Atlasova vzpoura: 1. část

Tak nějak nevím. Na jednu stranu to má vynikající atmosféru, plně pozvolna, ale dokáže vtáhnout, lidé se chovají tak nějak uvěřitelně, dokonalá je hudba (zvláště ten jemný jazzový podkres ve scénách oslavy výročí) i kamera, triky už jsou horší, ale pořád to jde. Tajemný motiv tajemného muže a únosce jen dodává na zajímavé atmosféře. Ale to vyznění - mankote, levicové snahy dohnané ad absurdum, aby bylo jasné, jak znevýhodňují všechny ty hodné a schopné podnikatele, kteří se starají s láskou o své zaměstnance div ne charitativně - tak přehnaný manažerský blábol jsem už dlouho neviděl. Samozřejmě že v reálu by tihle schopní majitelé továren makali jen na růstu zisku každé čtvrtletí a pořádali powerpointí prezentace, zatímco by pod nimi dřeli lidi za pár šupů, a nikoliv oceněných podle schopností, jak se nám snaží film nabulíkovat. Jinak - protože jde o první díl - ve mně budil film dojem spíše telenovely, která by kdykoliv mohla pokračovat jakkoliv, bez pevnějšího vedení příběhu. (15.06.2013)

Nejprve je nutné si uvědomit několik základních skutečností, které jsem ani já, do chvíle, než jsem si snímek pustil a začal o něm zjišťovat trochu víc, nevěděl. První je fakt, že je to první díl, jak napovídá i název. Na světě je už i díl druhý, který bych tu také rád recenzoval v dohledné době, ale kromě toho nás ještě za rok čeká díl třetí. Na tom by zase nebylo nic až tak moc divného, ale člověk se po zhlédnutí prvního dílu trochu divý, proč se to roztahalo hned do tří filmů. Příčinu jsem zjistil poměrně záhy. Film "Atlas Shrugged: Part I" je natočen podle amerického románu. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/atlas-shrugged-part-i-2011-60.html (21.03.2013)

Kdo nečetl knihu, nemusí se s filmem vůbec namáhat, nemá šanci, aby mu film dával smysl. Kniha o 1112 stranách, která je založena na dlouhých (až dlouhatánských) monolozích, není reálně zfilmovatelná. Jaký smysl dává zkrátit typický dvacetistránkový monolog některého protagonisty do jednověté repliky ve filmu? Když před závorku tedy vytkneme, že celý film může posloužit jen jako ilustrace pro čtenáře knihy, tak jednu hvězdičku bych dal za solidní casting. Pí Schiling se mi jako Dagny docela líbila a i p. Bowler jako p. Reander je dobrý machýrek v dobrém obleku, jak se asi patří. Druhou hvězdičku dávám za to, že autoři se pokusili o nesplnitelný úkol. Pokud jde o posunutí děje ve filmu do současnosti, primárně šlo dle mého určitě o úspory, protože si nemohli určitě dovolit nějaké retro kulisy. Ale tato úprava mi nevadila. (15.07.2016)

,,KDO JE JOHN GALT?....“/// Rok 2016. Byznys. Ten netvrdší. Politika majitelů firem. Těch nejlepších. ,,MÝM JEDINÝM CÍLEM JE VYDĚLÁVAT PENÍZE“ (jak zvrácený). Ale bacha: se světem je všechno špatně! Nikdo neví komu věřit! ... Film sleduje osudy lidí, kteří nechtějí spoléhat na ,,laskavosti“ politiků. Film o víře v úspěch. Ve vlastní schopnosti. A o tom, KDO JE JOHN GALT? Podnikatelská agitka, kde má slzy do vočí vehnat jedoucí (digitální) vlak, a která díky T A J E M S T V Í získává mysteriózní příchuť. Má to myšlenku. IDEU! Politika a ekonomika. Lobbisti (nebo gauneři?). Kurva, kde je druhej díl???? Žrouty popcornu chci (jemně) upozornit - napsala to Ayn Rand. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala v roce 1957 Ayn Rand číst nebudu. 2.) Zajímá mě motor, kterej využívá Casimirův efekt. 3.) Thx za titule ,,Fuseklos“ a ,,UnicornCZE“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.06.2012)

Ayn Randová, jej epos, ani jeho divácka (ne)obľúbenosť, mi nehovoria nič moc (jediné moje stretnutie s touto autorkou prebehlo asi pred desiatimi rokmi, keď si z nej v South Parku robili srandu). Išiel som do toho teda bez akéhokoľvek názoru či averzie voči nej, alebo jej dielu a vyšiel som s miernou lobotómiou, spôsobenou mojou úpornou snahou nájsť v tom filme niečo viac. Nuda? Ani nie, scenár má tendenciu nažhaviť vás na ďalší vývoj, až sa vo všetkej tej tajomnosti sám zamotá a nielen že nič neprezradí, na konci vás vypľuje s nepríjemným WTF pocitom, že ste práve total zbytočne, zabili hodinu a pol života. Titulky pre nepočujúcich s ktorými som to omylom stiahol, tomu ešte dodávali "hlbší" rozmer, keď za každou zle zahranou emóciou, príde titulok "smiech" (napríklad), pretože bez nich, by som to asi nerozoznal. Alebo to nebral vážne. A Taylor Schilling nevie hrať. 30%, dvojku si pozriem už len pre účasť Larisy Oleynik (29.11.2013)