Avatar

„Svinstvo v popise práce nemám.“ Prvé dve hodiny som trpel ako sviňa tesne pred porážkou. TOTO je ten Cameron, ktorého som vždy miloval, polovicu jeho filmov pokladám za absolútnemegakultové a zvyšok za "iba" kultové? Toto??? Určite nie, možno ešte tak Stephen Sommers. Našťastie, v záverečnej (tretej, ach!) hodine dostal detský (detinský?) Avatar aspoň troška svižnejšie tempo vďaka masívnej bojovej scéne, kedy sa mi občas príjemne zrýchlil tep (výpomoc od zvierat, pilotka Michelle Rodriguez). Ale stále to nemalo nič spoločné s TÝM Cameronom, ktorý mi povedal, že najlepšou búchačkou je brokovnica s odpílenou hlavňou a koľko kostí mám v tele. Avatara akoby nakrútil menovec TOHO Camerona. Nudný, patetický, nezáživný a neskutočne, neskutočne, neskutočne neoriginálny. Z hercov ma potešil snáď len Stephen Lang. A ani on nebol taký diabolský, ako som čakal. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (08.12.2010)

Vizualne prenadherne, jedinecne, velkolepe, pribehovo bezpohlavne, medzi riadkami ekologicky velavravne, ale zaroven pokrytecke... Ten, kto sa tesil ako male dieta, 3, 4 viac rokov, ten je nadseny, ja, ktora som len niekde ignorantsky pred pol rokom ci rokom zapocula nieco o velkom Cameronovom navrate som isla do kina s ocakavaniami dokonalosti. To sa mi splnilo len v jednom jedinom ohlade. V absolutne dychberucej animacii. Ale bohuzial nic mi nevrati hodinu a pol prisernej nudy v prvej polovici filmu, ktora ma absolutne odzbrojila a nebola som schopna s nou nijako bojovat. Celu "tragediu" zachranila druha polovica, kedy sa zacalo tlacit na emocionalnu pilu, no ved uznajte, komu by nebolo luto nadhernych zltych oci zasadenych v tej jagavej modrej tvaricke? Komu by nestali chlpy pri masovom "modleni" sa a vzyvani bohyne vo vzajomnom vlneni sa v rytme podmanivej hudby? Ale niekde sa asi stala chyba, ked som pri konci vydychla a povedala: "Chvalabohu". Je mi to luto, bola radost sa pozerat na to, co som mala na platne, ale rovnako by mohol byt cely film nemy a mala by som z neho to iste. PS: Na 3D uz v zivote nikdy, oci ma bolia ako svina a predpokladam, ze to zamer nebol :) Ale holt, to uz je len moja vina a Cameron za to nemoze. (19.12.2009)

Cameron po letech zcela po právu opětovně uchvátil titul autora technicky nejvyprecizovanějšího filmu, jaký tu kdy byl. Na vymakané obrázky on si vždycky potrpěl, a já mu to vždycky žral (až na Titanic, ehm)... ale TOHLE - až teď si, dámy a pánové, uvědomíte, na jak placaté 2D jste se až doteď dívali a zvykli si to považovat za normální. A teď nemluvím o tom, že na vás z plátna vyskočí nějaká příšerka nebo vyletí oštěp - je řeč o dvou a půl hodinách prostupných obrázků a efektech, ze kterých mi padala čelist, což mi v požehnaném roce 99 nezpůsobil ani Matrix, jehož DVD stále hýčkám ve své filmotéce. Tohle není vizionářství, tohle je zcela přelomové zpracování té někdejší vize pana Jamese Camerona o zcela novém druhu filmu. Přihoďte k tomu neskutečně přitažlivou flóru a faunu Pandory a k tamním projižďkám skvěle vyladěnou hudbu, a máte atmosféru uceleného, dýchajícího a dechberoucího ekosystému/organismu, ve kterém byste se s radostí ztratili. Je sice možné, že to na vás nezafunguje a budete se jen dívat na to, jak třímetroví modří mimozemšťani hopkají (jen tak btw daleko realističtěji než jakékoliv jiné animované postavy) dle scénáře obdařeného jen prostinkou a mnohokrát viděnou zápletkou skrz ty moc fešně vymodelované šumící bory a hučící vody, jenže Avatar redukuje skupinu svých nepříznivců ještě jedním fíglem, a na ten možná nebudete připraveni. Tím fíglem je poselství o dluhu, který si my tady u nás, na té naší pro tak velkou skupinu bezohledných dementů opravdu příliš malé planetě každý den navyšujeme. Jamesi Cameronovi za to budiž chvála, protože s Avatarem přichází ve chvíli, kdy jistý od reality zjevně odtržený paňáca neváhá v živé stand up tragedy poučovat celý národ o tom, že naše současná "svoboda" je daleko důležitější, než celá naše planeta (takže už asi ani ty neexistující globálně oteplené banány nebudeme potřebovat na něčem pěstovat), a že na svoje potomky můžeme zvysoka kašlat, protože to, v jakém světě budou následkem našeho chování nuceni žít, je přece jenom jejich problém. Pokud to snad náhodou někomu nedošlo, snažím se (ač mě to mrzí) říct, že prezident téhle republiky je latentní sociopat vymytý tak dokonale jako plukovník Quaritch, a přejít plynule k tomu, že Avatar je ekologický až za roh. Ano, sice se maskuje za sci-fi žánr a až na kost jdoucí konflikt dvou diametrálně odlišných civilizací v daleké budoucnosti, kdy budeme posílat svoje mysli na procházky v cizím těle, ale zejména skrze nezdravě přehrávajícího Giovanniho Ribisiho demonstruje zabedněnost lidské rasy vůči očividným věcem a vyzařuje svou pozitivní zelenost do světa způsobem, který musí být téměř každému srozumitelný a sympatický. Mě dokázal Avatar i přes svůj skoro až laciný příběh strhnout a pohltit - možná proto, že mě nemusel o ničem přesvědčovat. To ale vůbec nic nemění na tom, že si ode mě zaslouží 90%, a to i přes to, že mě poslech OST samostatně bez obrazu dost zklamal - ve filmu hudba funguje na výbornou. (21.02.2010)

