Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    ****

    Láska je štěstí. A Jiří Strach to ví... Konečně po čase zase silná televizní autorská pohádka vymezující se (ale v něčem i rozvíjející) proti klasické české pohádce. Podle námětu (pohádkové knížky) slovenského režiséra Mateje Mináče napsal Marek Epstein povedený scénář, který po hodně dlouhém čase připomněl originalitu pohádkových scénářů Zdeňka Svěráka, tolik scenáristických fórků by divák jinde pohledal. Tři veteráni to sice nejsou, ale alespoň je vzdáleně připomínají, což u ostatních novodobých českých pohádek nehrozí ani náznakem. Pohádka coby projev ryzí modernosti (respektive postmodernosti) jde někdy na hranu toho, co ještě v pohádce snesu (pokus o sebevraždu), každopádně většinou se drží v mantinelech očekávaného. A Jiří Strach se zase drží svých osvědčených hereckých koní (Ivan Trojan, Jiří Dvořák, vlastně už i Jiřina Bohdalová...) a ti jsou největším tahounem diváckého prožitku, bez Trojana by byl celý snímek poloviční. Jeho postava pohádkového ,,barona Prášila" s pábitelským přesahem je opravdu dobře napsaná i zahraná, a hlavně nosná. Nejsilnější momenty pak přicházejí v místech, kdy se Jiří Strach snaží svou televizní pohádku nějak ozvláštnit, punc modernity ji pak paradoxně dává především retro animovanými pasážemi, které jakoby odkazovaly k zemanovskému pojetí dětského filmu, animovaná zkratka cesty motocyklem po Evropě je tím nejlepším a nejvtipnějším, co bylo v této pohádce k vidění. Škoda toho, že většina věcí není dotažených k úplné dokonalosti, nechybělo mnoho a Šťastný smolař se mohl stát kultem, stejně jako jsou kultem počiny výše zmíněného Zdeňka Svěráka. Takhle je Šťastný smolař velmi povedenou televizní pohádkou, v níž se mísí a realizuje mnohé, vtipně se tu třeba potkává veřejně proklamovaná víra pana režiséra s humorně pohádkovými motivy (Nejvyšší knihovník), každopádně je vidět, že Jiří Strach má cit pro ty správné náměty...(24.5.2013)

