Žízeň

Nádhera. Právě jsem dokoukal skutečné umělecké dílo a konečně mě Japonci nezklamali. Po několika velmi chabých hororech z Japonské produkce (Zmeškaný hovor, Nenávist a další) jsem si sehnal Bakjwi a dostalo se mi opravdu nevšedního filmového zážitku, kde se mísí upíří drama s prvky hororu, romantiky, ale i erotiky a já musím smeknout před mistrem Parkem, protože tohle se jen tak nevidí. Úžasný zážitek! (08.09.2010)

Tak tomu poviem upírska romantika ako hrom. Drásavosť duše ako umelecké dielo, musím priznať, že Park ma opäť raz dostal. Tento raz veľmi nápaditou, obsahovo a formálne prepracovanou nielen hororovou drámou, v ktorej sa rozoberajú otázky viery, hriechu, morálky, sexuality... Formálne tu Park prechádza snáď všetkými možnými žánrami od drámy, hororu, thrilleru a dokonca sa tu nevyhol ani čiernemu humoru. Tieto jednotlivé filmové prvky veľmi osobitým prístupom strieda a spája, čo vyvoláva u diváka pocit neustálej pútavosti. Zároveň však tuší, že každú chvíľu príde niečo nové, niečo možno ešte zaujímavejšie a vôbec sa pritom nedá predpokladať ako sa bude budúci dej vyvíjať. Na druhú stranu si uvedomujem, že možno snímok nie je určený pre každého, zdĺhavosť niektorých dialógov a scén môže mnohých odradiť. 85/100 Videné v rámci Horror Challenge Tour. (29.01.2016)

Modlidby jsou k ničemu..... Touha zachraňovat lidi přivádí mladého kněze do laboratoře. Ne jako vědce, ale jako dobrovolníka, který věnuje své ,,tělo“ k experimentu. Je nakažen virem, vyzvrací krev, zemře a znovu ožije. Nestává se z něj superhrdina, ale ..... . Máme mnoho společné – oba jsme z výsledku rozpačití. Zatím co on své rozpaky zahání sexem, já musím jen přemýšlet, proč po téměř bezchybné půlhodince upouští tvůrci od zajímavých nápadů a fantaskních představ a namísto mysteriózní touhy po hříšných požitcích sahají k tradiční asijské krvelačnosti a morbidnosti. Přes nespornou zajímavost tématu tak vznikla jen další upírská ,,love story“, která má ukojit sexuální a drogové choutky (kohokoliv). Navíc vůbec nechápu délku. (Filmu.) Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímavých a originálních 30 minut. 2.) Chci vidět co nastane, když mnich poruší desáté přikázání. 3.) Na filmu je nejdůležitější sex. 4.) Dostal jsem chuť na maso a krev. 6.) Série STMÍVÁNÍ nenaplnila mé představy o upírech. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.04.2010)

Pod anotací se vám může rýsovat jakákoliv představa, ale nikdy se nebude ani na vzdálenost viditelnosti přibližovat k tomu co Park vytvořil. Tohle není horror. Tohle není psychologické drama kde postava rozmítá nad správností určitých rozhodnutí. Tohle není ani love-story. Bakjwi je totiž všechno. Neočekávatelný a stále překvapující uragán ve kterém můžete identifikovat věci co už z jiných filmů znáte, ale dá vám to přesto obrovskou práci. Park si na nic nehraje. Je svůj a to Bakjwi sluší nejvíce. Stejně tak s postavami, tohle nejsou žádné rádobynačrtnuté figurky s bílým make-upem honící se po lese (sorry, ale tohle se fakt nabízelo) - i když s poněkud divnou diagnózou jde o lidi z masa a kostí. Páni, pokud máte originilní filmy se skvělými herci a propracovanou režií rádi tak neváhejte. Tohle za to stojí. (09.07.2009)

Antická tragédia po upírsky. Upírska love story po kórejsky. Park je dozaista jedným z najsvojskejších súčasných filmárov, ktorý dokáže známe témy robiť štýlovo a nápadito. Smäd je bizarná, komediálna, tragická, krvavá jazda, ktorá zábavne prepája upírsku mytológiou s antickou tragédiou, pričom diváka dokáže nadchnúť úchvatným vizuálom, nápaditou kamerou a... skvelým Kang-ho Songom. Aj keď to Parkovi trocha "vŕzgalo" v nevyváženosti aktov, svojimi zvratmi a využitím postáv v príbehu ma dokázal Smäd vrátiť do deja. Zábavný a zaujímavý počin, ktorým Park obohatil upírsky žáner. (08.03.2015)