Mlčení

Křesťanská víra má svoji univerzální komponentu. Přes rozvoj individuality a osobní zbožnosti se nedá popřít tato podstatná misijní a evangelizační složka. Japonsko mělo vlastní vyvinutou duchovní kulturu, ale problém nebyl v tom, že by se nesnesly tyto dvě duchovní cesty. Problém byl v zapojení náboženství do společnosti, v jeho spojení s politikou a mocí, coby nejsilnějším homogenizačním ideovým prostředkem. Je to pojivo takl silné a hluboké, že by se bez něj žádná světská moc neobešla. Ani Jezuité z potrugalska ani Budhhisté v Nagasaki již nectili náboženství v jeho čistě duchovní podobě. Šlapání na obraz Ježíše tedy byla skutečně jen formalita a učení Buddhy bylo dávno zapomenuto a zvráceně překrouceno v zemi, kde se lidé bezohledně mučili. Ani otcové ani šógunové tak neobhajovali nic než stíny skutečné víry nebo toho, co je na ní opravdu podstatné. Šlo jim o její vnější projevy (protestantsky řečeno). Trýznivost tohoto příběhu je tak utlumena a redukována na další příběh o lidské zaslepenosti a pýše. Není to vůbec pl ytký a hloupý film, ale měl pár nedostatků. Vizuální stránku bych si netroufal kritizovat, ta je podle mě skvělá. Ale voice-overy byly podle mě spíš zbytečné. Způsob vyprávění a rozsegmentování celého snímku byly taky celkem nešikovné a nějak to ubralo filmu na celistvosti. Myslím, že se film mohl a možná i měl povést daleko lépe. (21.06.2017)

Mistr promine, ale byl to boží zázrak, že jsem se tím prokousal do zdárného konce. A to si na "vznešenou nudu" potrpím. Vím, co z toho legendární režisér chtěl mít a také vím, proč se to nepodařilo. Garfield. Ano, zde máme hlavní příčinu selhání. Hned v závěsu je Driver. Je mi záhadou, jak někdo může obsadit do hlavní role filozofického těžkého snímku, který nutně potřebuje charismatické obsazení, někoho tak nemastného neslaného, jako je tento iritující ksicht. Pokud něco Garfield vyzařuje, tak je to naprosté anticharisma, nulový respekt a pro tento film zcela nevyhovující vzezření. Aby toho nebylo málo, jeho hlas, připomínající náctiletou skolačku, tomu dává korunu. Driver je na tom sice o špetku lépe, ale to rozhodně není kompliment. Oba působí jako ztracení adolescenti, nikoli jako vážení duchovní, kterými by měli být. Duo je až komické. Jejich postavy jim nevěříte ani na vteřinu. Já se ptám PROČ? Proč tak katastrofální casting, který film automaticky deklasuje? Absence hutných konverzací je další kámen úrazu. Střet kultur, skrze zajímavé rozhovory, je eliminován snad na pouhý jeden případ. Vznikla tak religiózní, jednostranná, téměř nekritická agitka. Na což má samozřejmě tvůrce právo, ale způsobuje tím neuvěřitelnou dějovou nudu, obzvlášť, když má k ruce takového dřeváka, jakým Garfield je. Mohla to být skvělá podívaná pro náročného diváka. Zbyla pouze náročná podívaná. (23.12.2017)

miluji scorseseho, miluji japonsko. mam rad pomale filmy....ale tohle me meganeba. (08.01.2018)

Tohle je nedokoukatelný! Na třetí pokus v půlce vypínám, protože to je ohromná hromada nudy a náboženskejch doktrín a absurdit s naprosto šílenou stopáží. Hvězdička za výpravu a dál to radši nebudu komentovat, nerad bych se rouhal. (15.05.2023)

Je zajímavé vidět rozhořčená slova o tom jak je Silence jednostranně zaměřený na hodného zápaďáka a zlého Japonce ( např. Conner.s). Jediné co bych poradil divákovy je mít oči i mysl otevřené. Pak lze poznat, že Silence doopravdy jednostranným dílem je, ale stojí čistě na straně rozumu a moudrosti. Naopak povýšenosti a naivitě hrozí utonutím v bažině. (02.02.2017)

