Reklama

Reklama

Epizody(4)

Sirotek Jana Eyrová strávila 8 let v internátní škole, stala se učitelkou a coby osmnáctiletá dívka přijala místo vychovatelky mladého děvčete na panství v Thornfieldu. Tam ji čeká nebezpečné tajemství i velká láska... Jana Eyrová je sirotek, kterého se ujal strýc. Bohužel brzy zemřel a o Janu se má postarat jeho žena, paní Reedová. Teta i její tři děti však Janu nesnášejí a velmi špatně s ní zacházejí. Tetina nenávist zajde dokonce tak daleko, že i když svému muži na smrtelné posteli slíbila, že se o ni postará, dává Janu do školy v Lowoodu, což je vlastně sirotčinec. V sirotčinci panují velmi tvrdé podmínky. Je tu zima a Janina jediná přítelkyně Helen nezvládne boj s chorobou a umírá. Jana je po její smrti velmi osamělá. Ve škole stráví osm let. Když dosáhne 18 let, podá si inzerát, že přijme místo jako vychovatelka. Po nějaké době se jí opravdu ozvou a Jana se stává vychovatelkou dívky Adele na panství Thornfield. Francouzské dívenky Adele se ujal majitel panství Edward Rochester a poskytl jí domov. Není však jeho dcerou. Edward Rochester tráví mnoho času mimo domov a s Janou se seznamuje až po několika měsících, když se konečně vrací na čas domů. Rochester je zvláštní, dalo by se říci až nepříjemný člověk, ale Jana ho zajímá, a tak si s ní dokonce občas povídá. Jedné noci vzbudí Janu podivné zvuky a zdá se jí, že slyší smích. Vydá se tedy studenou chodbou za tím zvukem a najde Rochestera spícího na posteli, která je v plamenech. Janě se podaří Rochestera vzbudit a společnými silami uhasí oheň. Ráda by věděla, co to bylo za zvuky, které slyšela, a také má podezření, že v takzvané Severní věži někdo bydlí, ale odpovědi se nedočká.

Rochester opět odjíždí. Nikdo netuší, jak dlouho bude pryč. Po několika dnech dostane hospodyně dopis, aby připravila dům, budou mít hosty. Rochester přijede se společností. Hlavní hvězdou společnosti je mladá a krásná Blanche Ingramová, její matka a další hosté. Je očividné, že Blanche by se ráda provdala za bohatého Rochestera. Na panství přijíždí další host a Rochester Janě přiznává, že tohoto muže tu vidí jen nerad. Je to muž jménem Mason, prý se znají z dřívějška. V noci se ze Severní věže ozývá hrozný křik a celý dům je na nohou. Rochester všechny uklidní a pošle do postelí, ale od Jany potřebuje pomoc. Společně jdou do Severní věže, kde leží v krvi těžce zraněný Mason. Rochester požádá Janu, aby o něj pečovala, zatímco on jede pro lékaře. Mezitím se někdo zuřivě snaží dostat do pokoje. Mason je očividně pokousaný. Nad ránem se jim s lékařem podaří Masona odvézt k ošetření, aniž by se hosté něco dozvěděli. Za Janou přijíždí návštěva, která oznamuje, že její teta, paní Reedová, je na smrtelné posteli a ráda by Janu ještě viděla. Rochester je překvapený, že má Jana příbuzné, a ač nerad, dává jí dovolenou i nějaké peníze, aby mohla tetu navštívit.

