako obvykle a docela mu to sedlo,Jon Lovitz opět neskutečně hlásil a ostatní slušně přihazovali,tedy až na mnou nenáviděného Jona Hedera,to je fakt antiherec a pitomec v jednom.Humor se zde nese tu v docela brutálním hávu,tu autoři využili opravdu skvělého nápadu na vtip,sem tam i nějaký ten fekální gag a ikdyž to celé bylo vlastně dějově strašná ubohost,mělo to správný zábavný nenudící šmrnc.Jak jsem se ale zmiňoval,závětr filmu se změnil v obehranou písničku: "vždyť se vlastně máme všichni rádi,obejmeme se a budeme se mít až do smrti rádi!" a vše zábavné bylo fuč.A je to velká škoda,protože to jinak fakt vtipné bylo.P.S.neplatí pro klub náročného diváka :)! (01.02.2010)

Duganovi "Zahřívači lavičky" ukážou Schneidera tentokrát v překvapivě neretardované poloze, což ovšem plně dokážou vynahradit jeho kolegové. Baseballový humor nápaditý, Amaury Nolasco jako dominikánský player se zálibou v tequille taky OK, ale to laciné prdění do obličejů, kroucení bradavek a vytahování spoďárů sráží film do sklepení lacinosti. Škoda, mohla to být jinak docela dobrá rodinná komedie s J.Lovitzem, filantropem loserů v Batmobilu. (03.02.2010)

Na tomto filmu jsem našel dvě pozitiva: 1) Rob Schneider tady snad poprvé v životě nehraje dementa a byl tak překvapivě snesitelnej. 2) Film má jenom 80 minut. Jinak na filmu snad neni nic, co by stálo za zmínku. Já teda nejsem zrovna příznivec intelektuálního humoru, ale jestli nejvtipnější v celym filmu jsou scény, kdy někdo dostane ránu nějakym předmětem do koulí, tak je to přecejenom celkem slabota. No dodíval jsem se až do konce, kde "překvapivě" nechybělo nějaký to morální poučení, ale myslim, že jsem to viděl poprvé a naposled. (26.01.2008)

Toto je presne štýl komédii ktoré nemám rád. Je až s podivom, že do tejto škatuľky filmov, čo sa vyznačujú humorom z rozmedzia primitívny až fekálny patrí snáď väčšina filmov z filmografie Roba Schneidera. Áno, už podľa tohto som mohol vedieť do čoho idem ale napriek tomu ma to neodradilo - čo už keď mám takú slabosť na pridávanie si takýchto volovín do zbierky. Ale aby som len nenadával, treba uznať že zopár krát som sa aj zasmial, a tento film u mňa nevyvolával záchvaty trápnosti ako iné podobne "humorné" diela. Objektívne by som sa mohol prikloniť aj k 2*, ale to ako je tu prezentované, že to byť "geek" je jedna z vlastností retardov ma fakt vytočilo, a tak nemôžem hodnotiť inak ako hodnotím. (01.02.2010)

Účel to splnilo, zasmál jsem se více než jednou, i když teda po dlouhé době po začátku filmu. Komedie, která nepřináší velké poselství ( byť jen to, že většina se jednou stala buď těmi co šikanují, nebo mezi šikanovanýma a že se člověk mění a někdy by to chtěl vrátit a zachovat se jinak ), a je jen formou k pobavení a strávení hezkého příjemného poledne. Zbytečně to neprodlužuje, i stadion se staví pouhý den a to je jen dobře. (15.04.2007)