Věřící prominou ... - mě to přišlo jako - za prvé hrozná nuda, - za druhé jako otřesné myšlenkou a atmosférou - mučit lidi, aby se vzdali své víry, dementovat je na hranici šílenství, ... přitom za to mohli jiní dementi, kteří jim nakukávali, že jiná víra je lepší, ... proč se vůbec do Japonska srali - totální demence ... jako celý koncept náboženství ... nejsem ateista, jdu cestou kompromisu, jsem, alespoň to o sobě tvrdím, agnostik. Ať si každý věří v co chce, ale (proboha), pardon, ať mi to nikdo nenutí a neotravuje s tím. Možná, kdyby tam hráli jiní herci, Garfíld má přeci jen divný ksicht a jako herec zas tak schopný není, pak možná by mě to chytlo víc, ... mě zkrátka tohle přijde naprosto absurdní ... čeho jsou lidé schopní - a jen se pak schovávají za své vyznání, jak jsou oddáni své víře, ... je mi toho líto ... je s podivem, kolik lidí kvůli různému vyznání a nepochopení a nesprávné interpretaci přišlo o život, ... a pořád si nedají pokoj ... lepší by bylo, kdyby žádné náboženství nebylo (nikdy nevzniklo), ušetřilo by se spoustu životů a ulehčilo by to hned soužití lidem na Zemi. Toť můj skromný, třeba blbý názor. Ti, co nesouhlasí, prominou. Ti, co si chtějí hrát na chytráky, mi můžou napsat. Hádat se nebudu. Nebudu ani odepisovat. Mám jasno, že filmy na podobné téma nebudu již vyhledávat. Jen mě to rozladí. (08.02.2017)

Vyborny film. A zasa komentujuce hovada a ich hovadiny, kedze si zasa raz pozreli - ako spravni psychopati - kvalitny film len preto, aby nan mohli vyzvracat svoje hnusne vnutro. Film ma historicky faktograficku bazu, kresli utrpenie vo vyhrotenej podobe, akej boli schopne nielen dnesne casy, ale i vtedajsie - prave pre bezduche paskvily, ake su nielen na tomto fore, sa vylieva krv a siri nasilie. Ludska hlupost a zloba dnes boduje ako vtedy, a odnesu si to cire duse hladajuce nas prapovod. Nic nove na svete, dame si repete. 5* bez zavahania. Posukovia tukajuci s imbecilnym usmevom svoje sracky by si mohli pozriet aspon hruby historicky ramec, aby sa mohli pokusit napadnut aspon trocha sofistikovaniejsie spracovanie danej temy, zeby ich pokusy sprasit lubovolnu hlbku nepoukozali len na ich terapeuticke potreby. Sa clovek az striasa odporom, ze pouzivaju rec Slovanov. (17.02.2017)

Obrazově krásné, obsahově nejednoznačné. Otec Rodrigues nerozumí Božímu mlčení stejně, jako mu nerozumí mnoho jiných v těžké situaci, kdy si připadají zoufale opuštění. Víc se mně líbila linie, kdy se Rodrigues mění z neochvějného křesťana v zoufalce zmítajícího se v pochybnostech. Připodoboval se ke Kristu a stal se Jidášem. Garfieldovi výborně utáhne čas, kdy si vůbec neví rady a je na dně. V poslední části se redukuje jen na opakující se záběry, aniž Scorsese pustí diváka do Rodriguesova nitra. Nejednoznačnost je hlavní předností i negativem Mlčení. Podle toho, co kdo preferuje. Jen nechápu ty, kteří nesnáší křesťanství, pak vlezou do kina na film o jezuitských misionářích a jsou otráveni z toho, že tam řešili vztah k Bohu. (18.02.2017)

Jeden z nejrozpolupnějších snímku který jsem za poslední dobu viděl. Ani nedokážu hodnotit... (13.03.2017)

