Vzpoura v Seattlu

Sice se nejedná o žádný majstrštyk, ale právě tento film mě přesvědčil o tom, že obsah je důležitější než forma. Hlavní hrdina filmu v podstatě neexistuje. Vidíme mini příběhy několika postav vzbouřenců (Michelle Rodriguez nebo Jennifer Carpenter), mini příběhy zasahujících policistů (Woody Harrelson, Channing Tatum) a dalších lidí zapletených ať už chtěně či nechtěně do vzpoury (Ray Liotta, Charlize Theron). Žádná z postav nemá dostatečný prostor pro svůj příběh, takže o hereckých výkonech se nedá vůbec mluvit. A pak je tu velké ALE. Ono totiž vůbec nejde o příběhy lidí, ale o myšlenku, že když se lidé spojí, tak dokážou i věci, o kterých se jim nesnilo. Na začátku si říkáte, že byste taky šli někam demonstrovat a v půlce filmu si skoro zakrýváte oči, proč tam sakra lezli. Lidé, bojující za vyvražďování želv a nedostatku léků se spojí, aby otevřeli těm nahoře oči. Film, který může na diváka působit jako jeden velký chaos... však demonstrace taky je jeden velký chaos. PS: Ale se zbytečným ždímáním emocí přidáním postavy těhotné ženy souhlasím :) (16.02.2011)

Towsend je hráčik a vsadil na dobrú kartu. Osudy obyčajných ľudí pripichnuté na známu udalosť, z ktorej je možné použiť aj dokumentárne zábery. Tento recept zaberie vždy, len sa to musí dobre navariť a aj známe tváre pomôžu a tých je tu dosť. No až takú bombu zas nenakuchtil, aby sa to podávalo v päťhviezdičkovej reštaurácii. (12.10.2008)

Film ktorý chce byť pôsobivý, ale nevie to. Postavy sú tu znázornené len v základoch, tým pádom si k nikomu nevypestujete vzťah. Je to taká hra na to, kto je dobrý a kto zlý. A na koho stranu sa postavíte. Z môjho pohľadu film, na ktorý si za dva dni človek ani len nespomenie a už vôbec nad ním nebude rozmýšľať. A o to zrejme všetkým zúčastnením išlo. Takže misia neúspešná. (30.05.2010)

Vděčné téma pouličních nepokojů, idealistické omladiny, demonstrací a natvrdlých hlavounů i policajtů, kteří jen dělají svou práci, si vybral pro svůj debut režisér a hlavně herec Stuart Townsend. Předkládá mozaiku složenou z několika osobních příběhů, přičemž emocionálně nás má přejet hlavně osud manželů Theron x Harrelson. Mrazí z něj, to jo, ale mrazit mohlo víc. Tvůrci na nic nečekají a jdou hned na věc. Snaží se nikomu (alespoň v úvodu) nenadržovat, bohužel ale nenabízí ty skutečně „zlé“ postavy. Pro každého má režisér pochopení, konstrukt pro všechny zúčastněné ale diváka nemusí úplně těšit. Townsend, který jinak zahřívá postel právě Charlize Theron (zmetek jeden), nemá navíc bohužel takový tah na branku. Myslím, že i třeba těžkooděnci protáčející v ruce obušky, jdou natočit s větším drivem.. Předkládá nám tak hlavně průměrně nalajnované postavy, mezi kterými přepíná a které prostě nedokáží přitáhnout. Přitom o ně má v jinak jasně narýsovaném ději přeci jít. Nestrannost v závěru mizí, zatčení demonstranti jsou chudinky, starosta zase najednou mizera. Škoda.. (30.04.2012)

Pseudolevičácký blábol. Půvabná reprezentace zla v podobě anonymních tváří, které jsou zástupkyněmi mocností - Spojených států, Německa apod. a které buší do stolu při proslovu černého chudáka z nějaké africké prdele. Všichni ostatní jsou mírumilovné bytosti, co dělají svou práci (starosta, policisté .. ) případně to, co jim velí jejich lidská povinnost - v případě aktivistů. Samozřejmě bych málem zapomněl na toho jednoho filmového anarchistu/škůdce, co nejprve nasprejuje na skleněnou výlohu velké červené áčko a pak ji i s ještě nezaschlým nápisem prokopne. Ten je zlý. Takže si to shrňme - demonstrovat je dobré. Mlátit demonstranty a stříkat jim do očí slzák je také dobré. Ale nejlepší ze všeho je zůstat doma, protože se tím nakonec stejně vlastně nic nedokázalo a aspoň nedostanete na hubu. Tfuj! (17.03.2009)