  • Tommassi3
    ****

    "Co to má na patičkách ??" - "To nic, teta, to je jen trošička smůly tady z toho dříví a než mu naroste první zub, tak je to pryč !!" Obecně vzato valná většina zdejších uživatelů tuzemským televizním pohádkám, které se prostě staly ze zcela zřejmých historických důvodů i díky jejich četnosti vlastně i českou specialitou, příliš nefandí a rozhodně je ani nedokáží náležitě docenit, což však nejsem schopen z mého pohledu milovníka žánru dost dobře pochopit, stejně jako všeobecně dogmatická tvrzení související s tím, komu jsou vlastně pohádky primárně určeny, nemluvě o frázích ve smyslu "pobaví děti i dospělé, každý si v nich najde to svoje", byť bezesporu zejména poslední roky právě tuto snahu, která tento extrémně specifický žánr silně vykolejuje a která vlastně sluší spíš tzv. rodinným filmům, v naší filmově pohádkové tvorbě prostě cítím jako připalující se vtipnou kaši, díky čemuž nám televize servírují velmi nepovedené hybridy, které prostě většinou těm léty prověřeným legendám nesahají ani po kotníky !! Nicméně ta nekonečná každoroční vánoční recyklace stejných divácky nejvděčnějších filmů samozřejmě logicky volá po nových pohádkách, které diváci prostě chtějí, a tak se Česká televize každý rok o Vánocích vytasí s několika premiérami, jejichž kvalita se však vyznačuje neuvěřitelnou kolísavostí, za poslední dekádu by si právo vstupu do zlatého fondu českých pohádkových klasik mohl vyprosit snad jen osm let starý Strachův Anděl páně, který zdejší pohádkovou krajinu obohatil o rozvernou představu nebe, která dává vzpomenout například na legendární Hrátky s Čertem Josefa Macha a Jana Drdy, což se taky dalo právě od přísně věřícího Jiřího Stracha čekat, s oblíbeným Jiřím Bartoškou v roli Pána Boha !! Zásadní problém a hlubokou řeznou ránu současné tuzemské pohádky však nevidím v nedostatku kvalitních tvůrců, kteří by byli ochotni je točit, ani v jejich režisérské neschopnosti, ono totiž v žánru pohádek platí stejně jako v dnešním českém filmu obecně, že jeho zoufalost souvisí hlavně s nedostatkem skutečně silných scénářů !! O tom se přesvědčil i Hynek Bočan, když se před několika lety v Lásce rohaté pokusil příběhem, poetikou i hudbou naprosto jistého Jaroslava Uhlíře navázat na úspěch pohádky S čerty nejsou žerty, kterou osobně považuju za nejlepší filmovou pohádku vůbec, bohužel však polovičatý scénář Karla Žaluda vedle nesmírně vtipného a zároveň laskavého skriptu Jiřího Justa vypadal jako hodně chudý příbuzný, a že kvalitní scénář je prostě alfou a omegou všeho, by mohl vyprávět i dnes již odepsaný Zdeněk Troška, jehož poslední opravdu dobrou pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci napsal dramatik a novinář Karel Steigerwald, protože si však už dobrých dvacet let píše Troška scénáře sám, dá se na těchto jeho žánrovkách, jimiž úspěšně zasvinil prostředí české pohádky spoustou odpudivě infantilních karikatur a pitvořících se bytostí, hledat něco pozitivního jen pod mikroskopem !! Jednoduše kategorizovat se mimochodem dnešní česká pohádka dá opravdu jen velmi obtížně, když od tradičních konzervativních pokusů držících se erbenovsko-němcovské tradice odbíhá až k nejrůznějším nehezkým úletům, a ačkoliv v posledních letech vznikla celá řada hodně nesnesitelných pohádek, zároveň jako plamínek naděje zahřeje skutečnost, že se do pohádkové produkce dostává celá řada režisérů i scenáristů se zkušenostmi z jiných žánrů, mezi nimiž mě osobně nejvíce zaujal právě žánrově neuvěřitelně rozkročený Jiří Strach, který prostě umí, ačkoliv aspoň zatím většině jeho snímků k dokonalosti vždy něco málo chybí !! Scénář Šťastného smolaře, který se inspiroval stejnojmennou knihou Marie Formáčkové a Matěje Mináče, sepsali Jiří Strach s Markem Epsteinem odvážně sami, což logicky zastánce tradičních pohádkových motivů odrazuje od příběhu věčného pechfógla Filipa, kterého si zahrál překvapivě velmi dobrý Filip Cíl, a notorického lháře, který dostal jméno Kdokoliv a v podání fantastického Ivana Trojana platí coby parafráze Barona Prášila za jednu z nejzdařilejších postav za dlouhá léta !! Dost atypický příběh, v němž jaksi absentuje zcela zásadní motiv kontrastu dobra a zla, o tom, že i smůla se jednoho pustí, když najde pravou lásku a odpuštění, dokonale staví na vpravdě elitním obsazení a milém humoru, který sice lehce připomíná ten svěrákovský, nicméně na něj stále nedosahuje !! Jiří Strach těží z variability a krásy českého jazyka, půvabných scén a detailů, byť některé už se mi zdály přes míru, mám na mysli především pokus o sebevraždu skokem z mostu, i vděčných charakterů, s nimiž si kvalitní herci opravdu vyhráli, protože Trojanův lhář, Cílův gramlavý kominík, hrobník Josefa Somra, kovář / zubař Tomáše Töpfera, u té pasáže s trháním zubů jsem se válel smíchy, tatík v podání Ondřeje Vetchého, kterého mohli tvůrci využít určitě více, když mě navíc hned zkraje pěkně namlsal, ale i naprosto epizodní postavy v čele s převozníkem Vladimíra Javorského, prostě z průměrné záležitosti dělají něco víc !! Bohužel i v tomto ohledu bych měl výhrady, když především s postavou Karla alias Carlose v podání paradoxně víc než standardního Jiřího Dvořáka tvůrci až příliš tlačili na pilu v rámci té zbytečné moderní stylizace, a Štěstěna Dagmar Veškrnové Havlové působila naopak až moc uhlazeně a ve snímku jako celku vyznívá jako pěst na oko !! Jiří Strach navíc znovu potvrdil, jak velký význam má v rámci žánru natáčení v exteriérech, ať už mluvíme o jízdě na motocyklu se sajtkárou krajinou, putování cirkusáků či záběry na chalupy a samozřejmě i hrad Pernštejn, vždy bylo na co se dívat, mimochodem Martin Šec se svojí často až poetickou kamerou se opravdu hodně vytáhl !! Pohádce naopak neprospívá naprosto zbytečný komentář vypravěče, když většina těch jeho vtípků a pomrkávání směrem nadčasovosti vyznívá do ztracena, což v kontrastu s tou geniální animací znovu potvrzuje, že chybělo opravdu málo a mohli jsme pod stromeček dostat další kultovní pohádku, které však také škodí na můj vkus slabá hudební složka Jana Jiráska i hodně kolísavé tempo, zdlouhavá scéna s umírající matkou Jiřiny Bohdalové, která tím vtipně vzpomíná na svoji nesmrtelnou tetu, a také samotné finále pohádky přímo volá po ostřejších nůžkách střihače !! Nicméně myslím, že se Jiřímu Strachovi, který mě nakonec potěšil i závěrečnými scénami s utěšeným a přitažlivým motivem sněhu, který hodně pomohl i zmiňovanému Andělu Páně, jeho odvaha vyplatila, když brněnské studio České televize darovalo Kavkám a jejich archivu neuvěřitelně vzácnou hereckou společnost v jediném příběhu a divákům přinejmenším další povedenou a vtipnou pohádku, která prostě svojí hrou se slovy zahřeje u srdce !!(20.2.2014)