Jana se po letech setkává se svou tetou, která ji chtěla ještě vidět, než zemře. Setkání je z tetiny strany opět plné nenávisti. Nenáviděla Janu, protože ji její manžel měl radši než vlastní děti, a tak se jí zbavila. Poví jí však, že Jana má ještě jednoho strýce, bratra matky a ten ji před třemi lety hledal, když zjistil, že Jana žije. Strýc je bohatý a chtěl Janě odkázat své dědictví. Teta ani na smrtelné posteli nedokáže Janě odpustit její existenci. Jana jí však odpouští. Když se vrátí do Thornfieldu, který se stal jejím prvním skutečným domovem, Edward Rochester již na ni čeká. Chyběla mu, přesto jí hodlá sehnat místo jinde. Bude se ženit a většina personálu bude muset pryč. Nejlépe do Irska. To už Jana nezvládne. Thornfield považuje za svůj domov a Rochestera miluje. To přiznání Edwarda natolik zasáhne, že Janu okamžitě požádá o ruku, a překvapená, ale šťastná Jana souhlasí. Svatba se bude konat do měsíce. Pár dní před obřadem má Jana divný sen, a když se probudí, zdá se, že v jejím pokoji někdo je. Svatební šaty jí kdosi zničil. V domě je osoba, která Janě a Edwardovi nepřeje štěstí. Přesto nadchází svatební den a Rochester spěchá do kostela. Zde se dočkají překvapení. Objevuje se Mason, který tvrdí, že je Rochester ženatý s jeho sestrou, a nemůže se tudíž oženit s Janou. Tajemství, které bylo skryto, vyplulo na povrch. Rochester se přiznává. Jeho žena Berta žije v Severní věži v Thornfieldu. Vzal si ji po krátké době a neřekli mu, že je zatížená dědičným šílenstvím. To se projevilo krátce po svatbě. I přesto ji Rochester připravil vcelku příjemný život ve svém domě. Prosí Janu, aby ho nezavrhla, a nabízí jí, že spolu odjedou do jeho domu na břehu moře, kde by spolu žili jako bratr a sestra. Nechce, aby žila v hříchu. Jana si to chce rozmyslet, ale zoufalá uteče z domu. Potuluje se opuštěným vřesovištěm a doufá, že zemře stejně jako její dávná kamarádka Helen. V mdlobách ji tam objeví místní duchovní John Rivers a donese ji do domu svých sester, kde se o ni postarají. Je zřejmé, že tato žena ztratila paměť. Na šatech má vyšity iniciály J. E., a tak jí začnou říkat Jana Eliotová. John i jeho sestry vidí, že je Jana vzdělaná, a tak jí John sežene práci učitelky v místní škole. Jana si vede dobře, ale nikdo stále neví, kdo vlastně skutečně je. Až jednoho dne přijde John za Janou a poví jí, že už ví o její minulosti v Thornfieldu. Také ji hledal jakýsi advokát, aby jí oznámil, že zdědila dvacet tisíc liber po svém strýci. Janu mrzí, že se s ním nikdy nesetkala, ale má ohromnou radost, když se dozví, že John a jeho dvě sestry jsou její příbuzní. Jana je nadšená. Okamžitě se hodlá podělit o zděděné peníze se svou novou rodinou. John se chystá na práci misionáře v Africe a požádá Janu o ruku, aby ho jako jeho žena doprovodila. Je to jediná žena, o které je skálopevně přesvědčený, že se pro takovou práci hodí. Jana souhlasí, i když Johna nemiluje a on nemiluje ji, ale nejprve se chce ještě jednou vrátit do Thornfieldu za Rochesterem. To, co vidí, ji šokuje. Z Thornfieldu zbylo jen spáleniště. Dům zapálila šílená Berta a spáchala sebevraždu skokem z výšky. Rochester žije v jiném domě. Jana se za ním vypraví a zjišťuje, že při požáru přišel o zrak, když se pokoušel Bertě vymluvit skok. Je nesmírně šťastný, že se Jana vrátila, a i Jana je šťastná, že je zase s ním. Rochesterovi však už nyní nestačí, aby spolu žili jako bratr a sestra. Přeje si ženu, manželku. Jana souhlasí. Po nějakém čase žije celá velká rodina pohromadě. Jana, Edward, Adele, Janiny sestřenice, dvě malé děti, pes. Tito všichni se nechají portrétovat, a přestože John je na misi v Africe, je na obraz přimalován také. Nyní má Jana konečně to, po čem celý život toužila. Svou rodinu a milujícího manžela. (TV Prima)

(více)

Recenze (96)

Morien 

všechny recenze uživatele

Ústřední pár mi přijde charakterově jiný, než je tomu ve knize, ač jsou oba představitelé velmi dobře vybráni, co se týče zevnějšku. Zvlášť Jana se chová trošku jinak, než je to popisováno v knize, hlavně co se týče jejích duševních procesů, aspoň mám ten dojem, a je to podle mého také ku prospěchu věci. Velmi příjemné pokoukání, ke kterému se ráda vracím. Upjatost nikdy nepůsobila tak živočišně. Ruth Wilson je opravdu skvělá, disponuje velkým talentem a krásou. Toby Stephens chraptí, kdy může, a protivný je taky na každém kroku. Oběma dohromady se podařilo proměnit starosvětské rozhovory v živoucí debaty, kde jízlivý nebo popuzený už není jenom přívlastek, jehož projev není vidět. Osobitá kamera a výtvarná stránka. Škoda jenom, že autoři nebyli tak odvážní, aby Rochesterovi uřízli ruku. ♥♥♥ (Jo a kdo to proboha překládal pro distribuci?) ()

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Velice příjemné překvapení, a to doslova. Viděla jsem snad všechny adaptace románu, ale žádná se mi tolik nelíbila. Je pravda, že Jana neměla být tolik hezká a povahově trochu jiná, ale vem to ďas. Toby Stephens se pro roli oklamaného a charizmatického Edvarda Rochestera přímo narodil, to samé se dá říct i o hlavní protihráčce slečně Ingramové. Je mi jasné, že kdyby to měly možnost zhlédnout všechny sestry Bronteovy, asi by je kleplo a dlouho by odříkávaly otčenáš, ale možná těmi až erotickými scénami to bylo zajímavé a vůbec ne laciné. Mně se nejvíc líbila scéna, kdy Jana zachránila pana Rochestera z plamenů jeho lůžka a on jí pak přehodil přes ramena deku (nebo co to bylo). Přehazoval jí tu deku asi několik minut :-). Pro mě prostě nejlepší Jana Eyrová. ()