Opojné, velmi opojné. A co mě překvapilo nejvíc – nejen oči a uši si zažijí orgastický hod. Osobně jsem nad milostným spojením pozemšťana s modrou lovkyní cítil dojetí, jaké jsem necítil ani v nejmenším u Titanicu. Avatar žije, nejen oslňuje. Možná je v něm až příliš cítit klasické narativní schéma, ale to nevadí, protože mysl kráčí po známé cestě a zrak i sluch létají v netušeném. Pravděpodobně se najde dost těch, kteří budou mluvit o chladu či aktivistismu. Nic z toho jsem v Avatarovi nenašel. Jen strašně lehké a řemeslně geniální vyprávění romantické pohádky o bytostech svázaných se svou planetou. Společně se Star Trekem letošní jasný vítěz v nejtěžší váhové kategorii. [85%] P.S. Já tu hubu prostě držet nemůžu... Měl bych dotaz: "Podivná směs moorovského envinromentalismu, zemanovské poetiky a vinnetouovské naivity "říznutá" estetikou Pána prstenů" – myslí se tím Zeman Miloš, který objímá stromy? Asi nemám od Karla nakoukáno tak, jak jsem doufal. (15.12.2009)

Asi v polovici filmu už som v duchu kričal: "Preboha, nech už sa začne niečo diať! Ak už nie nezabudnuteľné, tak aspoň zábavné či zaujímavo zrežírované! Prosím!!!". Všetci sme vedeli, že to bude zbierka klišé. Ale Cameron naposledy natočil ako-tak originálny film v roku 1984, takže som v sebe živil nádej, že i tentoraz klišé pretaví v "mýtický archetyp" a povýši ho na "príbeh". Nestalo sa. Nič ako "Ripleyová a jej vzťah s Newt", "T-800 a John" či "Arnold a manželka Jamie" sa nekoná. Pritom tu bola hromada námetov na silné emócie, silné konflikty a silnú drámu. Jake a jeho vzťah k mŕtvemu bratovi, Jake-invalid vo vzťahu k behajúcemu, skáčucemu avataru, Jake-celým-srdcom-mariňák vs. Jake-divoch-a-milovník-prírody... Presne od týchto námetov som čakal, že ich Cameron použije ako grunt a vystavia na nich silný akčno-dobrodružný epos. Nič z toho tam nie je. Ani v náznakoch. Scenár tieto zápletky zahodil a sterilná réžia ich nenachádza. Obrovská škoda, lebo z dejového hľadiska je pre mňa Avatar tým pádom nuda, ktorú zlomia až veľkolepé trikové a akčné scény (počínajúc zničením megastromu). Otázka znie, prečo teda filmu dávam také vysoké hodnotenie? Pretože je revolučný - z hľadiska CGI a 3D, rozhodne a nepochybne. Neuveriteľná pastva pre oči. (17.12.2009)