Jedná se o můj první zážitek, při kterém jsem měl možnost vidět poněkud jinou stránku Scorseseho. Jak je známo, tento slovutný režisér má ve zvláštní oblibě dialogy plné koprolálie, proto jsem byl velice zvědav, jak nakonec dopadne film, který je orientován na taková vznešená témata, jako je historie, náboženství, osobní přesvědčení, odhodlanost a - jak je z anotace patrné - také národnostní vztahy mezi Evropany a hentai monstry. Byl jsem tedy velice překvapen a potěšen prezentovaným výsledkem. Atmosféra se nese v naprosto odlišném duchu, přičemž režisér zřetelně zůstává. Musím též přiznat, že se částečně cítím jako masochista, protože dát 2 a půl hodiny dlouhý snímek, který neoplývá nějakým závratným tempem a který je tichý jako introvert na dýze, vyžaduje jistou míru sebetrýznění. Možná to je skrytý účel, neboť film disponuje širokým spektrem mučících momentů. Hnací motor nicméně představuje něco jiného. Takřka každá scéna dráždí svými otázkami, na které si každý musí odpovědět sám podle své víry a rozumu. Toto tázání má však svoji myšlenkovou strukturu a je úspěšně dovedené až do samotného konce. Jak už bylo řečeno, hudbu prakticky neuslyšíte. Nicméně i ono ticho příznačně pomáhá celé plynulosti. Atmosféru zdobí precizní záběry na harmonickou přírodu, což vytváří působivý kontrast k celkovému drsnému vyznění díla. Na závěr bych chtěl ještě zhodnotit herecké výkony. Velice mě překvapil Andrew Garfield - byl opravdu famózní. Ohyzdný ksicht Kylo Rena se dal přetrpět. No a Neeson tradičně představuje záruku kvality. Snímek nakonec hodnotím silnými 4 hvězdičkami. (01.06.2017)

Bylo to dlouhé, ale ne nudné. Nebo ne hrozně nudné, protože místy mě to už přece jen moc nebavilo, ale příběh samotný mě zajímal na tolik, že jsem nemohla film nedosledovat. A nebyla jsem zklamaná. Pro mě tady byl velkým překvapením Garfield, o jehož herectví jsem neměla tak silné mínění, jaké o něm mám po shlédnutí Mlčení. A příběh jako takový mi přišel velmi silný - a silně zobrazený. (16.06.2017)

Čudný film. Niektorý tu píšu že prva polovica (alebo hodina) filmu je uťahaná, nezáživná, ja som nemal ten pocit. Pre mňa je ten film vlastne na jednej strane masterpiece. Jediný problém, ktorý s ním mám je skôr ideologický. Sú momenty, kedy je to čisto "kresťanský" film, kedy je kresťanstvo ultimátne dobro, pravda,... A potom sú tu momenty, ktoré sú v náznakovosti možno až podvratné (napr. kňaz Rodrigues hovorí o Japoncovi, ktorý opľul kríž, aby nebol zabitý, že "uspel", namiesto "zlyhal"), alebo sami nevedia čo sú/chcú byť. A týmito dvoma spôsobmi sa pojednáva o viere. V kľúčových momentoch však film "zlyháva" (lebo sa snaží jasne zaujať stanoviská a zapáčiť sa kresťanskému publiku), čiže sa volí konzervatívny prístup s jasným koncom (s krížikom v rukách) - to trochu zamrzí, hodila by sa väčšia otvorenosť v tomto smere, autorská angažovanosť je v tomto prípade skôr na škodu. Jasné, rozumiem, že Scorsese je veriaci človek, tak nebude točiť film o "honbe na čarodejnice", ale radšej o nezlomnosti kresťanskej viery, kresťanského ducha, hoc, ako je aspoň trochu kriticky reflektované - väčšina kvázi kresťanských Japoncov, (vo filme) ani nevedia o čom vlastne presne je kresťanstvo, alebo sú ich predstavy o ňom jednoducho mylné a tak umierajú za idey, ktoré poriadne ani nepoznajú (viď otec Ferreira a jeho výpoveď o tomto fenoméne). Ďalej si treba uvedomiť, že nachádzať heroičnosť v tom, že ľudia kôli nezrieknutiu sa viery (hoc len formálne, reálne ti (zatiaľ) nikto vieru z "hlavy" nezoberie) "pokojne" aj zomrú respektíve nechajú umrieť iných, nie je na mieste. To je len náboženská fanatickosť. Aj niektorý moslimovia predsa, kôli svojej viere dokážu zabiť seba, alebo aj desiatky ďalších ľudí. Ich (našťastie) nikto za hrdinov nemá (teda až na ďalších radikálov). K výčitkam už hádam stačí, keďže i tak dávam 5*. Po technickej stránke super, dokonca sa mi páčili i (možno až príliš nápadne) chvíľkové paralely - Rodrigues (Ježiš) - Kichijiro (Judáš); o tejto síce aj pochybujem, ale... - Rodrigues (Ježiš) - pokúšanie inquisitorom (pokúšanie diablom na púšti). Garfield je presvedčivý, asi sa začal špecializovať na role pobožníkov (kto vie... nabudúce si možno zahrá pápeža, alebo pedofílneho kňaza). Takže škoda tej "obsahovej" stránky, tam to môže trochu škrípať, inak by to bol možno aj dokonalý film. Stotožňujem sa s komentárom od - Hortensia. 90% (18.08.2017)