  • Gilmour93
    ***

    Oxymoron v názvu jako by předjímal stejnou schizofrenii, kterou trpí současná animovaná produkce z Hollywoodu - formát primárně určený pro nejmenší se snaží zalíbit dospělým a samotné děti bere ve finále na hůl.. One-man show bohemáckého řidiče dělové koule, "Zemanovské" animace, či nadčasová rýpnutí jsou výborné, nicméně dle zaručených pramenů nejsilnější stránka filmu (vtip) mi přišla poněkud utopená ve strojenosti a samotné Strachovo nadprůměrné řemeslo pak vytahuje trn z paty televizního standardu jen ztěžka. Neříkám, že si tímto v Monte Carlos zahrál o svou pověst, ale dost často mě jímal pocit, že to klidně mohl natočit Kdokoliv.. Rákosníček mrčící z černé zdobené rakve mě bude budit ze snů!(26.12.2012)

  • flanker.27
    odpad!

    Je mi líto, ale málem jsem to ani nedokoukal. Tak nesympatickej děj a pitomej scénář nezachrání ani technická zručnost. Nějaké dobro a zlo, morální ponaučení nebo alespoň zajímavej příběh, nic takovýho. Příšerně napsaný postavy a výprava míchá několik různejch období, což nesnáším i v pohádce (motorka versus kostýmy tak někdy z počátku 19. století). Krom toho prvky jako zbavení dcery cti, kasino Monte Carlos a podobně? V pohádce, ve které přitom chybí v podstatě cokoli co by se dalo aspoň trochu nazývat romantikou a kde se "hrdinova" milá objeví sotva na nějakých 10 minut? Bez atmosféry, naprosto nepohádkové a velmi zdlouhavé. Včerejší měsíčci tedy nebyli veledílo, ale proti tomuhle byli ještě zlatí (přesněji méně špatní).(25.12.2012)

  • Marigold
    ***

    Frk s Bohdalkou v penálu mě dostal, podobná morbidita tu citelně chybí. Strach střídá televizní rutinu se záběry, které sympaticky škemrají o velké plátno. Místy je to příjemná podívaná s poetikou. Míšenec Strýce Pepina a Jacka Sparrowa se Trojanovi zdařil, éterická milenecká dvojice tradiční vrtěč hlavy. Ach ty české Haničky. Role Štěstěny monotónně mimo dobro a zlo (a celý film). Jinak ale zase po čase bezbolestný televizák, kde je všeho tak akorát a dá se to absolvovat bez asistence psychiatra a patologa.(25.12.2012)

  • Ivan Trojan

  • - Josef Somr, který ztvárnil obchodníka s rakvemi, prožil pouze dva dny natáčení v Ledči nad Sázavou. (Cucina_Rc)

  • - Hlavní hrdinka, původnem ze Slovenska, byla předabována Ivanou Korolovou.  (..Lucas..)

  • - Natáčení probíhalo také v hamru v Dobřívě. (jecmen2)