Mušiši

Mušiši je seriál z rodu epizodických, každý díl je tedy samostatným příběhem (oproti kupříkladu Paranoia Agentovi to zde platí naprosto - chybí tu jakákoli jednotící dějová linie). Po zhlédnutí prvních čtyř dílů jsem se trochu obával, aby seriál neupadl do stereotypu, poněvadž druhý až čtvrtý díl jsou si docela podobné, ovšem hned díl následující (jeden z nejlepších) a postupně všechny ostatní mé obavy nekompromisně rozptýlily. Jistěže, základní schema prolnutí života člověka a Muši (vesměs s více či méně neblahými důsledky pro prvně jmenovaného) zůstává zachováno, ovšem nabírá úžasně rozličné podoby. Příběhy jsou opravdu velice dobré až skvělé a působí jako pověsti, které by si lidé na venkově mohli donedávna vyprávět. Co se týče zpracování, Mušiši je na první pohled docela nenápadný seriál. Žádná strhující úvodní animace (v té se zvolna prolínají skvrny přírodních barev), během děje pak zní pomalejšímu tempu odpovídající subtilní hudba („zen-like music“ pravil uživatel vivafruit v recenzi na AniDB), která se velice příjemně poslouchá. Neohromí ani kresba postav, na kterých je zajímavé, že většina si je do značné míry podobná (větší rozdíly jsou mezi ženami, jelikož mívají různou délku vlasů:-)). Avšak nemate to, protože kromě Ginka (a jednoho jeho přítele) se žádná osoba nevyskytuje ve více než jednom díle. Co musím vrchovatě pochválit, jsou pozadí. Tak nádherné a detailní obrazy přírody a venkova ve všech ročních obdobích se vidí jen málokdy - k největším mňamkám patří bambusový háj ze 14. epizody (jedna z nejlepších). Jedinou drobnou výtku mám k místy nefungujícímu přenosu emocí, což se ale vás týkat nemusí. Koho zaujal popis Muši a komu nevadí pomalejší tempo vyprávění, tomu se Mušiši s vysokou pravděpodobností bude líbit. 8/10 (19.03.2007)

Koho už nebaví stokrát ohrané příběhy a zvraty, dočká se zde toho, po čem touží. Pokud ne, uvědomí si, že ho právě tyto ohrané věci stále přitahují. Nedávno jsem se pokoušel někomu vysvětlit, o čem Mushishi je, ale po pěti nedokončených větách jsem si uvědomil, že to nedokáži. Seriál nenabízí žádné strhující tempo, cool hlášky, senzační humor či tuny napětí. Čím tedy může zaujmout? Mě osobně v prvé řadě samotným mushishim Ginkem. Přestože charismatem zrovna nesrší, jeho profesionalita a lidskost mi imponují. Dále mě pak uchvátily příběhy, ze kterých by se dalo udělat námětů na stovky filmů, a atmosféra, jež by se i nejostřejším nožem těžko krájela. Jediný nedostatek spatřuji v zábavnosti. Protože jde povětšinou o silně mystické až hororové příběhy, hodí se seriál na pozdější hodiny. Dusná atmosféra a nízká hodnota dramatičnosti pak spolu se zvoleným časem mohou působit jako kombinace několika uspávacích prášků. Proto mi také sledování trvalo 26 dní. Na druhou stranu jsem za celou tu dobu neměl nejmenší problémy s usínáním. (08.11.2008)

Jedno z mála opravdu dobrých anime. Přesně odměřovaná atmosféra lidových mýtů a dramatických zápletek oděných do lehkého hávu fantastična. Doba, ve které se příběh odehrává, není přesně specifikovaná, ale z určitých náznaků lze tušit 18. nebo 19. století. Ginko, odborník na muši, podivné organismy za hranicí běžného vnímání, putuje v zeleni se utápějícími krajinami a zapadlými vesničkami Japonska a někdy radou, někdy činem pomáhá nešťastníkům, kterým muši nějakým způsobem zasáhly do života. Meditativní způsob vyprávění podtrhuje zenovský nádech - vyrovnaný smutek, smíření s věčnou osudovostí. (21.10.2007)

Melancholický klid. Takto by se dal shrnout celý seriál, který hraje vlastně stejnou notou skrze všechny díly a přesto je lákavé se na to dívat. Občas se tu vyskytne náhodou slabší až vyloženě špatný díl, ale ty zase nahrazují ostatní - velmi dobré. Nevýhodu za mě je, že tento počin je až moc epizodický a zvolená hudba se velmi rychle oposlouchá, jelikož se používá pořád ta stejná. (07.03.2020)

O Mušiši lze často číst či slyšet, že se jedná o jedno z nejlepších anime všech dob. To jsou pochopitelně silná slova, a ačkoli sám toto anime též řadím do své top 10, sedí mi na něj spíše trochu jiný přívlastek. A tím přívlastkem je výjimečnost. Přestože se světem anime potloukám už nějaký ten pátek, nenarazil jsem na žádné jiné anime, které by ve mně dokázalo vyvolat podobné pocity jako Mušiši. Nejedná se přitom o rafinovaný epos, jenž by dokázal strhnout diváka silou příběhu či propracovanými postavami. To, co dělá z Ginkova putování tak výjimečnou podívanou, je kombinace čisté kresby, krásně atmosferické hudby, nápaditosti, vypravěčského nadhledu a moudrosti, jíž je prostoupen každý jednotlivý díl. Ona moudrost přitom nebývá usazena až na dně šálku, ale uvolňuje se postupně při sledování a nutí diváka přemýšlet mimo jiné nad tím, jak a zda se dá vyrovnat s momenty, které jsou v životě nevyhnutelné a kdy člověk nemá sílu a prostředky je změnit. Mušiši je jednoduché, přesto nesmírně působivé, originální a pohlcující dílo, které za každým dílem zanechává silnou katarzi. (04.01.2022)