poster

True

  • Německo

    True

Krátkometrážní / Romantický

Německo / Francie, 2004, 10 min

Režie:

Tom Tykwer

Scénář:

Tom Tykwer

Kamera:

Frank Griebe
(další profese)
  • vykur!
    *****

    And you were accepted, of course. You moved from Boston to Paris into a little apartment on the rue du Faubourg-Saint-Denis. I shoed you our neighborhood, my bars, my school. I introduced you to my friends, my parents. I listened to your texts, your singing, your hopes, your desires, your music. You listened to mine. My Italian, my German, a bit of Russian. I gave you a walkman. You gave me a pillow. And one day, you kissed me. Time went by, time flew and everything seemed so easy, so simple, so free, so new, so unique. We went to the movies, we went dancing, we went shopping, we laughed, you cried, we swam, we smoked, we shaved, sometimes for no reason, or for a reason. Yes, sometimes for a reason. I brought you to the academy, I studied for my exams, I listened to your singing, to your hopes, your desires, your music. You listened to mine. We were close, so close, ever so close. We went to the movies, we swam, we laughed. You screamed, sometimes for a reason and sometimes without. Time went by, time flew. I brought you to the academy, I studied for my exams. You listened to my Italian, German, Russian, French. I studied for my exams. You screamed, sometimes for a reason. Time went by for no reason. You screamed for no reason. I studied for my exams, my exams, my exams. Time went by, you screamed, you screamed, you screamed. I went to the movies.(6.9.2011)

  • Estrellita
    ****

    Tykwerův příspěvek ke skupinovému dílu je neuvěřitelně působivý - v průměhu filmu se na diváka snáší tíha života, víc a víc... a víc a víc a víc! až nakonec témař nejde snést, a pak - přijde pointa, taková, jakou myslím nikdo nečekal - a veškerá tíha padá pryč. Tenhle režisér v tom zkrátka umí chodit. 80%!(5.12.2013)

  • LemurKata
    *****

    I see you - nejromantičtější vyznání, kterého se vám může ve filmu dostat:) Nejlepší povídka z Paříže, skvělá pointa, střih, nápad, herecké výkony, tempo, režie.....všechno to dohromady tvoří úžasný celek. Působivá scéna v přelidněné hale, kde se poprvé hlavní hrdinové objímají, po druhé od sebe stojí metr, po třetí jsou k sobě otočeni zády a po čtvrté tam nejsou vůbec. Lépe by snad ani konec vztahu beze slov vyjádřit nešel. 100%(2.2.2010)

  • Ghoulman
    *****

    Dokonalá demonstrace toho, jak lze i na malém prostoru vykouzlit mnoho citu. Jestliže je tato krátká filmová povídka součástí antologie Paris, je t'aime, důležitější je v jejím případě spíše ta láska, než Paříž. Milostný vztah je zde ukázán v jeho celistvosti, od nezapomenutelného seznámení, přes svěží start, malé roztomilé partnerské rituály, jež se mění postupem času v ubíjející rutinu až po... Ha a já bych vám to pomalu celé vykecal. Lepší bude, když se na to mrknete sami. Nicméně stojí to za to, uvidíte...(30.6.2016)

  • Sarkastic
    *****

    Nejzdařilejší povídka z celého filmu Paříži, miluji Tě, to každopádně. Ale především asi nejlepší „kraťas“, který jsem kdy viděl. V dané délce maximálně úderný, emočně rozmanitý a silný, výborný ve všech svých složkách. Zároveň nabízí asi nejefektivněji shrnutý romantický vztah vůbec. Pro mě osobně je True z mnoha důvodů velkou srdcovkou, kterou si můžu pouštět pořád dokola a nikdy mě neomrzí (především tedy ta převažující část odehrávající se za doprovodu hlavního hudebního motivu).(2.7.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace