Já jsem ty a ty jsi já

Ale je to skôr na 2 a pol. Plusy vidím v neotrieskanej myšlienke a v hereckých výkonoch. Predovšetkým Samaire Armstrong bola v úlohe Woodyho "obalu" fajn, Zegers v podstate tiež. Celkovo mám už ale aj tak dosť amerických teenage komédií, v ktorých hrajú sedemnástky o desať rokov staršie herečky. Rozhodne nič prevratné, ale bolo aj dosť horších. (10.04.2008)

Čekal jsem další z řady nebetyčných ptákovin, ale vyklubal se z toho velice pěkný film. Dost tomu pomohl i fakt, že hlavní hrdinové vypadají a chovají se (relativně) normálně, což je vzhledem ke stereotypu posledních let (kde jsou to buď totální loseři, nebo nějaký ten strašlivě temný a veskrze hustohustý týpek, kterého změní Láska; na dívčí straně buď puťka, nebo píča) velkým plusem. Za čtyři a ani oko mhouřit nemusím. (30.07.2009)

Bohové někdy mají opravdu zvláštní smysl pro humor, a to se zřejmě týká i aztéckých Bohů. Když se totiž v muzeu před sochou aztéckého Boha proměn pohádají dva sousedé a zároveň spolužáci (chlapec a dívka), kteří se vzájemně nesnášejí, vezme to tento aztécký Bůh do svých rukou, a tak se druhý den ráno chlapec probouzí v dívčině těle u ní doma a naopak. Film sám o sobě není ani originální, ani nikterak objevný, ale rozhodně je zajímavý a zábavný. Hlavní hrdinové jsou nesmírně sympatičtí, obzvlášť Kevin Zegers se natolik vcítil do ženské citlivé role, že jsem mu to všechno opravdu věřil a skutečně jsem měl pocit, jakoby si s nějakou holkou prohodil tělo. Ač tohle není první film na téma záměny těl, který jsem viděl, přesto mě dokázal zaujmout a užil jsem si ho od začátku do konce, za což mají tvůrci můj obdiv, protože přijít s něčím, co už tu bylo, a natočit to záživnou a zábavnou formou, to je zajisté umění. Ve výsledku jsem tedy spokojeným divákem, který si film užil, a který ho hodnotí jako mírně nadprůměrný, což obnáší udělení lepších třech hvězdiček. (16.04.2013)

No, na to, že tenhle druh filmů naprosto nemám ráda a vlastně se jim vyhýbám, jak jen to jde, musím teda říct, že to tak strašný nebylo. Docela sem se doma nudila a tak to byla taková znc, ale nakonec jsem ráda, že sem na to jukla. Sice znova to už vidět nemusím, ale nadávat na to taky nebudu a ani sem u toho kupodivu neusnula. ;-) (05.10.2010)

Dvaja susedia, každý na opačnej strane amerického stredoškolského spoločenského rebríčka. On populárny, ona outsiderka. Jedného rána sa po výmene názorov pred nejakým totemom v múzeu budia každý v tele druhého. No a my už vieme, čo bude nasledovať. Zblíženie, pochopenie toho druhého, bla, bla, bla...Ten koniec je vôbec asi to najväčšie klišé, aké som za poslednú dobu videla(áno, uhádli ste, je to na záverečnom plese:-) No, ale aby som nebola veľmi zlá, pár podarených vtípkov sa tam nájsť dá..///Edit:Po druhom zhliadnutí pridávam jednu *, predsalen to nebolo také zlé.:) (28.03.2008)