Příběhy ze Zeměmoří

Pokračuju v žánru anime, a to docela novinkou. Když jste synem úspěšného režiséra, dost se od vás čeká, ale já sem o spojitosti slavného taťky a syna nováčka nevěděla. Takže když sem zhlédna ze začátku trošku nudnější a v druhé polovině velice povedený film - ovšem tak trochu variaci na Cestu do fantazie: chlapeček, holčička - jen ve zvíře se promění Ona, ne On. Hudební podkres u těchto filmů považuju za důležitý, proto můžu vřele doporučit - operte zvuk, nebojte se. PS. Vjíždějící Archmage mi strašně připomínal Gandalfa jedoucího na pomoc vracejícím se gondorským vojákům z Osgiliathu. My true name is Lebannen. (18.07.2007)

Anglický dabing byl naprosto perfektní, protože z hlasu Cob jsem měl nahnáno už hned od začátku. Již zmiňovaná záporná postava jménem Cob, o kterém nevíme zda je žena, či muž, i přesto mě podezřele přitahoval(a), je naprosto dokonale napsaná. Přesně takhle jsem si vždy představoval zápornou postavu, nekompromisní, krutou a ještě si pojistím vlastní výhru. Inu příběh je pohodový, zaujal, ještě k tomu s naprosto dokonalou hudbu a myšlenkou života a smrti. (Opravdu moc bych chtěl sehnat tento kousek v originále. A knihy jsem nečetl.) (17.03.2014)

Na IMDB má Gedo Senki nepříliš dobré hodnocení a tak jsem k tomuto filmu přistupoval s jistými obavami, které naštěstí film dokázal rozptýlit. Předloha (kterou jsem nečetl) od Ursuly K. Le Guinové dle všeho dostala značných změn v příběhu a ten se tak stal něčím jiným. Samotná Guinová se prý vyjádřila:"Není to moje kniha. Je to Váš film. A je to dobrý film." Ač to od ní klidně mohla být pouhá slušnost, já budu s touto větou souhlasit. A jelikož IMHO není mnoho lepších fantasy filmů, dávám s klidem horší ****. (12.07.2007)

Mladý princ Arren zabije svého otce, a i když netuší kdo v této chvíli ovládal jeho tělo, je nucen uprchnout z domu. Na své pouti potká čaroděje Krahujce, a společně se na čas usadí u bývalé čarodějovy známé Tenar a její chovankyně Theru. Ale všeobecná pohoda netrvá dlouho - zemi hrozí nebezpečí a temný čaroděj touží po otevření brány mezi životem a smrtí - a mimo jiné po pomstě Krahujcovi. "Rodinka" se musí semknout dohromady, a každý má své pevné místo v boji za záchranu světa ... Nejdříve jak jsem se k tomuto vůbec dostal - na imdb jsem si prohlížel profil Hayaa Miyazakiho, a zjistil jsem, že má syna, který taktéž tvoří, a v podobném ranku jako jeho otec - a to jsem si samozřejmě nemohl ujít. Na Příbězích ze Zeměmoří je znát Miyazakiho škola, ale do filmů Hayaa mají daleko. Sice nemohu říct, že bych se nějak nudil, ale příběh ke konci už byl hodně pomotený (jako by chtěl Goro do posledních dvaceti minut nacpat všechny nápady, které ještě měl). Ale i přesto jde o moc hezkou pohádku, a doufám, že Goro půjde dál ve šlépějích svého otce... (09.04.2009)

Když přemítám nad Tales from Earthsea, tak se neubráním té salající epičnosti a velkoleposti příběhu, ale i jeho faktické prázdnoty. Vidím, cítím, slyším všechny ty mozaiky a dílky inspirace. Uvědomuji si ty tahy nitek osudovosti, nevyhnutelnosti a představeného poslání. Rezonující úvahy a otázky nad tím, čím chci být, čeho chci dosáhnout, život, smrt a co je to všeobecné, generalizované dobro. Marně ale hledám to propojení, harmonizující celistvost a dotažení všech ideí. Líný flow, až flegmatická nerozhodnost a proaktivita většiny postav vzbuzuje mírné nepochopení a celkově je tah na branku neomalený, ba až nejasně defenzivní. Za 2 hodiny je nám vysvětleno hrozivě málo v rámci smyslu a důvodů; emotivnímu finále to ubírá značně na síle. Forma studia Ghibli se ani trochu neotřásla, ale debut Goroua Miyazakiho, syna legendárního Hayaa Miyazakiho, byl minimálně vnitřně hodně nervózní a nejasný. 3* (29.03.2021)