Rád bych něco vtipného napsal, ale Verbala nepřebiju :-) Po dvaceti minutách jsme doma s mou drahou polovičkou mysleli, že to vypneme, ale nakonec jsme hrdinně dokoukali snímek (s občasným posouváním vpřed) až do konce. Musím říct, že Ježíšova křížová cesta byla - oproti těmto kráceným 160 minutám sledování dvou emo-jezuitů - příjemným wellness cvičeníčkem na odreagování. Jedna hvězda z úcty k panu Scorsesemu, který nám bohužel asi už senilní ... 20% (28.08.2017)

Rozhodně zajímavý film i téma, které si vybral Martin Scorsese, jeden z mých oblíbených režisérů. Film pojednává o šíření křesťanství v nekatolickém Japonsku. Bohužel Japonci si trvají na své kultuře a proto to mají v rolích misionářů Adam Driver i Andrew Garfield velice těžké. Jejich herecké výkony jsou grandiózní, žeru jim každé slovo a mezi bambusáky jim to jde dobře. Scorsese není žádný béčko a tudíž je film skvěle natočený a dobře atmosférický. Chápu, že toto téma i otřesná stopáž filmu odradí většinu lidí, ale když už ten pocit překonáte a pustíte si Mlčení, budete velice potěšeni a překvapeni, jak vám film rychle utekl a ještě jste si ho užili. Scorsese to má stále v ruce.. 4 hvězdy. (07.09.2017)

Poměrně dost těžký, ale přesto značně působivý snímek. Velmi hluboké zamyšlení nad vírou, které v našich končinách patrně nemůže být nijak doceněno. Přeci jen mi ale některé scény přišly nedořešené z pohledu uvažování a filozofování, finální přerod přeci jen nepřišel s takovou návazností na předchozí děj jak by patrně měl. (01.04.2018)

Šíření katolicismu v Japonsku. Svým způsobem snímek připomíná výbornou dnes už klasiku 'Mise' (1986). Příběh odehrávající se v 17 století vypráví o úloze křesťanské mise přinést určité osvobození lidí v zájmu víry. Neortodoxní prostředí poskytuje mimo jiné i přímé srovnání se závazkem víry v dnešní době. Na režijní stoličku zasedl Martin Scorsese, což slibuje mnohé, a opět se dá říct, že oprávněně. V příběhu je uchována filosofie víry, daná přesvědčení a jisté nadšení. Jako příklad lze uvést otázku mladé japonské ženy, jestli je pravda, že bude ráj místem, kde už nebude žádná tvrdá práce, mučení a jistá smrt. Trestání japonských křesťanů za svou víru je srdcervoucí. Ale tak už to bývá i v dnešní době, když se někdo obrací k víře, která s danou kulturou své rodné země nemá nic společného. Snímek je tak plný emocionálně rezonujících okamžiků, které nenechají na pochybách. Kromě dobrodružné atmosféry tedy snímek přináší i nemálo motivů k zamyšlení. (15.03.2020)

