Rozsudky soudce Ooky
Režie:
Eugen Sokolovský ml.Scénář:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrají:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(více)Recenze (83)
Česká orientální studiovka ze série podobných. V téhle se Donutil Ooka s falešnou pleší prezentuje coby soudce rafinovaný jak cukr a chytrý tak, že by mohl chytat myši do ruky. Ukázka toho, že pohádka nepotřebuje velkou výpravu, aby děti zaujala, a že děti nejsou blbci, aby se na ně muselo mluvit v holých větách a všechno jim předžvýkat, aby to pozřely a strávily. Ani slovem tedy nezmíním to, že soudce sám vznesl obvinění, poslal obviněné do vazby a následně bez dalšího, jako třeba bez procesu, vynesl rozsudek. Děkuji uživateli flanker.27, že mi tenhle kousek dětské nostalgie připomněl. ()
Mám dilema. Pohádka krásná, se zdařilým příběhem, postrádající trapnost jiných televizních pohádek a navíc, Donutil s parukou... Nadruhou stranu ve svém věku něco o Japonsku vím a v téhle jedné hodině je tolik trestuhodných chyb, že mě až bolí oči. Ale co, pohádka by měla být primárně pro děti a ty nejspíš takové detaily nezajímají. Moudrost vítězí nad krásou ;) ()
■ Jedna z těch, alepsoň pro mne, zcela vydařených TV inscenací osmdesátých let dvacátého století vytvořená Českou(Československou) televizí zabývající se tématem feudální východní asie. ■ Atmosféra zejména Japonska a Číny je tu sice útržkovitě, ale přece dobře vyobrazena. Zajisté je otázka, jak věrně je toto dílo věrné historické předloze, po pravdě ne moc, ale na druhou stranu je to TV inscenace, která nemá za cíl naraci dějin východní asie a ani striktní přesnost výpovědi doby dle dostupných věrohodných pramenů, ale má přinést srozumitelný nástin určitého období a nálady v něm. ■ Je potřeba brát tento TV film spíše opravdu jako TV inscenaci než semidokumentární vhled současného středoevropana na určitou legendu východní asie v období námi nazývaného feudálním. ■ Miroslav Donutil zahrál svou roli skutečně bravurně a je velká škoda, že na toto téma nebyl natočen regulérní celovečerní snímek, kde by se český japanofil mohl ukojit pohledem na skvěle vytvořené kopie historických kostýmů a masek. ■ Když tento TV film onehdá vysílala Česká(Československá) televize, sedě na gauči jak přikovaný, nedbaje vyžírání mých očí kravským CRT televizorem a zažrán do odehrávajícího se děje, jsem nevěřícně (jak Scully(ová) při prvních zmínkách o mimozemšťanech) zíral na to, že už je konec. ■ [Viděno poprvé: 100/100; viděno naposledy: 94/100] ()
Šalamounská moudra japonského soudce oděná do zdařilých kostýmů a zasazená do velmi ubohých kulis, toť celá tato "pohádka". Ale jelikož jsou to moudra vpravdě poučná a feudální Japonsko nevídáme v televizi často, najde si určitě své diváky i dnes. My, co jsme ji poprvé viděli v útlém věku, na ni nikdy nezanevřeme. Výsledné hodnocení je toho dostatečným důkazem. ()
tehdy mi to přišlo moc pěkné, podíval jsem se po letech a pořád velice solidní práce. Jasně, ty případy jsou od krále Šalamouna apod. leckteré docela známé, ale tady to odsejpá a stihne se jich více, než vtipů v Kameňáku, na rozdíl od něj za malé peníze dobré. Takže kvalitní ukázka práce brněnského studia. ()
Reklama