Zmatená duše

Čtyřicátníkovi šibe a nejlíp se cítí sám při sjíždění trilogií a golfovýho kanálu. Jednou se mu pokusí pomoci zachovalá padesátnice, ale ve chvíli, kdy na toho pokrytce vypadne ze skříně její kostlivec, otočí se k ní zády, aby mohl znovu-upnout svoji víru v uzdravení na lásku k roztomile potrhlý pětadvacetiletý šťabajzně. Toho konceptu, že i když je chlap totálně v prdeli, starej, nemehlo, podivín, blbeček, gauner či šprťák, je to fuk a scénář ho ziskem lásky fešandy nakonec stejně vezme na milost, ale ženská, chudák, musí bejt chytrá, trhlá jen, dokud je to milý a v mezích a hlavně – krásná a minimálně o 10 let mladší než hrdina, mám už plný kecky. Chápu, že přát Chandlerovi na klepkách (i když je magor - což jsme semtam všichni) srdce řekněme ošklivý tlustoprdky (nebo i jen průměrný paní) je pro obecenstvo složitější, neřku-li nemožný, ale aspoň ze života. Tohle už mě nudí - jako, bohužel, celej film, kde mě navíc většina postav jen štvala. Za polovic... (04.10.2011)

Překvapivě hodně dobrá nezávislárna, ve který Matthew Perry potvrdil, že fakt hrát umí. Tady předvedl opravdu výborný výkon a mezi ním a okouzlující Lynn Collins to opravdu funguje a přál jsem jim to celou stopáž. Scénář je chytře napsanej, nenápadná režie odvedla dobrou práci a občasnej jemnej humor potěší. (14.06.2009)

Kde se tu bere to hodnocení? Asi nejnudnější romantická komedie, kterou jsem kdy viděl. Matthew Perry byl příšernej. Asi to mělo být deprimující, ale ono to nebylo nijaký. Když se objevila slečna pro romantickou zápletku, měl jsem radost, že je příjemná a pěkná. Jenže proč by spolu měli být, nebo proč jim to neklapalo, to šlo už úplně mimo mě. Nakonec pro mě měl film jediné pozitivum. Ten koloběh po psychouších a léčení depersonalizace. Obzvláště nádherná a děsně sexy řádící Mary Steenburgerová. I přes jejích 55 jsem hlavnímu hrdinovi chvíle s ní dost záviděl. (03.01.2011)

Nadprůměrné drama, jemuž vévodí Matt Perry. Pořád ale můžeme slyšet z jeho úst vydařené nejapné poznámky a pár ksichtíků, které dají připomenout jeho nejslavnější roli. Matt se výborně ať už rolí v Ron Clark Story nebo teď v Numb odpoutává od Chandlera. Je to k nevíře, ale drama mu sedí také výborně. Scénář je docela v pohodě, až teda na ten konec. 70% (17.04.2008)

Matthew Perry má veľmi jednoduchú diagnózu: chodiaca všeobecná porucha odosobnenia s náhlymi cyklickými stavmi, zbrklo sa vzdávajúci, s tendenciami k hypománií, ktorý neustále preháňa. Na tejto diagnóze postavil Goldberg celý film a jeho najväčším plusom je že za hlavného hrdinu si zobral práve Matthew Perryho. Od prvého mometnu ako vstúpi so svojou briadkou a sakom do miestnosti a od prvého vnútroného monológu ktorý prenesie " sám sebe som najväčším nepriateľom" si jednoducho jeho postavu zamilujete. Cítite s ňou, podvedome dúfate že sa na ňu usmeje šťastie a v niektorých situáciách mu dokonca rozumiete. Celý film sa nesie v hľadaní pocitu reálnosti, ktorý hlavný hrdina stratil a tiež je to o prekonaní strachu. V pozadí vám hraje príjemná hudba, tak krásne význačná pre nezávislé snímky, ktorá krásne zapadala do uboleného prostredia v ktorom sa hlavný hrdina pohyboval. Typickú situačnú komiku vystriedal tkz. inteligentný humor, ktorý je síce utlmovaný tými liekmy, ale v konečnom dôsledku to môžte kľudne porovnať z bokovkou. Veľmi skvostná vedľajšia úloha Mary Steenburgen a tiež nezabudnuteľná kráska Lynn Collins. Film ma veľmi bavil a aj keď nie je pre všetkých, ja som mu rozumel veľmi dobre, preto dávam plný počet. (29.03.2009)