Tento film vnímajú kresťania dvojakým spôsobom: niektorí sa stavajú veľmi kriticky, iní s porozumením. Je zvláštne, že hoci film neskrýva hrdinstvo tisícov pokrstených či kňazov, ktorí zomreli za svoju vieru, oveľa viac poukazuje na zradu dvoch kňazov než na vernosť tých tisícich. Musíme si však uvedomiť, že táto "zrada" bola dokonale pripravená ani nie samotným fyzickým mučením, ale rafinovanou psychickou manipuláciou vedúcou ku zvrátenej logike zmýšľania týchto mužov. Vinu pociťovali tak či tak: ak sa nevzdajú viery, budú zodpovední za utrpenie druhých. Ak sa vzdajú, ponesú si túto zradu v sebe. Je veľmi ľahké súdiť ich z pohodlného kresla v obývačke. Film otvára tiež otázku o zmysluplnosti misií. Je to príliš náročná téma, aby sme ju rozoberali na tomto mieste. Nám kresťanom sám Ježiš povedal: Choďte do celého sveta.. Význam týchto Jeho slov skúma ľudstvo celé stáročia. Je tu však jedna vec, ktorej nerozumiem a nedáva mi zmysel: Ako môže niekto, kto vidí obrovskú krutosť a prejde si skutočným osobným peklom, napokon túto krutosť prijať za svoju a obhajovať ju. Alebo je jeho myseľ dokonale rozpoltená a podobne ako inkvizítor vníma svoje vonkajšie správanie iba ako "formalitu"? (04.10.2020)

Tak ako všetky náboženstvá sú kokotiny prijebané určené na ovládanie más tak aj všetko čo sa ich týka ateda aj táto sračka..a sračky su odpad (13.02.2017)

Príbeh, ktorý začal ako propaganda kresťanstva, prešiel do vojny jedného človeka s „ božím mlčaním ” a skončil ako dôkaz toho, že nie všetko čo sa zdá byť pravdivé, je aj pravda. Jedná sa podľa mňa o veľmi nevídaný počin Martina Scorsesiho, nie je to typ filmov, ktoré on točí. Je tu názorne ukázané, ako vie byť a aj bola ( a to nemyslím len v Japonsku ) viera vnútená ľuďom, ktorí žijú obzvlášť krutým a ťažkým životom. Zaznamenaná je aj akási vlastnosť japoncov, ktorú obdivujem už dlhší čas, a to, že vedia byť síce ako tento film ukázal nesmierne tvrdí a zásadoví, no nie sú vyslovene krutí a nedajú dopustiť nie len na svoju česť, ale aj česť iných ( či už aj nepriateľa ). Andrew Garfield ukázal všetkým kritikom, že vie hrať. Liam Neeson však na druhej strane nijak nevynikol a zostal „ zabudnutý ” ( a mnou jeho postava až doslova opovrhnutá ). Uznávam, že som nakoniec pochopil myšlienku filmu ( no teda dúfam ), o tom, že božia láska nepozná hraníc a že niekedy vyhrá menšie zlo, o tom, že cestu ku spáse nám nedlaždí jedine cirkev, ale láska k Bohu, blížnemu a seba samému. Film vraví o tom, že duch nie každého môže byť nakoniec zlomený a ak konáme s dobrým úmyslom Boh to vidí. Bola to nekonečná vrava, no malo to svoju hĺbku a o to asi aj šlo. 75 %. (04.03.2017)

Je to dostatečně dlouhé na to, aby si člověk mohl pokládat spousty otázek a na některé z nich si i odpovědět. Přičemž ty odpovědi nejsou vůbec jednoduché. Má právo křesťan, zvláště misionář šířit slovo Boží, když mu to Ježíš Kristus přímo ukládá? Mají právo nekřesťané ( nejen buddhisti) tuto víru odmítnout, protože věří v jiného Boha? Je to film, který nutí k přemýšlení a objektivní pravdy se nelze dobrat, ani na konci stošedesáti minutového dramatu, byť metody Japonců byly hodně kruté. Ač se děj odehrává v 17.tém století, tak podobnost k problémům současného světa je jasná. Velmi zajímavý film, u kterého jsem měl nutkání mu dát plný počet hvězd. (21.03.2017)