Reklama

Sidonka 

všechny recenze uživatele

Filmové zpracování Jany Eyrové je vždy vydařené. Nicméně už jsem viděla tolik verzí (a i četla knihu), že musím srovnávat. Toto zpracování mi příjde oproti některým ostatním spíše průměrnější, zjednodušené, méně intelektuálně náročné než předloha, i když příběh to bezesporu kouzelný je a navždy zůstane. Jana v tomto podání působí až lhostejně, nejsou zde vysvětleny motivace postav, proč došly k určitému postoji. Kdybych jiná zpracování tohoto romantického dramatu neznala, určitě bych hodnotila výše. V knize bystrá, konverzačně více schopnější a zajímavá Jana je v této film.podobě poněkud nevýrazná, v hovoru se vzmůže většinou jen na: "ano, pane, ne pane, nevím pane..." a to nejzajímavější z její osobnosti zůstává skryto. Váhám mezi 3 a 4 hvězdami, navzdory nedostatkům se mi i toto zpracování celkem líbilo. Doporučuji však spíše procítěnější film.zpracování z 80.let s charismatickým Rochesterem s duchapřítomnějšími dialogy, které dávají hlouběji proniknout do nitra postav, navzdory tomu, že v pár situacích může jeho emotivní projev vyznívat až přemrštěně, divadelně. Nezapomínejme ani na to české z roku 1972.. Už pro to, že "Osudová láska J.E." působí oproti jiným zpracováním místy až odtažitě. Díky neustálému opakování na tel.obrazovce je ovšem nejpřístupnější, nejhranější a zřejmě z tohoto důvodu se právě ona těší tak velké oblibě. ()

Deschain 

všechny recenze uživatele

Látka Jane Eyre ma proste baví. Už ani nečakám, že by ma to mohlo nejak dejovo prekvapiť, predsa len, je to adaptácia a poznám predlohu. Táto miniséria je ale šikovná, oceňujem hudbu a veľmi sympatickú dvojicu Ruth & Toby. Oproti Zeffirelliho filmu obsahuje oveľa viac rozhovorov medzi Jane a Rochesterom, čo je len dobre. (23.4.-24.4.2011) ()

PollyJean 

všechny recenze uživatele

je zajímavé jak bez šťávy a jenom ilustrativní tato bbc adaptace je. Člověk by čekal, že čtyři hodiny budou stačit na prokreslení charakterů a převod děje, ale jakoby klouzal hlavně po povrchu. Hlavní hrdinové nejsou vybráni špatně, člověk jim klidně odpustí, že ani jeden z nich není nehezký (jak opakovaně zmiňuje předloha) a že věkový rozdíl mezi nimi není viditelný, ale kde se vzal ten vztah mezi nimi je celkem záhadou, zvláště když představitelka Jany, která má Rochestera zaujmout svými originálními názory a povahou, si dlouho vystačí zejména se slovy "Yes, sir" případně "No, sir". Strašlivý je výběr některých méně podstatných postav - zejména Adélky (z neznámého důvodu je ve filmu o dost starší a její dětinské pobíhání a tanečky tudíž působí dost divně) a Rosamundy, která namísto nejkrásnější dívky vypadá jak věšák na šaty. Pro úspěšnou adaptaci samozřejmě není nutné držet se zuby nehty předlohy, ale když už musí být nějaké změny, bylo by prima, kdyby měly nějakou vnitřní logiku (jak se tady Rochester zbavil Blanky Ingramové, která i po návštěvě cikánky v pokojích už pomalu přestavovala nábytek, je záhadou). Dynamické střihy (hlavně na začátku, kdy jsou Reedovi a Lowood odbyty v pár minutách, a kvůli tomu se z děje rychle vytratí jinak skvělá představitelka malé Jany) jsou zbytečně přehnané, vysvětlivkové flashbacky do Rochesterovy minulosti působí až směšně. No a u překladu názvu si zase někdo zařádil. ()

Galerie (55)

Zajímavosti (4)

  • Toby Stephens si zahrál Edwarda Rochestera. O deset let dříve byl jeho starší bratr Chris Larkin obsazen do role Fredericka Lynna v Jana Eyrová (1996). (velkavoda)
  • Román Jana Eyrové od anglické autorky Charlotty Brontëové se dočkal již více než desítky různých filmových a televizních zpracování. Tato čtyřdílná série z roku 2006 nezůstala stranou očí kritiků, o čemž svědčí čtyři televizní ceny a patnáct dalších nominací, včetně nominace na Zlatý globus pro hlavní představitelku Jane Ruth Wilsonovou. (Morien)

Reklama

Reklama